Poradna

Mají zemědělci určité povinnosti vůči sousedním pozemkům?

Zajímalo by mě jestli mají zemědělci nějaké povinnosti vůči sousedním pozemkům. Pokud ano, jaké?

Tento dotaz byl vyřešen dne 23. 1. 2017. Pozor, závěry a legislativa odpovídají tehdejší právní praxi a nemusí být aktuální.

Odpověď poradny

Ano, zemědělci mají povinnosti zdržet se všeho, co by mohlo ohrožovat či poškozovat sousední pozemky. To platí pro používání pesticidů a hnojiv, obtěžování hlukem i přivádění tzv. imisí v podobě kouře nebo prachu. Vlastníci sousedních pozemků se můžou proti nepřiměřeným vlivům vzniklým důsledkem zemědělské činnosti bránit veřejnoprávními i soukromoprávními prostředky.

Povinnosti zemědělců v souvislosti s používáním pesticidů a hnojiv

Používání pesticidních přípravků upravuje zákon o rostlinolékařské péči, který zakazuje používání těchto přípravků takovým způsobem, aby došlo k zasažení rostlin a ploch mimo pozemek, na kterém se provádí aplikace (1). V případě porušení této povinnosti jde o přestupek (2), za který může být fyzické osobě uložena pokuta do výše 40 000 Kč a podnikateli nebo právnické osobě až do výše 1 000 000 Kč. V obou případech lze navíc uložit jako sankci také zákaz činnosti, a to až na 2 roky.

Používání hnojiv je upraveno zákonem o hnojivech, podle něhož nesmí být na zemědělské půdě používána hnojiva a pomocné látky, pokud by to vedlo k poškození fyzikálních, chemických nebo biologických vlastností sousedního pozemku (3). Podle tohoto zákona nesmí dojít ani k přímému vniknutí na sousední pozemek nebo do povrchových vod (4). Dohled nad dodržováním zákona o hnojivech vykonává Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský, na který se příp. můžete obrátit s podnětem k přezkoumání toho, zda majitel sousedního zemědělského pozemku postupuje v souladu se zákonem.

Co dělat proti obtěžování hlukem nebo prachem

V případě obtěžování hlukem existují dva způsoby, jak se bránit. Veřejnoprávní cestou se můžou bránit vlastníci sousedních pozemků, pokud hluk překračuje hlukové limity. V tomto případě je vhodné se obrátit s podnětem na Krajskou hygienickou stanici.

Další možností je podat soukromoprávní žalobu. Ta je vhodná zejména v případě, kdy hluk nedosahuje takové míry, že by překračoval hlukové limity. Taková žaloba by měla být podána jako žaloba proti neoprávněným zásahům do vlastnického práva (5). Lze ji podat nejen v případech obtěžování hlukem, ale také tehdy, kdy vlastník pozemku nechává vnikat na sousední pozemek prach, pach, kouř a další imise a to vše v míře nepřiměřené místním poměrům (6).

Poznámky

(1) § 49 odst. 1 písm. b) zákona č. 326/2004 Sb., o rostlinolékařské péči
(2) § 79c odst. 1 písm. c) bod 2. zákona o rostlinolékařské péči (fyzické osoby) a § 79g odst. 1 písm. g) téhož zákona (právnické osoby a podnikající fyzické osoby)
(3) § 9 odst. 2 písm. c) zákona č. 156/1998 Sb., o hnojivech
(4) § 7 odst. 1 vyhlášky č. 377/2013 Sb., o skladování a způsobu používání hnojiv
(5) § 1042 zákona č. 89/2012, občanský zákoník
(6) § 1013 občanského zákoníku

Newsletter

Chcete mít přehled o Vašich právech? Zajímájí Vás změny v zákonech?

Odebírejte naše novinky a získejte přehledné právní informace.

Přihlásit k newsletteru

Nenašli jste?

Můžete se na nás obrátit s Vaším dotazem přímo a my se vám do pěti pracovních dnů ozveme.

Položit dotaz

Advokáti

Potřebujete pomoc advokáta?

Součástí konsorcia je i advokátní kancelář Frank Bold Advokáti.

Přejít na advokáty