Do you speak English? Switch to english version Ponechat českou verzi

Poradna

Co je to pozemek dotčený návrhem územního plánu?

Vytvořeno dne 20. 7. 2011.

Problematikou procesu přijímání územního plánu se zabývá zák. č. 183/2006 Sb. o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon). Tento zákon v § 52 odst. 2 stanoví, že „námitky proti návrhu územního plánu mohou podat pouze vlastníci pozemků a staveb dotčených návrhem řešení, oprávněný investor a zástupce veřejnosti."

Stavební zákon už ale neuvádí, co jsou to pozemky a stavby dotčené takovýmto návrhem. Tento pojem není definován ani v žádných prováděcích právních předpisech.

Kdo je dotčen

Interpretací tohoto pojmu stavebního zákona se ale již zabýval Nejvyšší správní soud ČR (NSS). V rozsudku ze dne 24. 10. 2007, čj. 2 Ao 2/2007 - 73 výslovně hovoří o problematice výkladu ustanovení § 52 odst. 2 stavebního zákona, které upravuje prostředek, jímž lze brojit proti návrhu územního plánu. Námitky mohou podle tohoto ustanovení vznést jen subjekty, které jsou návrhem dotčeny.

Pojem „dotčenosti“ je pak podle názoru NSS nutno vykládat šířeji nežli jen tak, že může být uplatněn pouze vlastníky pozemků či staveb, na které přímo dopadá změna územního plánu.

NSS ve svém rozsudku odkazuje na dřívější nález Ústavního soudu ČR, který se týká účastníků územního řízení a byl zveřejněn pod spisovou značkou Pl. ÚS 19/99. Územní řízení je sice již jinou fází procesu rozhodování o tom, jak bude využita určitá lokalita, podle názoru NSS je zde ovšem namístě pomocí analogie přenést principy využívané pro územní řízení i do řízení o územním plánu. V obou případech totiž jde o to, aby byla zajištěna možnost vyjadřovat se k zamýšleným stavebním záměrům osobami, jichž se tyto změny dotknou.

Nejen soused

Podle výše zmíněného nálezu Ústavního soudu je nutno pokládat za účastníka územního řízení nejen „mezujícího souseda“ (souseda, jehož pozemek přímo sousedí s pozemkem, který je předmětem řízení), ale také majitele vzdálenější nemovitosti, jestliže mohou být dotčena jeho práva.

Ústavní soud zde uvedl, že pokud by nebyla zákonná definice vykládána rozšiřujícím způsobem, byla by tím vyloučena možnost pojmout za účastníky řízení i vlastníky jiných sousedních pozemků, než pozemků majících přímou společnou hranici s pozemkem, který je předmětem řízení, přestože i jejich práva mohou být územním řízením dotčena. Podle Ústavního soudu tak mohou být dotčenými vlastníky vedle vlastníků „mezujících“ i vlastníci pozemků za potokem, za cestou apod., v konkrétním případě náleží posouzení dotčenosti těchto vzdálenějších vlastníků do správního uvážení příslušného správního orgánu.

Nejvyšší správní soud dále připomněl i praxi prvorepublikového nejvyššího správního soudu, „který (a to dokonce s použitím judikatury bývalého nejvyššího správního soudu rakouského) vykládal pojem „soused“ ve stavebním řízení daleko liberálněji. Např. v nálezu z 22. 6. 1938 (Boh. A 14314/38) vyslovil, že sousedem je nejen ten, jehož nemovitý majetek bezprostředně souvisí se staveništěm, ale i majitel vzdálenější nemovitosti, zejména také pozemku ležícího naproti projektované stavbě přes cestu, jestliže projekt může mít na jeho nemovitý majetek stavebně-policejní reflex.“

Podle názoru NSS již samotná skutečnost, že v budoucnu k provedení nějaké stavby dojde, znamená pro vlastníky okolních pozemků nutnost připravit se na to, že kolem jejich pozemků bude po určitou dobu pracovat stavební technika, změní se charakter daného území, počet obyvatel, změny se projeví v dopravě, zásobování apod. Tyto změny nemusejí být vždy vnímány negativně, přesto nelze omezit právo „mezujícího“ ani „nemezujícího“ souseda uplatňovat případné námitky proti návrhu územního plánu v řízení o územním plánu.

Zda budou návrhem veřejně prospěšných staveb, veřejně prospěšných opatření a zastavitelných ploch dotčena práva „nemezujícího souseda“ (souseda, jehož pozemek nemá přímou hranici s předmětným pozemkem), je tak podle NSS nutné posuzovat případ od případu i s ohledem na charakter změny území. Na právu „mezujícího souseda“ uplatnit případné námitky proti návrhu územního plánu je podle NSS třeba trvat vždy.

Z nejnovější rozhodovací praxe Nejvyššího správního soudu lze dovodit, že pozemkem dotčeným změnou územního plánu může být i pozemek vzdálený více než 500 metrů, pokud lze usoudit, že navrhovaná úprava může mít dopad do takové vzdálenosti, např. pokud má jít o vybudování silnice v otevřené krajině, kde lze očekávat snadné šíření hluku (rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 20. 4. 2011, SJS 6 Ao 2/2011-27):

"Navrhovatel je spoluvlastníkem nemovitostí, a to pozemků parc. č. 502/2, 1124/5 a 1124/17 a spoluvlastníkem pozemku parc. č. 502/1 a rodinného domu nacházejícího se na tomto pozemku, které se podle něj nacházejí zhruba 500 metrů od navrženého koridoru silnice R52. „Dotčenost“ se podle judikatury zdejšího soudu nevyčerpává mechanicky vnímaným sousedstvím, i vlastník pozemku či stavby vzdálenější může výjimečně být dotčen, pokud mohou být reálně podstatně ovlivněny poměry i na tomto pozemku (stavbě) (srov. rozsudky Nejvyššího správního soudu ze dne 24. 10. 2007, č. j. 2 Ao 2/2007 - 73, publikovaný pod č. 1462/2008 Sb. NSS, a ze dne 21. 4. 2010, č. j. 8 Ao 1/2010 - 89). Nejvyšší správní soud shledal, že i v tomto případě lze navrhovatele považovat za dotčeného stavbou rychlostní silnice R52, která vede nedaleko jeho rodinného domku a dalších nemovitostí."

Nadřazené kategorie:

Územní plánování

Pomohl Vám manuál?

Podpořte nás

Nenašli jste?

Položit nový dotaz

Do pěti pracovních dnů se vám ozveme.

Položit dotaz

Občan 2.0?

Zajímáte se o problémy kolem vás? Možná jste Občan 2.0.

Chcete se zapojovat efektivněji?
Buďte Občan 2.0!

Přečtěte si více

Jde do tuhého?

Potřebujete pomoc advokáta?

Součástí konsorcia je i advokátní kancelář
Frank Bold Advokáti.

Pomoc advokáta