Poradna

Má veřejnost přístup do spisu k územnímu řízení?

Má veřejnost přístup do spisu k územnímu řízení?

Tento dotaz byl vyřešen dne 6. 3. 2008. Pozor, závěry a legislativa odpovídají tehdejší právní praxi a nemusí být aktuální.

Odpověď poradny

Má veřejnost přístup do spisu k územnímu řízení?

Zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), nemá výslovnou úpravu práva nahlížet do spisu, respektive odkazuje na ustanovení správního řádu.

Právo nahlížet do spisu je dle § 38 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, garantováno účastníkům řízení. Těmi dle § 85 stavebního zákona jsou:    
a) žadatel
b) obec, na jejímž území má být požadovaný záměr uskutečněn
c) vlastník pozemku nebo stavby, na kterých má být požadovaný záměr uskutečněn
d) osoby, jejichž vlastnické nebo jiné věcné právo k sousedním stavbám anebo sousedním pozemkům nebo stavbám na nich může být územním rozhodnutím přímo dotčeno
e) osoby, o kterých tak stanoví zvláštní právní předpis (např. občanské sdružení účastnící se dle § 70 zákona č. 114./1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny)
f) společenství vlastníků jednotek podle zvláštního právního předpisu; v případě, že společenství vlastníků jednotek podle zvláštního právního předpisu nemá právní subjektivitu, vlastník, jehož spoluvlastnický podíl na společných částech domu činí více než jednu polovinu.

Do spisu dle § 38 odst. 2 správního řádu správní orgán dále umožní nahlédnout osobám odlišným od účastníků řízení, pokud tyto prokáží právní zájem nebo jiný vážný důvod a nebude-li tím porušeno právo některého z účastníků, popřípadě dalších dotčených osob anebo veřejný zájem. Tedy k tomu, aby vám bylo umožněno nahlédnout do spisu jako veřejnosti, musíte prokázat veřejný zájem.

Právo veřejnosti účastnit se územního řízení a podávat při něm připomínky je zakotveno v § 89 odst. 1 stavebního zákona. Toto je jediné zákonné ustanovení, kde je účast veřejnosti na řízení zmíněna. Je zde zakotveno oprávnění podat připomínky nejpozději při veřejném ústním projednání.

V §92 odst. 1 je dále stanoveno, že stavební úřad v odůvodnění územního rozhodnutí vyhodnotí připomínky veřejnosti. Je tedy zřejmé, že s účastí veřejnosti na územním řízení se počítá a stavební úřad je povinen připomínky vyhodnotit.

Nyní k samotným informacím, ke kterým má veřejnost přístup. Vzhledem ke znění § 87 odst. 1 stavebního zákona stavební úřad oznámí zahájení územního řízení a k projednání žádosti nařídí veřejné ústní jednání nejméně 15 dní předem. Toto oznámení se doručuje veřejnou vyhláškou, pokud je v území vydám územní nebo regulační plán. Otázkou tedy je, jestli v případě, kdy tyto obecnější nástroje územního plánování vytvořeny nejsou, zda se veřejnou vyhláškou doručovat bude.

Lze dovodit, že musí, neboť veřejnost by se jinak nedozvěděla, kdy se veřejné ústní jednání bude konat. Z informace poskytnuté žadatelem dle §87 odst. 2 stavebního zákona se veřejnost dozví zcela jistě grafické vyjádření záměru, popřípadě jiný podklad, z něhož lze usuzovat na architektonickou a urbanistickou podobu záměru a na jeho vliv na okolí. Ovšem vzhledem k tomu,ž e tuto informaci bude zajišťovat až bezodkladně po té, co bylo nařízeno veřejné ústní jednání, nelze přenášet povinnost zveřejnit informaci o dni konání ústního jednání na žadatele.

A nyní k tomu, co je obsahem samotného oznámení o zahájení územního řízení doručovaného veřejnou vyhláškou.

Dle §86 odst. 2 stavebního zákona již k žádosti o vydání územního rozhodnutí se přikládají:

a) doklady prokazující jeho vlastnické právo nebo doklad o právu založeném smlouvou provést stavbu nebo opatření k pozemkům nebo stavbám
b) rozhodnutí dotčených orgánů podle zvláštních právních předpisů, závazná stanoviska, pokud byla obstarána před zahájením řízení, nejde-li o koordinované závazné stanovisko podle § 4 odst. 6, vydané správním úřadem, který je příslušný vydat územní rozhodnutí,
c) stanoviska vlastníků veřejné dopravní a technické infrastruktury,
d) dokumentaci záměru.

Tyto dokumenty lze považovat za základní nutné k posouzení toho, zda a jak se záměr může konkrétní osoby dotknout.
Vzhledem k tomu, že v zákonné úpravě není výslovně řečeno, že se zveřejňuje obsah záměru, lze z toho usuzovat, že oznámení bude obsahovat potřebné údaje, které účastníkům řízení umožní záměr identifikovat. Ti se potom díky svému právu nahlížet do spisu se o záměru dozví potřebné informace. V jiných případech, kdy se koná během přijímání nástrojů územního plánování veřejné projednání, je výslovně řečeno, že se zveřejní záměr a zajistí možnost veřejného nahlédnutí do podkladů po určitou dobu před konáním veřejného projednání.

Pozor i kdyby se zveřejňoval celý obsah záměru, který se pochopitelně do vyhlášky nevejde, tak i za použití § 20 odst. 2 stavebního zákona se veřejnost ke zbývajícím podkladům nedostane, protože veřejnou vyhláškou se doručuje účastníkům a ne veřejnosti.

Tím je zajištěno právo účastníků. Veřejnost je tedy nejspíš odkázána na informaci žadatele (ta by měla obsahovat krom grafické části i informaci o záměru a o tom, že podal žádost o vydání územního rozhodnutí) a pak na informace poskytnuté během ústního jednání.

Tato cesta by byla přijatelná, kdyby neexistovala možnost, že územní řízení bude zahájeno bez toho, aby v obci byl vypracován územní plán. V této chvíli, kdy celá úprava nástrojů územního plánování stojí na účasti veřejnosti a její možnosti ovlivnit proces přijímání těchto nástrojů, je nepřijatelné, aby se veřejnost nemohla seznámit s podklady žádosti o vydání územního rozhodnutí už před ústním jednáním. Neboť veřejnost má nepochybně právo podávat připomínky pro rozpor s územním plánem.

Pokud územní plán není, musí jí být umožněno seznámit se všemi dostupnými informacemi. Pokud územní plán je, musí být zajištěna veřejnosti možnost, aby mohla posoudit soulad záměru s jinými nástroji.

Dovodit veřejný zájem na nahlížení do spisu bude již obtížnější. Je možné odvolat se na to, že veřejnost má obecně možnost podávat podměty a připomínky veřejné moci. Vzhledem k tomu, že je výslovně zakotvena její účast na řízení a že je jí dán specifický nástroj kontroly územního plánování „připomínky“, je možno dovodit, že účast veřejnost má kontrolovat nejen soulad záměru s obecnějšími nástroji územního plánování, ale kontrolovat výkon a zajišťování ochrany státem vybraných zájmů dotčenými orgány.

Z označení veřejné ústní jednání dle mého názoru nelze dovodit veřejný zájem veřejnosti na nahlížení do spisu. Označení ústního jednání jakožto veřejného je velmi matoucí v souvislosti s účastí veřejnosti. Označení veřejné totiž v tomto případě bude mít nejspíš s ohledem na § 49 odst. 2 správního řádu povahu speciálního předpisu, který pro všechna územní řízení stavoví, že ústní jednání za a) proběhne b)je veřejné (ve smyslu účasti i jiných osob, než které jsou účastníci řízení, případně osoby přizvané z jakéhokoliv důvodu správním orgánem).

Tato úprava je ve stavebním zákoně nutná, protože musí být stanovena obligatornost ústního jednání (ústní jednání je nařízeno stanoví-li tak zákon, a dále, jestliže je to ke splnění účelu řízení a uplatnění práv účastníků nezbytné § 49 odst. 1 správního řádu) a musí být stanovena jeho veřejnost (jinak je neveřejné, pokud zákon nestanoví nebo správní orgán neurčí, že jednání nebo jeho část jsou veřejné §49 odst. 2 správního řádu).

Lze tedy uzavřít, že k oznamovanému záměru veřejnost by přístup mít měla. K ostatním písemnostem ve spisu může mít veřejnost přístup na základě § 38 odst. 2 správního řádu, neboť je zde možné usuzovat jistý veřejný zájem na probíhajícím řízení (nejméně právo podat připomínky, které bez možnosti seznámit se s podklady bylo neuskutečnitelné).

Pokud správní orgán odmítne do spisu umožnit nahlédnout, musí toto své rozhodnutí odůvodnit. Rozhodnutí, kterým správní orgán nepovolí nahlížet do spisu potom podléhá přezkumu ve správním soudnictví. Je tedy zřejmé, že právo nahlížet do spisu a vůbec samotná veřejnost veřejného ústního jednání osvětlí až judikatura. Je nutné upozornit, že tato cesta je velice nejistá a zdlouhavá.

Pomohl Vám manuál?

Podpořte nás

Nenašli jste?

Položit nový dotaz

Do pěti pracovních dnů se vám ozveme.

Položit dotaz

Občan 2.0?

Zajímáte se o problémy kolem vás? Možná jste Občan 2.0.

Chcete se zapojovat efektivněji?
Buďte Občan 2.0!

Přečtěte si více

Jde do tuhého?

Potřebujete pomoc advokáta?

Součástí konsorcia je i advokátní kancelář
Frank Bold Advokáti.

Pomoc advokáta