Poradna

Jak probíhá proces přijímání plánů oblastí povodí?

Vytvořeno dne 20. 7. 2011.

Plány povodí jsou výsledkem koncepční činnosti státu, která slouží především k ochraně vody jako složky životního prostředí. Rozlišujeme jednak mezinárodní plány povodí (dále jen "MPP"), národní plány povodí (dále jen "NPP") a plány dílčích povodí (dále jen "PDP").

V rámci plánování v oblasti vod se pořizují plány povodí a plány pro zvládání povodňových rizik (dále jen „PZPR“). Tyto plány jsou podkladem pro výkon veřejné správy, zejména pro územní plánování a vodoprávní řízení (23 odst. 2 zákona č. 254/2001 Sb., o vodách).

Z výše uvedeného lze tedy dovozovat, že MPP, NPP, PDP a PZPR jsou závaznými dokumenty pro územní plánování a další činnosti v oblasti veřejné správy. Řízení o schvalování těchto plánů není správním řízením ve smyslu správního řádu a občané dotčení těmito dokumenty nejsou účastníky řízení. K návrhům plánů se však mohou vyjadřovat a činit připomínky (nejedná se o námitky ve smyslu správního řádu, jde pouze o různé podněty k návrhům plánů z řad veřejnosti).

Proces přijímání těchto koncepčních dokumentů lze tedy názorně rozdělit do tří úrovní:

  1. nejprve je nutné schválit mezinárodní plán povodí, ze kterého potom vychází:
  2. národní plány povodí a plány jejich dílčích povodí, do kterých jsou zahrnuty potřeby jednotlivých oblastí povodí, přičemž součástí plánů oblastí povodí jsou:
  3. tzv. programy opatření, které určují konkrétní opatření k naplnění cílů v plánech.

Mezinárodní plány povodí

Ministerstvo životního prostředí a Ministerstvo zemědělství zpracovávají mezinárodní plány povodí při mezinárodní komisi. Z těchto plánů poté vychází národní plány povodí. Česká republika spadá do třech mezinárodních oblastí povodí, a to povodí Labe, Dunaje a Odry. V částech, kde tyto toky protékají našim územím, upravují opatření národní plány povodí.

Mezinárodní plány povodí pro Labe, Dunaj a Odru jsou přístupny na stránkách Ministerstva životního prostředí.

Národní plány povodí

Národní plány povodí stanovují cíle pro aktivity odehrávající se na částech mezinárodních povodí nacházejících se v České republice. Z toho důvodu zákon stanovuje pouze tři národní plány povodí, a to NPP Labe, NPP Odry a NPP Dunaje. NPP se věnují otázkám ochrany a zlepšování stavu povrchových a podzemních vod včetně vodních ekosystémů, hospodaření s těmito vodami a opatřením ke snížení rizika povodní či sucha. V rámci těchto NPP jsou poté schvalovány PDP.

NPP spolu s PZPR pořizuje Ministerstvo zemědělství a Ministerstvo životního prostředí ve spolupráci s příslušnými správci povodí a místně příslušnými krajskými úřady. NPP a PZPR jsou vydávány v podobě opatření obecné povahy. NPP vydává Ministerstvo zemědělství, PZPR pak Ministerstvo životního prostředí. NPP i PZPR podléhají i posouzení vlivů na životní prostředí (tzv. SEA, podle zákona č. 100/2001 Sb.), přičemž k tomuto procesu se může vyjadřovat i veřejnost, která může vznášet připomínky k plánu k SEA. NPP a PZPR schvaluje vláda.

Základní obsah NPP je upraven v příloze 1 vyhlášky č. 24/2011 Sb., o plánech povodí a plánech pro zvládání povodňových rizik: popis charakteristik částí povodí na území České republiky včetně mapových příloh, odhady významných vlivů a dopadů lidské činnosti na stav vodních zdrojů v dotčených povodích, hodnocení stavu vod, výsledky ekonomické analýzy hospodaření a vymezení cílů. Součástí má dále také být shrnutí programů opatření, pomocí níž má být cílů plánů dosaženo, včetně souhrnu opatření, která již byla provedena a informování o jejich výsledcích.

Plány dílčích povodí

Zákon o vodách vypočítává pro každý NPP jednotlivé PDP. Pro NPP Labe se jedná o PDP Horního a středního Labe, PDP Horní Vltavy, PDP Berounky, PDP Dolní Vltavy a PDP Ohře, Dolního Labe a ostatních přítoků Labe. V případě NPP Odry počítá zákon o vodách pouze s PDP Horní Odry a PDP Lužické Nisy a ostatních přítoků Odry. Konečně v případě NPP Dunaje se sestavují PDP Moravy a přítoků Váhu, PDP Dyje a PDP ostatních přítoků Dunaje.

Tyto PDP obsahují v souladu s přílohou č. 3 vyhlášky 24/2011 Sb., o plánech povodí a plánech pro zvládání povodňových rizik obdobné části jako NPP, ačkoliv v detailnějším provedení a zaměření na užší územní vymezení.

PDP jsou pořizovány správci povodí v jejich působnosti a ve spolupráci s ústředními vodoprávními úřady a příslušnými krajskými úřady. Kraje pak tyto PDP v rámci své územní působnosti také schvalují.

Tři etapy zpracovávání NPP, PDP a PZPR

Přípravné práce

Jedná se především o časový plán pro zpracování plánů povodí, který je publikován a dán k dispozici veřejnosti, která se k němu má právo vyjádřit, a to alespoň tři roky před začátkem období, kterého se plán týká. Výsledek přípravných prací musí zpřístupnit Ministerstvo zemědělství, Ministerstvo životního prostředí, krajské úřady i správci povodí – informace o tom, že je možné do těchto dokumentů nahlížet, najdete na úředních deskách těchto ministerstev a krajských úřadů. Časový plán a program prací a předběžný přehled významných problémů jsou vystaveny veřejnosti k nahlédnutí po dobu 6 měsíců ode dne zveřejnění. K výsledkům přípravných prací se mohou podávat připomínky ve lhůtě 6 měsíců ode dne jejich zveřejnění (§ 16 vyhlášky č. 24/2011 Sb.).

Dále je v rámci přípravy zpracována analýza všeobecných a vodohospodářských charakteristik oblastí povodí, jsou zhodnoceny dopady lidské činnosti na stav podzemních a povrchových vod apod.

Návrh plánu povodí

Je taktéž - v souladu s § 25 odst. 1 písm. b) zákona o vodách - publikován a veřejnost musí mít možnost jej připomínkovat a seznámit se s ním alespoň jeden rok před začátkem období, kterého se týká. Pravidla pro zveřejnění návrhů plánů (NPP, PDP, PZPR) stanoví § 19 vyhlášky č. 24/2011 Sb. Musí být opatřen vysvětlivkami a přehlednými mapami tak, aby mu občané porozuměli. Návrh musí být opět zveřejněn po dobu 6 měsíců, kdy k němu lze podávat připomínky. K nahlédnutí musí být k dispozici na Ministerstvu zemědělství, Ministerstvu životního prostředí a na všech krajských úřadech a u všech správců povodí, jejichž územní působnosti se příslušná mezinárodní oblast povodí na území České republiky týká, a to v listinné podobě a v elektronické podobě na jejich internetových stránkách. Oznámení o zveřejnění dokumentů se vyvěšují na úředních deskách Ministerstva zemědělství, Ministerstva životního prostředí a místně příslušných krajských úřadů.

Vyhodnocení podaných připomínek se zpracuje do 60 dnů po uplynutí lhůty k podávání připomínek. Vyhodnocení se zpracuje ve formě zprávy s přehledem podaných připomínek a změnami, které byly v jejich důsledku provedeny v návrhu plánu oblasti povodí. Tato zpráva bude zveřejněna stejným způsobem jako návrhy plánů.

Konečné zpracování plánu

Konečný návrh plánu oblasti povodí s vyznačením územní působnosti krajů se předkládá ke schválení příslušným krajům. Jednou za 6 let musí proběhnout jeho aktualizace (§ 25 odst. 3 zákona o vodách).

Schválený plán povodí lze napadnout následujícím způsobem:
a.    Národní plány povodí a plány pro zvládání povodňových rizik jsou vydávány formou opatření obecné povahy (§ 25 odst. 4 a 5 zákona o vodách). Ty může napadnout osoba, jejíž práv se opatření přímo dotýká, žalobou ke krajskému soudu podle § 101a a násl. zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní. 
b.    Pokud jde o dílčí plány povodí, zákon stanoví, že je vydávají kraje, nestanoví však, jakou formou. Domníváme se, že materiálně půjde opět o opatření obecné povahy, které lze zrušit způsobem uvedeným v písmenu a. Pokud by byly vydávány formou nařízení, je třeba postupovat podle § 83 zákona č. 129/2000 Sb., o krajích. Podle něj může věcně příslušné ministerstvo či jiný ústřední správní orgán pozastavit účinnost nařízení kraje a následně jej může zrušit Ústavní soud.

Programy opatření

Tyto programy slouží k dosažení účelu, který je stanoven v plánech povodí a PZPR. Jsou to harmonogramy stanovící především časový plán uskutečňování plánů a konkrétní opatření, která by se měla v předmětné době realizovat. Opatření přijatá v programech je nutné uskutečnit do tří let.

Nadřazené kategorie:

Životní prostředí

Pomohl Vám manuál?

Podpořte nás

Nenašli jste?

Položit nový dotaz

Do pěti pracovních dnů se vám ozveme.

Položit dotaz

Občan 2.0?

Zajímáte se o problémy kolem vás? Možná jste Občan 2.0.

Chcete se zapojovat efektivněji?
Buďte Občan 2.0!

Přečtěte si více

Jde do tuhého?

Potřebujete pomoc advokáta?

Součástí konsorcia je i advokátní kancelář
Frank Bold Advokáti.

Pomoc advokáta