Povinnost odstranit staré ložisko dehtu na koupeném pozemku

Odpověď poradny

Váš dotaz lze rozdělit na dvě samostatné podotázky. Dovolím si je tedy zodpovědět zvlášt.

• Je možné stavět na pozemku, pod nímž se nachází odpad?

První otázku lze také formulovat v tom smyslu, zda stavební úřad povolí stavbu na pozemku, pod nímž se nachází ložisko dehtu.  K tomu můžeme uvést, že stavební úřad posuzuje možnost výstavby na určitém pozemku  - mimo jiné - relativně volně na základě kritérií uvedených ve vyhlášce č. 268/2009 Sb. (na tu odkazuje § 169 zákon č. 183/2006 Sb., stavební zákon).

Existuje možnost, že by stavba nebyla povolena, a to s ohledem na § 8 a § 10 této vyhlášky (za předpokladu, že se stavební úřad o ložisku dehtu dozví a zhodnotí jej jako závažnou překážku výstavby). Nelze jednoznačně říci, že by na základě existence ložiska dehtu stavební úřad stavbu v žádném případě nepovolil, právní úprava mu však dává možnost na základě těchto ustanovení žádost o územní rozhodnutí/ stavební povolení zamítnout. Pro ilustraci přikládám znění těchto ustanovení:

§ 8
Stavba musí být navržena a provedena tak, aby byla při respektování hospodárnosti vhodná pro určené využití a aby současně splnila základní požadavky, kterými jsou
a) mechanická odolnost a stabilita,
b) požární bezpečnost,
c) ochrana zdraví osob a zvířat, zdravých životních podmínek a životního prostředí,
d) ochrana proti hluku,
e) bezpečnost při užívání,
f) úspora energie a tepelná ochrana.

§ 10
Stavba musí být navržena a provedena tak, aby neohrožovala život a zdraví osob nebo zvířat, bezpečnost, zdravé životní podmínky jejích uživatelů ani uživatelů okolních staveb a aby neohrožovala životní prostředí nad limity obsažené v jiných právních předpisech, zejména následkem
a) uvolňování látek nebezpečných pro zdraví a životy osob a zvířat a pro rostliny
...

I kdyby stavební úřad rizika spojená s existencí ložiska dehtu nevyhodnotil jako překážku výstavbu, doporučuji zamyslet se nad zdravotními riziky, které jsou s výskytem tohoto ložiska spojená.

Zřejmě bez ohledu na rozhodovací činnost stavebního úřadu může mít ložisko dehtu škodlivé účinky na zdraví obyvatel domu a nelze tedy výstavbu doporučit. Rizikovost ložiska však – vzhledem k tomu, že jsme právníci a nikoli biologové nebo lékaři – nedokážeme posoudit.

Jestliže se rozhodnete pro výstavbu bez odstranění ložiska, doporučujeme zajistit si nejprve odborný posudek, který zdravotní rizika potvrdí nebo vyvrátí.

Jestliže budeme uvažovat o možné výstavbě bez odstranění ložiska dehtu, je také třeba vzít v úvahu, že se jedná de facto o černou skládku; pokud se o ní dozví úřady, mohou zahájit (samy, z moci úřední) řízení o odstranění této skládky nebo uložení pokuty.

• Pokud bude třeba dehet odstranit, kdo odstranění zaplatí?

Pokud se rozhodnete, resp. budete muset dehet odstranit, přicházejí zde z hlediska financování zákroku teoreticky v úvahu tři možnosti, a to:

1. odstranění bude financovat provozovatel továrny; tato možnost je podle našeho názoru nereálná, neboť jednak by byl obtížné zjsitit, zda provozovatel porušil tehdejší předpisy pro ukládání odpadů do podzemí (už vzhledem k tom, že nevíme, kdy přesně k uložení došlo – zatímco dnes je ukládání odpadu do podzemí upraveno vyhláškou Českého báňského úřadu č. 99/1992 Sb., dřívější platná legislativa by byla dohledatelná obtížně), jednak již provozovatel zřejmě zanikl (výjimkou by byla situace, kdy by měl tzv. právního nástupce, např. dědice, osobu, která obchodní společnost koupila apod.);
2. odstranění budete financovat Vy jakožto vlastník pozemku;
3. odstranění bude financovat stát nebo krajský úřad, a to dle zákona č. 167/2008 Sb., o předcházení ekologické újmě a její nápravě. Podle tohoto zákona je provozovatel průmyslového provozu, který způsobí ekologickou újmu, povinen zajistit její nápravu, zákon však řeší i situace, kdy provozovatel nemá na nápravu finanční prostředky nebo je jednoduše neznámý/ zanikl. V takovém případě je možné, aby nápravné opatření hradil stát ze státního rozpočtu, případně – pokud mohla vzniknout ekologická újma na vodách – krajský úřad ze zvláštního, k tomu zřízeného účtu kraje. Umožňují to následující ustanovení zákona o předcházení ekologické újmě a její nápravě:

§ 7 odst. 6 zákona č. 167/2008 Sb., o předcházení ekologické újmě a její nápravě
Příslušný orgán bez zbytečného odkladu zajistí provedení nezbytných nápravných opatření sám, pokud tak bezodkladně neučiní provozovatel, nebo není-li provozovatel znám.

§ 13/4
Nelze-li provozovatele zjistit nebo pokud zanikl nebo zemřel bez právního nástupce, nebo jde-li o nedobytnou pohledávku nebo prokáže-li provozovatel, že nenese náklady podle tohoto zákona, hradí náklady stát.

§ 13/6
V případech uvedených v odstavci 4, kdy nelze uložit hrazení nákladů a jde přitom o náklady vzniklé za zajištění nápravných opatření k nápravě ekologické újmy na povrchových nebo podzemních vodách, lze použít k hrazení těchto nákladů zvláštní účet kraje zřízený podle zvláštního právního předpisu. Příslušný kraj zašle tyto prostředky příslušnému orgánu bez zbytečného odkladu na základě jeho žádosti.

Příslušným orgánem je zde Česká inspekce životního prostředí. Upozorňujeme však, že s postupem podle zákona o předcházení ekologické újmě nemáme zkušenosti z praxe (a nevíme tedy jistě, zda je tento postp ve Vaší situaci možný), doporučuji se tedy blíže informovat na ČIŽP. Nedokážeme také s jistotou určit, zda dehet může způsobit ekologickou újmu a zda je tedy za předpokladu pouhého umístění v půdě nebezpečný) – k tomu by byl potřeba biologický posudek.