Do you speak English? Switch to english version Ponechat českou verzi

ZpravodajZpět na hlavní stránku zpravodaje

Stáž a mentoring: velká příležitost, jak se vzájemně obohatit

Aktuálně

Důležitou součástí týmu Frank Bold jsou stážisté - vysokoškolští studenti práv a dalších oborů, kteří pomáhají napříč týmy a projekty, nasávají firemní kulturu a hodnoty, a přitom všem získávají zkušenosti. Kromě samotné práce se vzdělávají, sdílejí zkušenosti a sledují pokroky, které se jim daří dělat - to všechno spolu s přiděleným mentorem, který je jim během stáže parťákem.

   

O zkušenostech s mentoringem a o společném roce jsme si povídali se stážistkou Aničkou a jejím mentorem Kubou na konci léta, krátce před jejich poslední schůzkou. Anička Kačmaříková strávila na stáži ve Frankovi celkem dva roky. Za tu dobu si vyzkoušela mimo jiné napsat stížnost k Evropskému soudu pro lidská práva nebo vypracovat srovnávací analýzu na téma exekucí. Letos bude dokončovat práva na brněnské fakultě, kromě toho má hotového bakaláře na mezinárodních vztazích. Jejím průvodcem ve druhém roce stáže byl Jakub Černý, který se zaměřuje na veřejnou politiku a ve Frank Bold pracuje jako analytik a lobbista v týmu Rekonstrukce státu.

Aničko, končíš teď ve Frankovi druhý rok stáže. Byl pro tebe mentoring v rámci stáže přidanou hodnotou?

A: Určitě. Za jednu z nejlepších věcí ve stáži považuji právě možnost poznat zajímavé lidi. A mentoring mi přijde jako pěkná cesta, jak toho dosáhnout. Navíc co se hledání mého budoucího směřování týče, tak mi přijde užitečné navazovat vztahy s lidmi, kteří už nějaké svoje profesní směřování našli - a k tomu mentoring dává prostor. Určitě je taky fajn mít jednoho člověka, ke kterému se stážista může nějak vztáhnout. Já jsem třeba u Kuby měla pocit, že se na něho můžu obrátit s čímkoliv.

Kubo, Anička byla ve Frankovi tvoje první stážistka (mentee). Pamatuješ si ještě, s čím jsi do toho na začátku šel? 

K: Kývnul jsem na tu nabídku celkem rychle, přišlo mi to jako dobrý nápad a způsob, jak můžu být prospěšný někomu dalšímu. Nebyl jsem si úplně jistý, co od toho očekávat, spíš jsem do toho od začátku šel s tím, že mě zkrátka zajímá, jaká Anička bude, a že se jí pokusím pomoct s čímkoliv, s čím bude potřebovat.

Jak často jste během stáže byli v kontaktu a co jste spolu řešili? 

A: Během školního roku jsme se potkali tak dvakrát nebo třikrát, vždycky na delší dobu. Nepotřebovala jsem toho moc, protože už jsem byla ve stáži druhý rok a měla jsem i nějakou svoji stálou agendu, kterou jsem si hlídala sama. Ale bavili jsme se dost i obecně, třeba o tom, co dělá Kuba, o tom, jaké to je lobbovat. 

Řešili jste spolu i věci související se školou?

A: Dost jsem se Kuby ptala na průběh a principy fungování doktorského studia. Kuba už na doktorátu je, já sama doktorské studium zvažuju. Mám nějakou rámcovou představu zhruba tak nejbližších dvou let, co bych chtěla nebo co mě zajímá, a přijde mi fajn to někomu říct a zjistit jeho pohled. To mi hodně pomohlo. 

Studujete nebo studovali jste každý jiný obor. Jak jste to vnímali, mělo to nějaké výhody nebo nevýhody?

A: Přišlo mi to v něčem dokonce lepší než mít za mentora právníka. Protože v právu se můžu obrátit i na jiné kolegy nebo třeba na učitele ve škole. Ale těžko se hledá někdo z oblasti, která mě zajímá, ale kterou přímo nestuduju a nemám tím pádem kontakty na učitele a další lidi z oboru. Kuba mi tak vlastně mohl zprostředkovat znalosti a zkušenosti z jiné oblasti, než ve které se normálně pohybuju. A v rámci stáže mě vždycky nejvíc zajímala právě Rekonstrukce státu, takže mi to přišlo jako ideální kombinace.

Obohatil nějak mentoring i tebe, Kubo? 

K: S každou novou aktivitou se učím. Navíc Anička je hodně aktivní. Zrovna před chvílí jsem od ní dostal email s dalším jejím nápadem. Vždycky mě to donutí se nad věcmi zamyslet, včetně toho, jak bych mohl pomoct. Posouvá mě to tedy částečně profesně, ale i prostě jenom tím, že člověk má možnost interagovat s někým, kdo je z trošku jiného ranku, jiného oboru, vidí věci trochu jinak a je v trochu jiné situaci nebo pozici. A už to samo o sobě je zajímavé.

Když člověk slyší slovo „mentor”, tak si možná představí někoho o generaci staršího. Mezi vámi je přitom jen malý věkový rozdíl. Jaké to pro vás bylo?

A: Na mě jako na stážistku to působilo velmi přátelsky. Zkušenosti nezáleží úplně na věku. Možná to ale znamená trochu rozdíl v komunikaci - nevím, jestli bych se ptala na tolik věcí někoho o dost staršího. Řekla bych tedy, že to bylo plus, že jsme si věkově blíž. 

K: Já jsem obecně vnímal svoji roli mentora spíš neformálně. Možná kdyby po mně Anička chtěla víc odborných rad nebo vhledů, tak tam bych asi nedokázal poskytnout to, co by mohl poskytnout zkušený právník. Ale bylo třeba tu roli takhle vnímat - že v takovém případě by mým úkolem bylo najít někoho dalšího, kdo pomůže. Byl jsem pro Aničku spíš takový parťák, který je toho odborníka na určitou věc případně schopen sehnat. 

Přemýšleli jste společně, na čem v průběhu stáže u Aničky zapracovat?

A: Řešili jsme dost time management a další praktické věci. Často jsem pomáhala s dlouhodobějšími úkoly, které pro mě nebyly nějakou velkou výzvou, ale bylo potřeba, aby s nimi někdo ze stážistů pomohl, tak jsem to ráda udělala. S Kubou jsme potom řešili různé tipy a triky, co se týče přístupu k úkolům obecně. Kuba mě taky povzbuzoval, ať si vezmu i nějaký větší a těžší úkol, když můžu, což bylo fajn.

Máš, Kubo, pocit nějakého posunu u Aničky za ten rok?

K: Nedokážu úplně posoudit kvalitu Aniččiných výstupů, protože je většinou zpracovávala pro někoho jiného z kolegů. Ale obecně Anička hodně akcentovala time management a to si myslím, že se nám dařilo trošku posouvat. Ne že bych to vyloženě přímo pozoroval, ale během společných diskuzí jsme se posouvali minimálně v oblasti uvědomění si Aničky, jak věci dělat, nedělat, jak k něčemu možná přistoupit trochu lépe. A zároveň si myslím, že to jsou věci, na které přicházela sama Anička. Nebylo to tak, že já bych řekl, “bylo by lepší dělat to takhle”, a ona to tak dělala. Spíš jsme si o tom povídali a společně jsme na to přišli.

Jak ty to vidíš, Ani?

A: Souhlasím. A zároveň bych zdůraznila, že mi pomáhalo si o tom povídat a inspirovat se Kubovým přístupem. Možná to zní, že když ten druhý člověk řekne, “já to mám takhle”, tak že to nemá žádný dopad. Ale pro mě to bylo důležité a pomohlo mi, že jsme se o tom bavili.  

Tak to je dobrý výsledek...

A: Popravdě se mi většinou moc nechtělo do sepisování reflexe, která se po nás v rámci stáže pravidelně chtěla. Ale ve výsledku to opravdu pomůže, když si člověk nějaké svoje cíle a myšlenky zformuluje konkrétně a napíše to černé na bílém. Pak jsem měla i větší motivaci s tím něco dělat, abych tam za dva měsíce mohla napsat, že jsem se v něčem posunula. 

K: Já bych toto ještě podtrhnul. Chápu, že pro stážistu může být trochu otrava sepisovat svoje postřehy ve stáži písemně, ale pro mě jako pro mentora to bylo hodně důležité. Anička na pár řádcích zachytila nějakou svoji reflexi a já jsem se pak na to mohl podívat, něco si zvýraznit, zamyslet se nad tím a pak se jí na ty věci doptat. Při společné diskuzi se ne všechno zachytí, takže je dobré, že k tomu mám jako mentor nějaký podklad. Vyžaduje to navíc na straně stážisty už nějaké “předuvědomění” si, což nám potom při společných setkáních pomáhalo.    

Máš ještě nějaká další doporučení pro začínající mentory nebo poučení pro sebe do budoucna?

K: Chtěl bych se dál držet toho, že já jsem k ruce stážistovi, nikoliv že stážista je k ruce mně. Vnímám to tak, že mojí rolí je tvořit jakýsi most k ostatním kolegům nebo odborníkům, kteří můžou pomoct. A obecně k tomu přistupovat s velmi otevřenou myslí a snažit se od stážisty zjistit, co ode mě potřebuje. To je vlastně největší role mentora - zjistit, co může člověk tomu druhému přinést. 

A co bys, Aničko, doporučila našim novým stážistům nebo vlastně komukoli, kdo je na stáži nebo praxi, kde mají přiděleného mentora?

A:Ať to berou jako velkou příležitost nechat se obohatit. A ať se nebojí ptát na cokoliv. Často jsem si říkala, že Kuba toho má hodně, ale zároveň jsem věděla, že se můžu na cokoliv zeptat, a že Kuba mi chce pomoct a ten čas si udělá. Takže využít toho.


Stážisti jsou u nás vítáni! Víc informací o stáži ve Frankovi najdeš na www.frankbold.org/students. Pokud chceš, abychom ti dali vědět, až vypíšeme další studentskou pozici, přihlas se k odběru newsletteru zde.