Spolky mohou navrhovat zrušení územního plánu

Ústavní soud vydal tento týden přelomové rozhodnutí v případu Sdružení pro ochranu krajiny, kterému přiznal právo při splnění určitých podmínek navrhovat zrušení územního plánu. Podle dřívějších rozhodnutí měli toto právo jen dotčení vlastníci pozemků. Ústavní soud ale konstatoval, že územní plán může ovlivnit i práva spolků, jejichž činnost a zájmy jsou spjaté s určitým územím. 

Spolky mohou v tomto směru také hájit práva svých členů. Nález vychází rovněž z tzv. Aarhuské úmluvy, podle níž musí mít i nevládní organizace přístup k soudním řízením ve věcech týkajících se životního prostředí.

„Nález ústavního soudu vítáme, neboť může významně přispět k veřejné kontrole a ve výsledku také lepší kvalitě územních plánů. Zejména v případech, kde je jediným vlastníkem pozemků stát, obec či kraj, jde o výrazný posun k lepšímu. Například v kauze našeho partnerského spolku v Jeseníkách došlo ke schválení územního plánu s novou lanovkou a rozšířenou lyžařskou sjezdovkou v přírodně nejcennější lokalitě – národní přírodní rezervaci Praděd. Nyní lze reálně uvažovat o podání žaloby ze strany spolků, které se snaží přírodu v CHKO Jeseníky chránit,“ uvádí Libor Jarmič, právník Frank Bold. 

Podle Pavla Černého, advokáta Frank Bold, je nález významný především v tom, že ukládá soudům zabývat se věcnou podstatou posuzovaných případů – tedy například tím, zda mají spolky a jejich členové k území dostatečně konkrétní vztahy a zájmy.

„Dlouhodobě se snažíme přesvědčit soudy, že by v případech, týkajících se širší veřejnosti - například při umísťování velkých staveb nebo při přezkoumávání hlukových výjimek - neměly ignorovat argumenty spolků jen proto, že se formálně netýkají jejich vlastních subjektivních práv, ale věcné podstaty sporu. Doufáme, že nález Ústavního soudu přispěje k tomuto posunu“, dodává Černý.