Do you speak English? Switch to english version Ponechat českou verzi

Poradna

Jak podat trestní oznámení?

Aktualizováno k právnímu stavu 21. 12. 2015

Dozvěděli jste se o jednání, které by mohlo být trestným činem? Nemusíte nečinně přihlížet, ale můžete využít svého práva podat trestní oznámení.

Na koho se obrátit

Trestní oznámení lze podat u jakéhokoliv policejního orgánu nebo na státním zastupitelství. Objasňování a stíhání trestných činů je výlučnou pravomocí tzv. orgánů činných v trestním řízení – policejních orgánů, státních zástupců a soudů.

Co musí trestní oznámení obsahovat

Trestní oznámení nemá žádné zákonem stanovené náležitosti. Může být učiněno ústně do protokolu nebo i písemně (klasickým dopisem, faxem, e-mailem s uznávaným elektronickým podpisem apod.).

Obvykle by trestní oznámení mělo obsahovat údaje o tom, kdo je podává, komu je adresováno a čeho se týká. Dále vylíčení nejdůležitějších skutečností nasvědčujících tomu, že byl spáchán trestný čin, a případně uvedení toho, jaký trestný čin oznamovatel v popsaném jednání spatřuje. Důkazy a určení, o jaký trestný čin se jedná, v trestním oznámení být nemusí. Uvedením těchto informací však zvyšujete pravděpodobnost, že se policie nebo státní zastupitelství bude oznámením zabývat.

Určení zda se jedná o trestný čin nebo třeba jen přestupek tedy není vaší starostí. To je již záležitostí Policie ČR, která je povinna postupovat tzv. z úřední povinnosti a prošetřovat podaná trestní oznámení. V zásadě tedy postačuje, pokud v trestním oznámení uvedete, že podle vašeho přesvědčení byl spáchán nějaký skutek, o němž se domníváte, že by mohlo jít o trestný čin. Avšak uvedením vědomě nepravdivých údajů v trestním oznámení lze spáchat trestný čin křivého obvinění.

Oznamovatel může v trestním oznámení požádat, aby byl do jednoho měsíce vyrozuměn o přijatých opatřeních (§ 158 odst. 2 zákona č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád).

Byl-li oznamovatel jednáním pachatele poškozen, může tuto skutečnost uvést v oznámení a dožadovat se tak v trestním řízení postavení poškozeného (definici obsahuje § 43 trestního řádu).

Stáhněte si náš vzor trestního oznámení.

Rozdíl mezi oznamovatelem a poškozeným

Oznamovatel se o odložení věci pouze vyrozumí (pokud o to v trestním oznámení požádal) a nemá vůči tomu již prostředek nápravy. Poškozený (tím je osoba, které bylo trestným činem ublíženo na zdraví, způsobena majetková, morální nebo jiná škoda) může podat proti usnesení o odložení věci stížnost.

Má také právo

  • činit návrhy na doplnění dokazování, 
  • nahlížet do spisů
  • zúčastnit se sjednávání dohody o vině a trestu
  • zúčastnit se hlavního líčení a veřejného zasedání konaného o odvolání nebo o schválení dohody o vině a trestu,
  • před skončením řízení se k věci vyjádřit,
  • požadovat, aby soud rozhodl o náhradě škody nebo nemajetkové újmy.

Poškození veřejného zájmu

Abyste mohli být poškozenými, musí dojít k narušení vašich osobních zájmů. Pokud dojde ke škodě na veřejném zájmu (životní prostředí, majetek obce), převládá interpretace, že občan, který má pouze zájem na prošetření věci, poškozeným není.

Správné by zřejmě bylo, aby postavení poškozeného mohl mít např. i spolek hájící určité veřejné zájmy, které byly daným jednáním porušeny nebo občan obce v případě, kdy byl v důsledku korupce nebo klientelismu poškozen obecní majetek apod. V praxi je však toto zatím zřejmě spíše utopie.

Postup následující po obdržení trestního oznámení

Poté, co orgán policie nebo státní zástupce obdrží trestní oznámení, postupuje stejně, jako by se o pravděpodobném spáchání trestného činu dozvěděl jiným způsobem. Policejní orgány zahájí opatřování nezbytných podkladů a vysvětlení a zajišťování stop případného trestného činu.

Pokud dojdou k závěru, že ke spáchání trestného činu nedošlo, je věc odložena nebo předána jiným příslušným orgánům (například k projednání jako přestupek). Usnesení o odložení věci musí být doručeno poškozenému, pokud je znám, a oznamovateli, pokud o to podle § 158 odst. 2 trestního řádu požádal.

Naopak ve chvíli, kdy zjištěné a odůvodněné skutečnosti nasvědčují tomu, že byl spáchán trestný čin a že jej spáchala konkrétní osoba, zahájí trestní stíhání. Učiní to tak, že této osobě sdělí obvinění o tom, že ji stíhá jako obviněného z určitého trestného činu. Tímto okamžikem je také zahájeno tzv. přípravné řízení. V jeho rámci probíhá vyšetřování všech důležitých okolností a shromažďování důkazů.

Přípravné řízení koná obvykle služba kriminální policie a vyšetřování Policie České republiky pod dozorem státního zástupce. Po ukončení vyšetřování může policejní orgán:

  • rozhodnout o zastavení trestního stíhání,
  • rozhodnout o postoupení věci jinému orgánu, pokud výsledky nasvědčují tomu, že se nejedná o trestný čin (ale například o přestupek nebo správní delikt), 
  • podat státnímu zástupci návrh na podání obžaloby spolu se seznamem navrhovaných důkazů.

Mohlo by vás také zajímat:
Které trestné činy souvisejí s korupcí?

Nenašli jste?

Položit nový dotaz

Do pěti pracovních dnů se vám ozveme.

Položit dotaz

Občan 2.0?

Zajímáte se o problémy kolem vás? Možná jste Občan 2.0.

Chcete se zapojovat efektivněji?
Buďte Občan 2.0!

Přečtěte si více

Jde do tuhého?

Potřebujete pomoc advokáta?

Součástí konsorcia je i advokátní kancelář
Frank Bold Advokáti.

Pomoc advokáta