Poradna

Jak se bránit proti územnímu souhlasu a ohlášení?

Vytvořeno dne 19. 7. 2011.

  1. Územní souhlas
  2. Ohlášení stavby
  3. Poznámky

Obecně, pokud má být postavena stavba, musí nejdřív proběhnout územní řízení (v rámci kterého se stavba umisťuje územním rozhodnutím) a následně řízení stavební (stavebním povolením se povoluje technické provedení stavby). Tento proces je upraven primárně zákonem č. 183/2006 Sb. o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon).

Územní rozhodnutí může být někdy nahrazeno územním souhlasem (jeho zjednodušenou formou), obdobně stavební povolení může být nahrazeno ohlášením. Někdy není některé z těchto dvou povolení potřeba vůbec.

Je také možné proces vydávání územního souhlasu a souhlasu s ohlášením stavby spojit – v takovém případě se procesně postupuje, jako by byl vydáván územní souhlas. (1)

Územní souhlas

K umístění stavby je ve většině případů potřeba vydání územního rozhodnutí podle § 76 stavebního zákona. Namísto územního rozhodnutí však může stavební úřad vydat v některých případech územní souhlas podle § 96 stavebního zákona. Územní souhlas je určitou alternativou vůči územnímu rozhodnutí. Jeho vydání totiž představuje oproti procesu vydání územního rozhodnutí procesně jednodušší postup. Územní rozhodnutí i územní souhlas mají však tytéž právní účinky. Územní souhlas není správním rozhodnutím a nevydává se ve správním řízení – nejsou zde tedy účastníci řízení, nepodávají se námitky apod. Územní souhlas nelze vydat v případech záměrů pro něž je vyžadováno závazné stanovisko podle zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí (EIA).

Jak postupovat, v případě že byl oznámen záměr, pro který se vydává územní souhlas

  1. Osoby, jejichž vlastnické právo nebo jiné věcné právo (např. z věcného břemene) k sousedním pozemkům nebo stavbám na nich může být umístěním stavebního záměru přímo dotčeno – jejich podpis (souhlas) musí oznamovatel předložit vyznačený na situačním výkresu. Těmito osobami se přitom nerozumí pouze bezprostřední „mezující“ sousedé, ale jakékoliv osoby, které mohou být vlivy oznamovaného záměru (např. prachem nebo hlukem) přímo zasaženy. Tento souhlas se nevyžaduje toliko u drobných záměrů uvedených v § 103 stavebního, pokud jsou umístěny od společných hranic pozemků ve vzdálenosti alespoň 2 m. (2) Proti záměru se následně nelze bránit námitkami.
  2. Jiné osoby, jejichž práva mohou být přímo dotčena – mohou adresovat stavebnímu úřadu své výhrady; měly by tak učinit co nejdříve.  Stavební zákon přímo nepočítá s tím, že by mohly podávat námitky. Stavební úřad si má sám učinit úsudek o tom, zda není zasaženo do práv třetích osob (jiných než ad 1.). Pokud ano, musí proběhnout standardní územní řízení, tzn. stavební úřad rozhodne usnesením o jeho provedení. (3)
  3. Spolky se mohou k oznámení záměru vyjádřit, resp. upozornit stavební úřad na některé skutečnosti podnětem. Stavební úřad je však není povinen o oznámeném záměru informovat. Spolky v procesu vydávání územního souhlasu nemají žádné zvláštní postavení.

Jak napadnout již vydaný územní souhlas?

Stavební zákon v § 96 odst. 4 uvádí, že je možné podat podnět k přezkumu územního souhlasu: "Územní souhlas lze přezkoumat v přezkumném řízení, které lze zahájit do 1 roku ode dne, kdy územní souhlas nabyl právních účinků. Rozhodnutí ve věci v přezkumném řízení v prvním stupni nelze vydat po uplynutí 15 měsíců ode dne, kdy územní souhlas nabyl právních účinků. K přezkumnému řízení je příslušný správní orgán nadřízený stavebnímu úřadu, který souhlas vydal. "

Podnět se podává k nadřízenému správnímu orgánu, tj. krajskému úřadu.

Jelikož nejde o správní rozhodnutí, nepřichází v úvahu podání odvolání.

Lze ale podat žalobu proti jinému zásahu správního orgánu podle § 82 a násl. zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (dále jen „soudní řád správní“). Tu je však možné podat jen do dvou měsíců od okamžiku, kdy se žalobce o vydaném územním souhlasu dozvěděl, nejpozději však do dvou let od okamžiku právní moci vydaného územního souhlasu.

Ohlášení stavby

K provedení stavby je zásadně nutné vydání stavebního povolení. Pro provedení některých druhů staveb (4) stavební zákon stanovuje jednodušší postup, a to ohlášení stavby, s jejímž provedením vysloví stavební úřad souhlas. Ohlášení je vyloučeno v případech staveb, pro něž je vyžadováno závazné stanovisko dle zákona o posuzování vlivů na životní prostředí. Souhlas s ohlášením také není správním rozhodnutím a opět se nevydává ve správním řízení.

Jak postupovat, v případě že byl ohlášen stavební záměr?

  1. Osoby, jejichž vlastnické právo nebo jiné věcné právo (např. z věcného břemene) k sousedním pozemkům nebo stavbám na nich může být prováděním stavebního záměru přímo dotčeno – jejich podpis (souhlas) musí stavebník předložit vyznačený na situačním výkresu. Těmito osobami se přitom nerozumí pouze bezprostřední „mezující“ sousedé, ale jakékoliv osoby, které mohou být vlivy oznamovaného záměru (např. prachem nebo hlukem) přímo zasaženy. (5)
  2. Další dotčené osoby mohou opět zaslat stavebnímu úřadu své výhrady formou podnětu. Stavební úřad na jejich základě může dospět k závěru, že ohlášení není úplné nebo záměr nesplňuje podmínky pro vydání souhlasu a rozhodnout usnesením o provedení standardního stavebního řízení (6), případně dospět k závěru, že byla ohlášena stavba, která nespadá pod stavby vymezené v § 104, tj. vyžaduje stavební povolení, a ohlášení usnesením odloží. (7)  
  3. Spolky se opět mohou k ohlášenému záměru vyjádřit, a to stejně jako dotčené osoby uvedené ad 2, úřad je však není povinen o ohlášení informovat. Nemají ani postavení účastníků řízení, neboť zde žádné řízení neběží.

Jak napadnout souhlas s ohlášením stavby?

Obdobně jako u územního souhlasu, lze souhlas s ohlášením stavby napadnout podnětem k přezkumu: (8)
Souhlas lze přezkoumat v přezkumném řízení, které lze zahájit do 1 roku ode dne, kdy souhlas nabyl právních účinků. Rozhodnutí ve věci v přezkumném řízení v prvním stupni nelze vydat po uplynutí 15 měsíců ode dne, kdy souhlas nabyl právních účinků. K přezkumnému řízení je příslušný správní orgán nadřízený stavebnímu úřadu, který souhlas vydal.

Podnět se podává k nadřízenému správnímu orgánu, tj. krajskému úřadu.

Jelikož nejde o správní rozhodnutí, nepřichází v úvahu podání odvolání.

Lze ale podat žalobu proti jinému zásahu správního orgánu podle § 82 a násl. soudního řádu správního. Žalobu lze opět podat do dvou měsíců od okamžiku, kdy se žalobce o souhlasu dozvěděl a nejpozději do dvou let od jeho vydání.

Poznámky

(1) § 96a zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (dále jen „stavební zákon“)
(2) § 96 odst. 3 písm. d) stavebního zákona
(3) § 96 odst. 5 stavebního zákona
(4) vymezených v § 104 stavebního zákona
(5) § 105 odst. 1 písm. f
(6) § 107 odst. 1 stavebního zákona
(7) § 107 odst. 4 stavebního zákona
(8) § 106 odst. 2 stavebního zákona

Nadřazené kategorie:

Stavební a územní řízení

Pomohl Vám manuál?

Podpořte nás

Nenašli jste?

Položit nový dotaz

Do pěti pracovních dnů se vám ozveme.

Položit dotaz

Občan 2.0?

Zajímáte se o problémy kolem vás? Možná jste Občan 2.0.

Chcete se zapojovat efektivněji?
Buďte Občan 2.0!

Přečtěte si více

Jde do tuhého?

Potřebujete pomoc advokáta?

Součástí konsorcia je i advokátní kancelář
Frank Bold Advokáti.

Pomoc advokáta