Poradna

Nadřazené kategorie: Právo na informace,

Jaký je rozdíl mezi právem na informace o životním prostředí a obecným právem na informace?

Vytvořeno dne 18. 7. 2018 — Aktualizováno dne 14. 7. 2022.

Obsah

Chcete získat určitou informaci a nejste si jisti, podle kterého zákona o ni máte požádat? Zajímá vás, co se s vaší žádostí stane, pokud požádáte podle nesprávného zákona? A co když požádáte nepříslušný úřad? Ne vždy je to takový problém, jaký by se mohl zdát.

V tomto manuálu se dozvíte, jaké jsou rozdíly mezi poskytováním informací o životním prostředí a všech ostatních „obecných“ informací.

Pokud se chce o právu na informace dozvědět ještě více, můžete čerpat z našich manuálů Kompletní průvodce právem na informace a Kompletní průvodce právem na informace o životním prostředí.

Na jaké informace máte právo?

V naší právní úpravě rozlišujeme dva režimy poskytování informací. Jako žadatelé o informace máte:

Vztah těchto dvou zákonů je takový, že zákon o právu na informace o ŽP obsahuje zvláštní úpravu, která se týká pouze informací o životním prostředí. Pokud vás zajímají informace o životním prostředí, bude se na ně vztahovat tento zákon a podle něj vám povinný subjekt dané informace poskytne. Na všechny ostatní informace (tj. jiné, než o životním prostředí) se uplatní informační zákon. Podmínkou je, aby se informace vztahovaly k působnosti povinných subjektů.

Pokud si nejste jisti, do působnosti kterého zákona vámi požadovaná informace spadá, nemusíte mít obavy. Je totiž na povinném subjektu, aby aplikoval správný zákon bez ohledu na to, podle kterého zákona o informaci požádáte.[1] Nemůže se stát, aby vám povinný subjekt odmítl informaci poskytnout pouze z toho důvodu, že jste požádali podle zákona o právu na informace o ŽP, přitom se ale požadovaná informace životního prostředí vůbec netýká. Jestliže budete žádat o informaci, která se bude týkat zčásti životního prostředí a zčásti „obecné“ informace, posoudí povinný subjekt vaši žádost podle obou zákonů zároveň. Každou část žádosti pak sám vyřídí podle příslušného zákona.[2]

Oba „informační“ zákony se od sebe v několika ohledech liší

Oba zákony se od sebe liší nejen typem požadovaných informací, ale i mnohými dalšími požadavky. Jedná se například o délku lhůty pro poskytnutí informací nebo o způsob obrany v situaci, kdy vám povinný subjekt informace protiprávně neposkytne. Následující tabulka přehledně shrnuje nejpodstatnější rozdíly mezi oběma právními předpisy.

 

Zákon č. 106/1999 Sb. (informační zákon)

Zákon č. 123/1998 Sb. (zákon o právu na informace o ŽP)

Jaký je mezi nimi vztah?

Obecná úprava.

Zvláštní úprava.

Na jaký typ informací se vztahují?

Informace, které se vztahují se k působnosti povinných subjektů (výčet povinných subjektů je uveden v následujícím řádku). Informační zákon se ale nevztahuje na informace o životním prostředí.

Informace o životním prostředí. Zákon obsahuje příkladmý výčet okruhů, kterých se vaše žádost může týkat (můžete ovšem požadovat i informace v tomto výčtu neuvedené).[3]

Kdo je povinným subjektem?

  • Státní orgány (např. ministerstva, stavební úřady).
  • Veřejné instituce (např. veřejné školy a nemocnice).
  • Územní samosprávné celky (obce a kraje) i jejich orgány (např. zastupitelstvo).
  • Subjekty, které na základě zákona rozhodují o právech, právem chráněných zájmech nebo povinnostech osob v oblasti veřejné správy[4] (např. veřejná stráž).
  • Správní úřady a jiné organizační složky státu (např. Česká inspekce životního prostředí, Správa CHKO, krajský úřad).
  • Orgány územních samosprávných celků (např. zastupitelstvo).
  • Právnické nebo fyzické osoby, které na základě zákona vykonávají v oblasti veřejné správy působnost, která se vztahuje přímo nebo nepřímo k životnímu prostředí (např. veřejná stráž).
  • Pověřené osoby (viz níže).[5]
 

Musíte do žádosti uvádět, podle jakého zákona žádáte?

Ano. Ze žádosti musí být zřejmé, že se domáháte poskytnutí informací ve smyslu tohoto (informačního) zákona.[6]

Ne.

Co se stane, když podáte žádost na nepříslušný úřad?

Povinný subjekt žádost odloží. Odůvodněnou odpověď vám sdělí do sedmi dnů ode dne doručení žádosti.[7]

Povinný subjekt vám do 15 dnů od obdržení žádosti sdělí, že požadovanou informaci nemůže poskytnout.[8]

Musí povinný subjekt žádost postoupit příslušnému úřadu?

Ne.

Pokud bude povinný subjekt vědět, kdo má vámi požadovanou informaci k dispozici, vaši žádost mu (do 15 dnů od obdržení žádosti) předá a vás o tom informuje.[9]

Do kdy vám musí povinný subjekt informaci poskytnout?

Do 15 dnů ode dne přijetí žádosti nebo ode dne, kdy jste žádost doplnili.[10] Tuto lhůtu může povinný subjekt prodloužit ze závažných důvodů, nejvýše však o 10 dní.[11]

Do 30 dnů ode dne přijetí žádosti nebo ode dne, kdy jste žádosti doplnili. Tuto lhůtu může povinný subjekt prodloužit ze závažných důvodů, nejvýše však o 30 dní.[12]

Co můžete dělat, pokud povinný subjekt ve lhůtě neodpoví?

Do 30 dnů od uplynutí lhůty k poskytnutí informace můžete podat stížnost na postup při vyřizování žádosti o informace (tzv. infostížnost).[13] Podejte ji u povinného subjektu, který jste předtím o informaci požádali. K tomu můžete využít náš vzor.

Platí, že povinný subjekt vydal rozhodnutí o odepření informace.[14] Proti tomu se můžete bránit odvoláním (k tomu můžete využít náš vzor). Odvolání musíte podat do 15 dnů ode dne, kdy uplynula lhůta, v níž vám měl povinný subjekt informaci poskytnout.[15] Odvolání podejte ke správnímu orgánu, který napadené rozhodnutí vydal.[16]

Může povinný subjekt požadovat úhradu nákladů spojených s poskytnutím informace?

  • Ano. Povinné subjekty mohou (ale nemusí) v souvislosti s poskytováním informací žádat úhradu.
  • Výše požadované úhrady nesmí přesáhnout náklady spojené s pořízením kopií, opatřením technických nosičů dat (např. CD nebo DVD) a s odesláním informací žadateli.[17]

Může povinný subjekt požadovat úhradu nákladů za mimořádně rozsáhlé vyhledávání informací?

Ano.[18] Ale pouze v případech, kdy bude shromáždění informací tak časově náročné, že bude objektivně vybočovat z mezí běžného poskytování informací tím kterým povinným subjektem.

Může povinný subjekt podmínit poskytnutí informace zaplacením?

Ano. Informaci o výši úhrady vám musí povinný subjekt písemně sdělit před poskytnutím informace. Součástí této informace musí být poučení o tom, že proti výši úhrady můžete podat infostížnost. Pokud povinný subjekt svou oznamovací povinnost nesplní a předem vás neinformuje o výši případné úhrady, nárok na její zaplacení ztratí.[19]

Ne. Povinné subjekty nemohou zpřístupnění informace podmínit úhradou požadované částky. Nemohou tedy informaci odepřít s odkazem na porušení povinnosti tuto částku uhradit.[20]

Kdo je pověřenou osobou?

Zákon o právu na informace o ŽP obsahuje výčet povinných subjektů. Mezi tyto povinné subjekty patři také:

  • Správní úřady a jiné organizační složky státu a orgány územních samosprávných celků.
  • Právnické nebo fyzické osoby, které na základě zvláštních právních předpisů vykonávají v oblasti veřejné správy působnost, která se vztahuje přímo nebo nepřímo k životnímu prostředí.

Tyto povinné subjekty mohou pověřit jiné osoby k výkonu určitých pravomocí, které se týkají životního prostředí. Pak jsou i tyto pověřené osoby povinnými subjekty. Mezi pověřené osoby patří:

  • Právnické osoby, které jmenované povinné subjekty založily, zřídily nebo řídí (např. muzea jako příspěvkové organizace nebo Státní fond životního prostředí).
  • Fyzické a právnické osoby, které jmenované povinné subjekty pověřily k výkonu pravomocí, jež se týkají životního prostředí. U fyzických osob zákon specifikuje, že jde o pověření k poskytování služeb, jež ovlivňují životní prostředí a jeho jednotlivé složky. K pověření může dojít na základě zákona nebo na základě dohody s povinnými subjekty. Jako příklad můžeme uvést veřejnou stráž přírody.

[9] Tamtéž.

[20] Zákon o právu na informace o ŽP vyjmenovává v § 8 důvody, ze kterých povinný subjekt může nebo musí poskytnutí informace odepřít – tento důvod (neuhrazení částky) mezi nimi ale není.

Newsletter

Chcete mít přehled o Vašich právech? Zajímájí Vás změny v zákonech?

Odebírejte naše novinky a získejte přehledné právní informace.

Přihlásit k newsletteru

Nenašli jste?

Můžete se na nás obrátit s Vaším dotazem přímo a my se vám do pěti pracovních dnů ozveme.

Položit dotaz

Advokáti

Potřebujete pomoc advokáta?

Součástí konsorcia je i advokátní kancelář Frank Bold Advokáti.

Přejít na advokáty