ZpravodajZpět na hlavní stránku zpravodaje

Žaloba na ZÚR rozvoj Jihomoravského kraje nebrzdí

Aktuálně

Jihomoravský kraj vydal v říjnu 2016 zásady územního rozvoje (ZÚR). Dopravní koncepce, obsažená v nových ZÚR, je velmi podobná té, ktrou před 5 lety soud zrušil jako nezákonnou. S jedním podstatným  rozdílem - tentokrát kraj odsunuje řešení nejproblematičtějích dopravních staveb na neurčito.

ZÚR ovlivní rozvoj kraje na mnoho let dopředu, zejména pokud jde o vedení velkých staveb dopravní a technické infrastruktury. V hustě obydleném území je značně komplikované najít takové prostorové uspořádání, se kterým budou spokojeni všichni, kdo jsou navrženými záměry dotčeni a mají v území své zájmy. Proto má krajský úřad zákonnou povinnost nechat návrh ZÚR ještě před jejich vydáním posoudit z hlediska jejich vlivu na zdraví obyvatel, na životní prostředí a na budoucí udržitelný rozvoj daného území a hledat takové řešení, které je co nejméně rušivé a na kterém bude nejsnadnější najít shodu.

Územní rezervy aneb “vyřešíme to později”

Ze ZÚR vydaných v říjnu 2016 vyplývá, že se jejich vliv na uvedené hodnoty nebude posuzovat jednou a komplexně, ale “nadvakrát”.  Pro podstatnou část nových kapacitních komunikací totiž ZÚR vymezují pouze tzv. územní rezervy. Územní rezervy chrání, a tedy “blokují” část území pro možné budoucí využití, například pro určitou stavbu.

Aby se však mohlo území pro takový záměr skutečně využít, musí se ZÚR změnit (“aktualizovat”) tak, aby bylo vymezení plochy nebo koridoru pro daný záměr definitivní, Podstatné je, že až při této aktualizaci se posuzují vlivy záměru, pro který byla dříve v ZÚR jen územní rezerva.

Úhybný manévr - nadlimitní zátěží se kraj nezabývá

Proč kraj nezakreslil do mapy rovnou všechny plánované dopravní stavby? Aby nemusel řešit, že povedou územím, kde si obce i jednotlivci už dnes právem stěžují na nadlimitní znečištění ovzduší a hluk. Kdyby se hluk a prach ze všech plánovaných silnic posuzoval v součtu s těmi stávajícími, nebylo by možné nové komunikace plánovanou trasou vůbec legálně vést.

Tím, že kraj v ZÚR vymezil jen část dopravní koncepce “doopravdy” a zbytek pouze ve formě územních rezerv, se celkovému posouzení vlivů na životní prostředí a zdraví vyhnul. Současně však fakticky znemožnil jakoukoli jinou celkovou podobu budoucí dopravní infrastruktury, která by se nadlimitně zatíženým územím vyhýbala - přestože návrh takovéto koncepce má k dispozici.  

Kraj prodloužil proces plánování, žaloba jej neprodlužuje

Jediné, čeho tedy kraj dosáhl, je prodloužení celého procesu plánování. Žaloba na ZÚR na tomto zdlouhavém procesu nic nezmění, neboť v územních rezervách není možné povolit, tím méně realizovat žádnou stavbu. Ambicí žalobců (15 obcí, 2 místních spolků a 26 jednotlivců, včetně 10 zástupců veřejnosti) je dosáhnout vydání takových zásad územního rozvoje, jejichž vliv nebude posuzován opakovaně, ale jen jednou, zato pořádně. A které budou vymezovat silnice tam, kde je skutečně bude možné postavit.