Rána pro dálnici do Vídně

Z médií

Ústavní soud: Územním plánem se soudci musejí zabývat. Letitý spor o trasu dálnice mezi Brnem a Vídní se může znovu vrátit na začátek.

A to přesto, že Rakušané už počítají s tím, že postaví svoji část dálnice označovanou jako A5 až po hranice v Mikulově. Ústavní soudci včera rozhodli, že se jejich kolegové z Nejvyššího správního soudu musejí znovu zabývat územním plánem Břeclavska. Právě ten zakotvil moravskou trasu dálnice jako prodloužení čtyřproudé silnice R 52 z Brna přes Pohořelice do Mikulova. Ekologové a další aktivisté prosazují spojení s Rakouskem vybudováním propojky z dálnice D 2 na hranice, a to po novém obchvatu Břeclavi.

„Text nálezu Ústavního soudu budeme teprve studovat. Každopádně je nyní opět na řadě Nejvyšší správní soud. A ten může dát v argumentech za pravdu nám stejně jako našim odpůrcům,“ řekla včera LN náměstkyně jihomoravského hejtmana Anna Procházková, která zodpovídá za územní plánování.

Zástupci Ekologického právního servisu (EPS), který ve sporu zastupuje například obce z okolí trasy či občanská sdružení, však věří ve vítězství a nové projednání trasy. „Můžeme vycházet z podobných rozhodnutí,“ poznamenal právník Pavel Doucha, který se podobnými projekty v EPS zabývá.
Správní soudci původně konstatovali, že rozhodnutí o tom, zda územní plán vznikl v souladu s předpisy, nepatří do jejich kompetence – Ústavní soud ale vyhověl stížnosti ekologů a občanských sdružení. Podle ústavní soudkyně zpravodajky Michaely Židlické správní soud nedostál svým povinnostem, protože na územní plány přijaté podle stavebního zákona platného do konce roku 2006 musí pohlížet jako na takzvaná opatření obecné povahy. Silničáři i krajský úřad zatím pokračují v přípravě silnice do Mikulova. S tou politici počítají i při přípravě nového krajského územního plánu. „Takzvané zásady územního rozvoje by mohly být schváleny nejpozději na konci příštího roku,“ poznamenala Procházková. Všechny politické strany v krajském zastupitelstvu před volbami označovaly tuto trasu za svou prioritu. Nový hejtman Michal Hašek hodlá o podpoře stavby dálnice přesvědčovat i Rakušany při jedné ze svých prvních zahraničních cest. V Rakousku je totiž potřeba podepsat už schválenou mezistátní dohodu o propojení silnic. Tu odkývla i vláda Mirka Topolánka, která ale současně řekla, že vzniknout by mělo i propojení u Břeclavi.

Silničáři rozdělili stavbu chybějící části dálnice na tři části, stavebně nejnáročnější úsek povede po hrázi mezi horní a střední novomlýnskou nádrží. Celkové odhady ceny stavby se pohybují kolem 23 miliard korun, jako část budoucí dálnice má ale sloužit i současná silnice první třídy do Mikulova. O tom, kdy Nejvyšší správní soud rozhodne a jak to zasáhne stavbu, si zatím nikdo netroufá spekulovat.