Poradna

Veřejné prostranství

Obec chce provést změnu územního plánu, která zahrnuje i to, že z části pozemku, jenž mám před domem, a na kterém mám zahrádku květin, chce vytvořit veřejné prostranství. Na tomto prostranství chce posléze nechat parkovat motorová vozidla a vybírat za to poplatky do obecní kasy. Mohu se proti tomu nějak bránit?

Tento dotaz byl vyřešen dne 1. 6. 2010. Pozor, závěry a legislativa odpovídají tehdejší právní praxi a nemusí být aktuální.

Odpověď poradny

Pojem veřejné prostranství definuje zákon č. 128/2000 Sb. o obcích v § 34. Veřejným prostranstvím jsou všechna náměstí, ulice, tržiště, chodníky, veřejná zeleň, parky a další prostory přístupné každému bez omezení, tedy sloužící obecnému užívání, a to bez ohledu na vlastnictví k tomuto prostoru. Veřejná prostranství jsou nezastavěné prostory mezi budovami v našich obcích a městech, ulice, náměstí atd. Tato prostranství jsou přístupná každému a slouží různým účelům. Z této definice je zřejmé, že není důležité, kdo je vlastníkem daného pozemku, ale jaké funkce pozemek plní.

K problematice veřejných prostranství se několikrát vyjadřoval také Ústavní a Nejvyšší správní soud. Ústavní soud konkrétně v nálezu Pl.ÚS 21/02 ze dne 22.03.2005, kdy ÚS řešil zásah do vlastnického práva existencí veřejného prostranství. ÚS potvrdil hitorický charakter tohoto institutu a řekl, že „prostor splňující zákonné znaky veřejného prostranství je veřejným prostranstvím ex lege.

Vyjmutí prostor vlastněných soukromými subjekty a splňujících zákonné znaky veřejného prostranství z veřejnoprávního režimu veřejného prostranství by vedlo k podstatnému ztížení či znemožnění právní regulace společenských vztahů, na nichž má obec jako veřejnoprávní korporace veřejný zájem. Např. by to negativně zasáhlo rozhodování obcí v souvislosti s označováním veřejných prostranství, oprávnění ukládat na základě obecně závazných vyhlášek povinnost k ochraně místních záležitostí veřejného pořádku, k ochraně životního prostředí a udržování čistoty, jakož i oprávnění ukládat pokuty za správní delikty související s udržováním pořádku na veřejných prostranstvích.

Řada aspektů této veřejnoprávní regulace ostatně vlastníka nijak nezatěžuje, ale naopak mu jeho právní postavení jako vlastníka takovéhoto pozemku zlepšuje [např. veřejnoprávní ochranou proti znečišťování veřejných prostranství podle § 10 písm. c) a § 58 zákona o obcích, zajišťováním veřejného pořádku podle § 10 písm. a) citovaného zákona atd.].“

Vlastní-li soukromý vlastník pozemek, který splňuje všechny znaky veřejného prostranství podle zákonné definice, je nutno též akceptovat možnost, že obec takovýto pozemek prohlásí za veřejné prostranství (§ 14 odst. 2 zákona č. 565/1990 Sb., v platném znění, § 84 odst. 2 zákona č. 128/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů). Příslušná obecně závazná vyhláška obce tak jen deklaruje již existující stav.

Ústavní soud se v tomto aspektu ztotožňuje s názorem vysloveným ve vyjádření Senátu Parlamentu České republiky, podle kterého obec v takovémto případě vystupuje ve smyslu čl. 101 odst. 3 Ústavy České republiky jako veřejnoprávní korporace, jejímž úkolem je chránit zájmy svých občanů a zájem veřejný. Jednou z funkcí povinnosti platit poplatky za zvláštní užívání veřejného prostranství je zajistit prostřednictvím ekonomického tlaku obce, aby zvláštní, tj. nezbytně omezené a ostatní uživatele vylučující užívání veřejného prostranství, nebylo upřednostňováno nad užíváním obecným.

Ústavní soud samozřejmě také potvrdil možnost vlastníka pozemku, který se stal veřejným prostranstvím bránit se soukromoprávní žalobou:

"Podle § 14 odst. 2 zákona č. 565/1990 Sb., o místních poplatcích, obec určí, obecně závaznou vyhláškou, místa, která v obci podléhají poplatku za užívání veřejného prostranství. Jedná se o rozhodování, které je v samostatné působnosti obce ve smyslu § 35 zákona o obcích. Při tomto rozhodování je obec vázána nejen definicí veřejného prostranství, obsaženou v § 34 téhož zákona, ale i celým systémem územního plánování a stavebního řízení podle zvláštních předpisů. Právo vlastníka bránit se obecnému užívání jeho majetku soukromoprávní cestou (žalobou u obecného soudu) není nijak omezeno."

Je tedy možné, aby byl pozemek prohlášen za veřejné prostranství. Prohlášení obce o tom, že se jedná o veřejné prostranství by však mělo být spíše deklaratorní, mělo by tedy pouze konstatovat, že pozemek byl jako veřejné prostranství užíván a tudíž se potvrzuje jeho režim. Zajímavé argumenty najdete také v tomto článku (včetně odkazů na judikaturu). 

Ve Vašem případu však nemám dojem, že by pozemek splňoval znaky veřejného prostranství, protože ho užíváte jenom vy jako zahrádku (nedomnívám se, že jeho Váš pozemek slouží k obecnému užívání a je přístupný všem) a  teprve po změně plánu by se snad stal takovým prostranstvím. Doporučuji Vám, abyste se na obecním úřadě zkusila ještě před námitkováním návrhu změny územního plánu dotázat na to, proč obec má za to, že se jedná o veřejné prostranství a že by tedy tento pozemek měl být za veřejné prostranství prohlášen.

Protože spíše předpokládám, že ke změně plánu dojde (nechme stranou, zda to skutečně bude v souladu s právem), bude třeba, abyste se zapojila do přípravy územního plánu. Podrobné informace o územním plánování a následujících řízeních (územní a stavební, protože budou muset obě tato řízení probíhat, aby mohlo být vybudováno parkoviště) najdete v této publikaci.

V každém případě Vám doporučuji, abyste se nejen zapojila do územního plánování, ale abyste taky využila jako dotčený vlastník možnost napadnout schválený územní plán (opatření obecné povahy) u Nejvyššího správního soudu v souladu se zákonem č. 150/2002 Sb., soudní řád správní.

Nenašli jste?

Položit nový dotaz

Do pěti pracovních dnů se vám ozveme.

Položit dotaz

Občan 2.0?

Zajímáte se o problémy kolem vás? Možná jste Občan 2.0.

Chcete se zapojovat efektivněji?
Buďte Občan 2.0!

Přečtěte si více

Jde do tuhého?

Potřebujete pomoc advokáta?

Součástí konsorcia je i advokátní kancelář
Frank Bold Advokáti.

Pomoc advokáta