Poradna

Kdy a jak se obrátit na Veřejného ochránce práv?

Vytvořeno dne 25. 7. 2011.

Veřejný ochránce práv (tzv. ombudsman, dále jen "VOP") je státním orgánem stojícím mimo veřejnou správu, který podle § 1 odst. 1 zákona č. 349/1999 Sb., o Veřejném ochránci práv působí k ochraně osob před jednáním správních úřadů, pokud je jednání úřadu v

  • rozporu s právem
  • pokud neodpovídá principům demokratického právního státu a dobré správy
  • pokud je úřad nečinný.

Na VOP se tedy můžete obrátit, např. když se domníváte, že správní úřady (např. krajská veterinární správa, příslušný odbor obce s rozšířenou působností) neplní řádně své povinnosti, postupují nevhodně a nezákonně nebo jsou nečinné.

Na VOP se může obrátit každý, a to ústně i písemně. Podání podnětu VOP není zpoplatněno. (§ 10 zákona o VOP)

Obsah podnětu VOP

Pokud se rozhodnete obrátit se na ochránce s podnětem k prošetření postupu správních orgánů, musí takový podnět podle § 11 zákona o Veřejném ochránci práv obsahovat

  • vylíčení podstatných okolností věci (§ 10 odst. 1), včetně sdělení, zda věc byla předložena také jinému státnímu orgánu, popřípadě s jakým výsledkem,
  • označení úřadu, popřípadě jméno a příjmení nebo jiné údaje o totožnosti osoby, jíž se podnět týká,
  • doklad o tom, že úřad, jehož se podnět týká, byl neúspěšně vyzván k nápravě,
  • jméno, příjmení a bydliště, u právnické osoby název, sídlo a osoby oprávněné jejím jménem jednat, toho, kdo podnět podává
  • Pokud se podnět týká rozhodnutí, je třeba přiložit jeho stejnopis.

Postup VOP

Jestliže podnět spadá do působnosti ochránce a týká se osoby, která jej podala, zahájí ochránce šetření. Pokud tyto podmínky splněny nejsou, ochránce podnět odloží (nezabývá se jím - § 12 odst. 1 zákona o VOP).

Ochránce může (tj. záleží na jeho úvaze) podnět odložit a nezabývat se jím také v těchto případech dle § 12 odst. 2 zákona o VOP:

a) stěžovatel nedoplnil podnět o nutné náležitosti podle § 11 ani ve stanovené lhůtě,
b) podnět je zjevně neopodstatněný,
c) od právní moci rozhodnutí nebo od opatření či události, kterých se podnět týká, uplynula v den doručení podnětu doba delší jednoho roku,
d) věc, které se podnět týká, je projednávána soudem nebo již byla soudem rozhodnuta, nebo
e) jde o podnět ve věci, která již byla ochráncem přešetřena (§ 17 a 18) a opakovaný podnět nepřináší nové skutečnosti.

VOP je oprávněn

  • provést šetření za účelem zjištění skutečného stavu v podnětu vylíčených skutečností, při němž může nahlížet do spisů, klást otázky úředníkům, požadovat po úřadech informace, vysvětlení a stanoviska
  • jestliže shledá, že úřad skutečně pochybil, vyzvat ho, aby se ve lhůtě 30 dnů k věci vyjádřil - během této lhůty může sám úřad navrhnout opatření k nápravě
  • pokud tak neučiní, vydá VOP stanovisko s návrhem opatření k nápravě; jestliže úřad na výzvu k nápravě nereaguje, může VOP pouze vyrozumět o případu nadřízený úřad, informovat o něm veřejnost a informovat ve zprávě o své činnosti poslaneckou sněmovnu, případně jí navrhnout změnu právního předpisu (podrobně viz § 18 - § 20, § 23 - § 24 zákona o VOP)

VOP není oprávněn

  • měnit nebo rušit nezákonná rozhodnutí, ukládat pokuty
  • uplatňovat vůči úřadu sankce při nečinnosti nebo rozhodnout namísto nečinného úřadu
  • rozhodovat o odškodnění osob poškozených postupem úřadu

Více o tom, jak vám může VOP pomoci, najdete na jeho oficiálních stránkách.

Nadřazené kategorie:

Správní řízení

Pomohl Vám manuál?

Podpořte nás

Nenašli jste?

Položit nový dotaz

Do pěti pracovních dnů se vám ozveme.

Položit dotaz

Občan 2.0?

Zajímáte se o problémy kolem vás? Možná jste Občan 2.0.

Chcete se zapojovat efektivněji?
Buďte Občan 2.0!

Přečtěte si více

Jde do tuhého?

Potřebujete pomoc advokáta?

Součástí konsorcia je i advokátní kancelář
Frank Bold Advokáti.

Pomoc advokáta