Poradna

Jak se lze zapojit do tvorby regulačního plánu?

V současnosti se v našem městě přijímá regulační plán, bude se konat veřejné projednávání. Do regulačního plánu je zahrnutý projekt, se kterým nesouhlasíme. Jaké máme možnosti projektu zabránit?

Tento dotaz byl vyřešen dne 3. 5. 2009. Pozor, závěry a legislativa odpovídají tehdejší právní praxi a nemusí být aktuální.

Odpověď poradny

Podle § 61 zákona č. 183/2006 Sb., stavebního zákona, stanoví regulační plán v řešené ploše podrobné podmínky pro využití pozemků, pro umístění a prostorové uspořádání staveb, pro ochranu hodnot a charakteru území a pro vytváření příznivého životního prostředí. V takto řešené ploše pak nahrazuje ve schváleném rozsahu územní rozhodnutí a je závazný pro rozhodování v území (regulační plán ovšem nemůže nahradit územní rozhodnutí v nezastavěném území). Regulační plán se vydává formou opatření obecné povahy podle zákona č. 500/2004 Sb., správního řádu.

Aby mohl být regulační plán vydán, musí být v souladu se stávající územně plánovací dokumentací, tedy pokud jde o regulační plán obce, je nezbytné, aby byl v souladu se zásadami územního rozvoje, regulačním plánem kraje a územním plánem obce[1]. (výslovně je toto pro vztah územního a regulačního plánu zakotveno v § 43 stavebního zákona: „Územní plán je závazný pro pořízení a vydání regulačního plánu zastupitelstvem obce...“.)

Regulační plán nemusí být v souladu s částmi územního plánu pouze v případě předpokládaném § 70 stavebního zákona, tj. pokud je v odůvodněných případech z rozhodnutí zastupitelstva obce souběžně s pořizováním regulačního plánu měněn i územní plán (kdy změna územního plánu je vyvolaná právě regulačním plánem). V takovém případě nemusí být regulační plán v souladu se souběžně měněnými částmi územního plánu, vydání změny územního plánu je však podmínkou pro vydání regulačního plánu, který změnu vyvolal.

Vzhledem k tomu, že regulační plán nahrazuje v řešené ploše územní rozhodnutí, je důležité se účastnit procesu jeho přijímání. Podle stavebního zákona může nejpozději při veřejném projednání regulačního plánu každý k němu uplatnit připomínky. Osoby, které by byly účastníky územního řízení podle § 85 odst. 1 a 2, mohou podat námitky.

K námitkám a připomínkám uplatněným k věcem, o kterých už bylo rozhodnuto v územním plánu nebo v zásadách územního rozvoje, však nelze přihlédnout.

§ 85 stavebního zákona

Účastníci územního řízení

(1) Účastníky územního řízení jsou
a) žadatel,
b) obec, na jejímž území má být požadovaný záměr uskutečněn.

(2) Účastníky územního řízení dále jsou
a) vlastník pozemku nebo stavby, na kterých má být požadovaný záměr uskutečněn, není-li sám žadatelem, nebo ten, kdo má jiné věcné právo k tomuto pozemku nebo stavbě, nejde-li o případ uvedený v písmenu d),
b) osoby, jejichž vlastnické nebo jiné věcné právo k sousedním stavbám anebo sousedním pozemkům nebo stavbám na nich může být územním rozhodnutím přímo dotčeno,
c) osoby, o kterých tak stanoví zvláštní právní předpis,
d) společenství vlastníků jednotek podle zvláštního právního předpisu 35); v případě, že společenství vlastníků jednotek podle zvláštního právního předpisu nemá právní subjektivitu, vlastník, jehož spoluvlastnický podíl na společných částech domu činí více než jednu polovinu.

Námitky mají větší váhu, protože správní orgán o nich musí rozhodnout. O námitkách rozhoduje správní orgán, který regulační plán vydává (zastupitelstvo obce), toto rozhodnutí, které musí obsahovat vlastní odůvodnění, se uvede jako součást odůvodnění regulačního plánu. Proti rozhodnutí se nelze odvolat ani podat rozklad, je možné podat toliko podnět k přezkumu, a to nadřízenému správnímu orgánu, v daném případě místně příslušnému krajskému úřadu. V přezkumném řízení správní orgány z moci úřední přezkoumávají pravomocná rozhodnutí v případě, kdy lze důvodně pochybovat o tom, že rozhodnutí je v souladu s právními předpisy. Dojde-li ke změně nebo zrušení rozhodnutí o námitkách, je obec povinna uvést regulační plán do souladu s tímto rozhodnutím; do té doby nelze rozhodovat a postupovat podle těch částí regulačního plánu, které jsou vymezeny v rozhodnutí o zrušení rozhodnutí o námitkách.

Po vydání regulačního plánu je možné podat a) podnět k jeho přezkumu a b) návrh na jeho zrušení k Nejvyššímu správnímu soudu.

a) Jak již bylo řečeno, regulační plán se vydává formou opatření obecné povahy podle § 171 a násl. správního řádu. Proti opatření obecné povahy se nelze odvolat ani podat rozklad, je však možné podat podnět k přezkumu, a to nadřízenému správnímu orgánu, tj. v daném případě opět místně příslušnému krajskému úřadu. Jak už je uvedeno výše, v přezkumném řízení správní orgány z moci úřední přezkoumávají pravomocná rozhodnutí v případě, kdy lze důvodně pochybovat o tom, že rozhodnutí je v souladu s právními předpisy, podle § 174 správního řádu lze podrobit přezkumu i opatření obecné povahy (které formálně rozhodnutím není) a posoudit jeho soulad s právními předpisy. Usnesení o zahájení přezkumného řízení je možné vydat do 3 let od účinnosti opatření obecné povahy. Na zahájení přezkumného řízení není právní nárok. Podnět k přezkumnému řízení není návrhem na zahájení řízení, je na uvážení správního orgánu, zda shledá, že jsou nebo nejsou dány důvody opodstatňující zahájení přezkumného řízení. (Pokud správní orgán neshledá důvody k zahájení přezkumného řízení, sdělí tuto skutečnost s uvedením důvodů do 30 dnů podateli.)
b) Vzhledem k tomu, že se regulační plán vydává formou opatření obecné povahy podle správního řádu, je po jeho vydání možné obrátit se na Nejvyšší správní soud s návrhem na zrušení opatření obecné povahy nebo jeho částí podle § 101a zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního. Návrh může podat ten, kdo tvrdí, že byl na svých právech opatřením obecné povahy zkrácen, a Ministerstvo vnitra. Při rozhodování pak soud posuzuje soulad opatření obecné povahy se zákonem, a to, zda ten, kdo je vydal, postupoval v mezích své působnosti a pravomoci a zda opatření obecné povahy bylo vydáno zákonem stanoveným způsobem. Opatření obecné povahy nebo jeho části může zrušit nebo návrh, není-li důvodný, zamítnout. O návrhu na zrušení opatření obecné povahy nebo jeho částí musí soud rozhodnout do třiceti dnů poté, kdy návrh soudu došel. Na soud se tak mohou obrátit především vlastníci nemovitostí dotčení regulačním plánem, případně je možné informovat o situaci Ministerstvo vnitra a dát mu podnět k podání takového návrhu (ovšem v takovém případě záleží pouze na jeho uvážení, zda tak učiní).

Přehledné informace o této problematice (pokud jde o v současnosti platnou právní úpravu) naleznete také v brožuře Od územního plánování po stavební povolení.

Problematika regulačního plánu je pojednávána zejména od str. 9.

[1] Pokud by šlo v daném případě o regulační plán kraje, ten by byl naopak závazný pro regulační a územní plány dotčených obcí. V takovém případě by obec byla povinna uvést územní plán do souladu s regulačním plánem kraje.

Pomohl Vám manuál?

Podpořte nás

Nenašli jste?

Položit nový dotaz

Do pěti pracovních dnů se vám ozveme.

Položit dotaz

Občan 2.0?

Zajímáte se o problémy kolem vás? Možná jste Občan 2.0.

Chcete se zapojovat efektivněji?
Buďte Občan 2.0!

Přečtěte si více

Jde do tuhého?

Potřebujete pomoc advokáta?

Součástí konsorcia je i advokátní kancelář
Frank Bold Advokáti.

Pomoc advokáta