Odpovědnost úředníka, který vydá povolení bez řízení

Odpověď poradny

Jednání bývalého starosty se dá kvalifikovat jako trestný čin zneužití pravomoci úřední osoby dle § 329 Trestního zákoníku. Nesprávným úředním postupem bývalého pana starosty vnikla obci škoda (pokuta od ČIŽP).

Původně jsme přemýšleli o uplatnění zákona č. 262/2006 Sb., zákoníku práce, na uvedený případ. Odpovědnost za škodu vůči starostovi obce však nelze z pohledu Nejvyššího soudu nárokovat dle pracovněprávních předpisů, konkrétně ze zákoníku práce, ale na základě úpravy ust. § 420 a násl. zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku. Právní  postavení starostů obcí je upraveno vícero právními předpisy (viz. zákon č. 128/2000 Sb., o obcích, zákon č. 312/2002 Sb., o úřednících územních samosprávných celků nebo již zmíněný zákoník práce), jak je vidno, existuje rozsáhlá právní úprava, která se prolíná a doplňuje.

Rozhodnutí Nejvyššího soudu České republiky ze dne 22. 2. 2005, sp. zn. 25 Cdo 1319/2004:

„[pozn. slova Krajského soudu v Praze jako odvolacího soudu ve věci] Vzhledem k ustanovení § 2 odst. 1 zák. práce, podle nějž se tento zákoník vztahuje na vztahy vyplývající z výkonu veřejné funkce, pokud jeto v něm výslovně stanoveno nebo pokud to stanoví zvláštní právní předpisy, dovodil, že nárok na náhradu škody způsobené při výkonu veřejné funkce se posuzuje podle občanského zákoníku, a opak neplyne ani z § 206 zák. práce a ani z ustanovení § 28 odst. 1 nařízení vlády č. 108/1994 Sb., na něž poukazoval žalobce a které stanoví, že fyzické osoby plnící veřejné funkce odpovídají za škodu tomu, pro koho byly činné. Proto odpovědnost osoby vykonávající veřejnou funkci bylo třeba posoudit podle občanského zákoníku, konkrétně podle ustanovení § 420 obč. zák.“

„Odvolacímu soudu je třeba přisvědčit v tom, že odpovědnost starosty obce za škodu této obci jím způsobenou při výkonu funkce se řídí občanským zákoníkem. Zatímco tajemník obecního úřadu je pracovníkem tohoto úřadu a ze zákona plní funkci statutárního orgánu zaměstnavatele (§ 59 odst. 2, 3 zákona č.376/1990 Sb., o obcích, ve znění tehdy účinném), starosta zastupuje obec navenek (§ 52 citovaného zákona) a funkci statutárního orgánu obce jako zaměstnavatele plní podle zákona jen v případě, že tajemník obecního úřadu není ustaven.“

Náhrada škody se vymáhá v klasickém občansko-právním řízení před obecnými soudy. K zahájení sporu je třeba vypracovat žalobu a podat na místně příslušném okresním soudě. (§ 79 + 85 z.č. 99/1963 Sb. Občanský soudní řád).

Vybrané ustanovení (občanský zákoník):

§ 420
(1) Každý odpovídá za škodu, kterou způsobil porušením právní povinnosti.
(2) Škoda je způsobena právnickou osobou, anebo fyzickou osobou, když byla způsobena při jejich činnosti těmi, které k této činnosti použili. Tyto osoby samy za škodu takto způsobenou podle tohoto zákona neodpovídají; jejich odpovědnost podle pracovněprávních předpisů není tím dotčena.
(3) Odpovědnosti se zprostí ten, kdo prokáže, že škodu nezavinil.

Teoreticky by se mohl využít i následující postup:

Odpovědnost za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem upravuje dále zákon č. 82/ 1998 Sb. o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem.

Za škodu odpovídá obec, zákon však obci přiznává tzv. regresní nárok vůči těm, kdo se podíleli na vydání nezákonného rozhodnutí. (§ 24 z. č. 82/ 1998 Sb.)

Domníváme se tedy, že pokud obec bude nucena zaplatit pokutu od Inspekce ŽP, může se poté domáhat, aby osoba, jejíž vinou obci škoda vznikla (bývalý starosta) uhradila zpětně škodu obci. Půjde o klasický občanskoprávní spor, který řeší obecné soudy, k zahájení sporu je třeba vypracovat žalobu a podat na místně příslušném okresním soudě. (§ 79 + 85  z.č. 99/1963 Sb. Občanský soudní řád).

Vybraná ustanovení z. č. 82/ 1998 Sb:

§ 22
(1) Územní celky v samostatné působnosti odpovídají za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem. Nesprávným úředním postupem je také porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v zákonem stanovené lhůtě. Nestanoví-li zákon pro provedení úkonu nebo vydání rozhodnutí žádnou lhůtu, považuje se za nesprávný úřední postup rovněž porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v přiměřené8a) lhůtě.
(2) Právo na náhradu škody má ten, jemuž byla nesprávným úředním postupem způsobena škoda.
§ 24 Regresní úhrada
(1) Nahradil-li územní celek v samostatné působnosti škodu, poskytl-li zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu nebo zaplatil-li regresní úhradu, může požadovat regresní úhradu od těch, kdo se podíleli na vydání nezákonného rozhodnutí nebo na nesprávném úředním postupu.
Stát odpovídá za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu způsobenou při výkonu státní moci.
(2) Územní samosprávné celky odpovídají za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci svěřené jim zákonem v rámci samostatné působnosti (dále jen "územní celky v samostatné působnosti").
(3) Stát a územní celky v samostatné působnosti hradí za podmínek stanovených tímto zákonem též vzniklou nemajetkovou újmu.
pozn. Za tento druhý postup však nemůžeme ručit, vzhledem ke specifičnosti případu si nejsme jistí, zda se dá jednání starosty kvalifikovat jako jednání při výkonu veřejné správy – pokud ne, tento zákon by se na danou situaci nevztahoval.

Nicméně, vzhledem k tomu, že postup bývalého starosty by se dal kvalifikovat jako trestný čin, je také možné zasadit se o zahájení trestního řízení (podáním oznámení či podnětu na státní zastupitelství, lze i anonymně). Obec bude jakožto poškozený vedlejším účastníkem trestního řízení a náhrady škody se může domáhat po vydání rozhodnutí v trestní věci v navazujícím, tzv. adhezním řízení na základě obecných ustanovení o náhradě škody, tj. na základě ust. § 420 a násl. občanského zákoníku.