Maření výkonu úředního rozhodnutí jako trestný čin

Pokud se osoba dopustí maření výkonu rozhodnutí orgánu veřejné moci, může se v některých případech jednat o trestnou činnost. Tento manuál vám přiblíží jeho jednotlivé základní znaky.

Kdo se může dopustit maření výkonu úředního rozhodnutí?

Ustanovení tohoto trestného činu má za úkol chránit zájem nás všech na řádném výkonu rozhodnutí soudů a dalších orgánů veřejné moci, pokud se trestně odpovědná fyzická osoba[1] nebo právnická osoba[2] neřídí úředním rozhodnutím. Trestněprávní odpovědnost je u tohoto trestného činu existuje pouze v případě, kdy dojde k jeho zavinění úmyslně, což musí být vždy v řízení prokázáno. Nepostačí tedy, pokud k maření došlo z nedbalosti (typicky opomenutím, nesprávným pochopením rozhodnutí apod.).

Co je to úřední rozhodnutí?

Jedná se o rozhodnutí soudu nebo také jakéhokoliv jiného orgánu veřejné moci, tedy také orgánů státní správy či územní samosprávy. Rozhodnutí je zde chápáno jako jakýkoliv úkon, který má vůli konkrétní osobě založit práva či povinnosti. Toto tzv. materiální pojetí znamená, že rozhodnutím mohou být i takové úkony, které formálně nazýváme jinak než rozhodnutí. Jsou jimi například výzva, oznámení, příkaz, opatření apod. Rozhodný tedy není nadpis dokumentu, ale fakt, že toto rozhodnutí někomu zakazuje určitou činnost, nebo odnímá oprávnění k výkonu určité činnosti.

Jak dochází k maření?

Podle trestního zákoníku[3] se trestného činu Maření výkonu úředního rozhodnutí a vykázání dopustí ten, „kdo maří nebo podstatně ztěžuje výkon rozhodnutí soudu nebo jiného orgánu veřejné moci tím, že vykonává činnost, která mu byla takovým rozhodnutím zakázána nebo pro kterou mu bylo odňato příslušné oprávnění podle jiného právního předpisu“.

Je potřeba si dát pozor při posuzování, zda se trestný čin stal, jelikož z této citace již nevyčteme jednu z hlavních zásad trestního práva, která u trestných činů požaduje vysoký stupeň společenské škodlivosti [4]. Trestní právo totiž pomáhá až tehdy, kdy jako prostředek ochrany nepostačí jiná právní odvětví. Proto musí docházet k silnému zásahu do zájmu na pořádku ve věcech veřejných, že nepostačí postupovat podle občanského či správního práva. Pokud zvažujete podání trestního oznámení, přečtěte si také náš manuál Jak podat trestní oznámení? a také Co očekávat od trestního oznámení?.

Jak se může dopustit trestného činu právnická osoba?

Trestní odpovědnost právnické osoby je dána, pokud je trestný čin spáchán jejím jménem nebo v jejím zájmu nebo v rámci její činnosti, jednal-li tak a) statutární orgán nebo osoba oprávněna za právnickou osobu jednat, b) osoba vykonávající řídící nebo kontrolní činnost, c) osoba vykonávající rozhodující vliv na řízení právnické osoby, d) zaměstnanec právnické osoby, jestli jeho jednání lze právnické osobě přičítat.

U právnické osoby však nehrozí trest odnětí svobody až na 2 léta, jak to stanoví trestní zákoník fyzickým osobám[5]. Právnické osobě lze za spáchání trestného činu uložit pouze tresty podle zákona o trestní odpovědnosti právnických osob[6]. V případě trestného činu maření výkonu úředního rozhodnutí a vykázání půjde nejčastěji o peněžitý trest.