Poradna

Uplatnění § 36 správního řádu v územním řízení

Platí v územním řízení ustanovení § 36 odst. 3 správního řádu, tj. možnost vyjádřit se k podkladům rozhodnutí před vydáním rozhodnutí nebo má přednost zásada koncentrace řízení vyplývající ze stavebního zákona?

Tento dotaz byl vyřešen dne 19. 1. 2011. Pozor, závěry a legislativa odpovídají tehdejší právní praxi a nemusí být aktuální.

Odpověď poradny

§ 36 odst. 3 zákona č. 500/2004 Sb., správního řádu, stanoví, že „nestanoví-li zákon jinak, musí být účastníkům před vydáním rozhodnutí ve věci dána možnost vyjádřit se k podkladům rozhodnutí; to se netýká žadatele, pokud se jeho žádosti v plném rozsahu vyhovuje, a účastníka, který se práva vyjádřit se k podkladům rozhodnutí vzdal.“

Avšak § 89 odst. 1 zákona č. 183/2006 Sb., stavebního zákona, je postaven na principu koncentrace řízení a stanovuje, že „závazná stanoviska dotčených orgánů, námitky účastníků řízení a připomínky veřejnosti musí být uplatněny nejpozději při veřejném ústním jednání, jinak se k nim nepřihlíží. Účastníci řízení musí být na tuto skutečnost upozorněni.“

Tudíž možnost vyjádřit se před vydáním rozhodnutí nebude možné uplatnit, v případě, že orgán splní svou povinnost upozornit na tuto skutečnost (tedy koncentraci řízení podle § 89 stavebního zákona) účastníky.

Dovozuje to i Kadečka a kol. v komentáři ke správnímu řádu, kde píší, že příkladem, kdy se nepoužije možnost vyjádřit se před vydáním rozhodnutí je „tzv. koncentrace řízení, kdy zákon obligatorně stanoví, že v řízení je možné podávat vyjádření, návrhy, důkazy atd. pouze do předem stanovené doby v řízení – povětšinou do konce ústního jednání. Pravidlem přitom je, že zákon vylučuje, aby správní orgán přihlédl k podáním a návrhům uplatněným po lhůtě. Typickým příkladem může být... územní a stavební řízení (§36 odst. 1 a § 61 zák. č. 50/1976 Sb., stavebního zákona).“

Komentář se vztahuje ještě k starému stavebnímu zákonu, nicméně zásada koncentrace platila v územním řízení u obou zákonů, a tudíž se nemění ani závěr, že možnost vyjádřit se před vydáním rozhodnutí se nepoužije.

Kopecký ve svém článku píše, že „v územním řízení spočívá podle ustanovení § 89 odst. 1 StavZ koncentrace v tom, že závazná stanoviska dotčených orgánů, námitky účastníků řízení a připomínky veřejnosti musí být uplatněny nejpozději při veřejném ústním jednání, jinak se k nim nepřihlíží – koncentrační omezení se tedy vztahuje nejen na účastníky řízení, ale i na dotčené orgány a na tzv. připomínky veřejnosti. Koncentrace se týká i těch procesních subjektů, kteří v územním řízení reprezentují veřejný zájem.“

Domníváme se proto, že stavební úřad zřejmě není povinen vyzývat účastníky, aby se vyjádřili k podkladům rozhodnutí podle § 36 odst. 3 správního řádu, pokud není do spisu po konání veřejného ústního jednání již nic doplňováno (v opačném případě by tomu tak být mělo).

Nicméně Kopecký ve svém článku uvádí, že „pokud by proto i ještě po koncentraci byly ze strany účastníků uplatněny námitky týkající se dodržování hmotně či procesně právního předpisu, byl by správní orgán povinen k nim z úřední povinnosti v řízení přihlédnout.“

To znamená že, pokud budete namítat porušení právního předpisu (např. rozpor územního rozhodnutí s územním plánem, chybějící závazné stanovisko krajské hygienické stanice apod.), správní orgán by měl k této skutečnosti přihlédnout z úřední povinnosti, přesto, že takovou námitku podáte po konání veřejného ústního jednání – je povinností úřadu zajistit soulad vydávaného rozhodnutí se zákonem.

Podobný princip platí např. i v odvolání. K novým skutečnostem a k návrhům na provedení nových důkazů, uvedeným v odvolání nebo v průběhu odvolacího řízení, se přihlédne jen tehdy, jde-li o takové skutečnosti nebo důkazy, které účastník nemohl uplatnit dříve.

Kopecký však upozorňuje, že „omezení možnosti účastníků uplatňovat nové skutečnosti a navrhovat nové důkazy v odvolacím řízení nezbavuje správní orgány povinnosti přihlížet při rozhodování o odvolání z úřední povinnosti k ochraně zákonnosti a ochraně veřejného zájmu (srov. § 89 odst. 2 SpŘ). Pokud by se proto případné účastníky uváděné nové skutečnosti či navrhované nové důkazy dotýkaly aspektů rozhodnutí a řízení v I. stupni, které v odvolacím řízení z úřední povinnosti musí odvolací orgán zkoumat (zákonnost, ochranu veřejného zájmu), nic nebrání odvolacímu správnímu orgánu, aby se i s takovými podněty od účastníků vypořádal a vzal na ně zřetel.“

Poukázal na to i Nejvyšší správní soud v rozsudku ze dne 6.2.2008, čj. 6 As 37/2006 - 122, ve kterém soud výslovně uvedl, že je vždy nutné zabývat se charakterem uplatněné námitky: „pokud by jejím obsahem bylo tvrzení o porušení kogentního předpisu hmotného nebo procesního práva, byl správní orgán se takovou námitkou povinen zabývat.“

Nejvyšší správní soud zde rovněž poukázal na rozsudek Vrchního soudu v Praze ze dne 17. 5. 1999, č. j. 6 A 95/94- 87, v němž lze nalézt úsudek, že „koncentrační zásada v řízení o povolení stavby má omezené užití v tom smyslu, že porušení kogentního právního předpisů hmotného nebo procesního práva v řízení nesmí správní orgán přejít již z úřední povinnosti. Je-li námitka účastníka poukazující na porušení takového právního předpisu učiněna v průběhu řízení jeho účastníkem i po uplynutí lhůty k námitkám stanovené, nemůže ji správní úřad odmítnout jako opožděně podanou, ale musí se jí věcně zabývat.“

Kadečka, S. a kol. Správní řád. Praha: ASPI, a.s., 2006, s.632.

JUDr. Martin Kopecký, CSc.: Uplatňování zásad jednotnosti a koncentrace ve správním řízení.

Pomohl Vám manuál?

Podpořte nás

Nenašli jste?

Položit nový dotaz

Do pěti pracovních dnů se vám ozveme.

Položit dotaz

Občan 2.0?

Zajímáte se o problémy kolem vás? Možná jste Občan 2.0.

Chcete se zapojovat efektivněji?
Buďte Občan 2.0!

Přečtěte si více

Jde do tuhého?

Potřebujete pomoc advokáta?

Součástí konsorcia je i advokátní kancelář
Frank Bold Advokáti.

Pomoc advokáta