Jak dosáhnout odpovědnosti úředníka za škodu?

Pokud správní orgán (úřad, obec, kraj apod.) postupuje nezákonně a způsobí tím škodu, může se poškozený domáhat její náhrady. Čtěte více o tom, jak na to.

Následně ale i stát, obec nebo kraj mohou požadovat, aby škodu nahradila konkrétní osoba (například úředník), která ji zavinila. Postup se liší podle toho, který správní orgán škodu způsobil.

Škoda způsobená činností obecního/krajského úřadu

Tuto škodu hradí poškozenému stát. Ten (resp. příslušné ministerstvo) ji pak může vymáhat po obci/kraji, jehož úřad škodu způsobil (1). 

Teprve následně, jestliže tuto regresní úhradu obec či kraj státu poskytl, může požadovat její plné nebo částečně proplacení od konkrétních úředníků. Tudíž požadovat, aby např. obec vymáhala regresní úhradu po chybujícím úředníkovi, lze až po tom, co ministerstvo, které náhradu škody vyplatilo, požadovalo regresní úhradu po obci, na níž je daný chybující úřad. (2)

Můžete tedy zaslat podnět příslušnému ministerstvu a požadovat, aby ministerstvo požadovalo náhradu škody od příslušného územně-samosprávního celku. Dále na něj můžete apelovat, aby „chybujícímu“ úřadu nařídilo vymáhat škodu po konkrétních odpovědných osobách. Ministerstvo může požadovat náhradu škody po obecním nebo krajském úřadu.

Přimět daný obecní nebo krajský úřad, aby vymáhalo škodu po úředníkovi, přímo nemůžete. Můžete však např. podat žádost o informace a zjistit, zda tak učinil.

Škoda způsobena státním orgánem

Pokud je škoda způsobena při výkonu státní správy (např. při činnosti ministerstva, Energetického regulačního úřadu apod.), může příslušné ministerstvo škodu vymáhat po chybujícím úředníkovi přímo. (3) Tomu můžete adresovat podnět k vymáhání škody.

Škoda způsobená krajem nebo obcí v samostatné působnosti

Obec či kraj spravuje v samostatné působnosti řadu svých záležitostí, například hospodaří s rozpočtem nebo vydává obecně závazné vyhlášky. Více o rozdílu mezi samostatnou a přenesenou působností si můžete přečíst v našem manuálu.

Také v těchto situací mohou kraj nebo obec požadovat regresní úhradu od těch, kdo se na vydání nezákonného rozhodnutí nebo na nesprávném úředním postupu podíleli (např. od starosty). (4)

V tomto případě můžete podnět k vymáhání škody po úřednících zaslat obci.

Promlčení

Škodu lze po chybujícím úředníkovi či jiné odpovědné osobě vymáhat jen do 1 roku od vyplacení náhrady škody poškozenému, poté bude nárok promlčen. (5)

Náhradu lze chtít jen při zaviněném porušení zákona

Úhradu lze po chybujícím úředníkovi či jiné odpovědné osobě vymáhat, jen pokud byla škoda způsobena pochybením dané odpovědné osoby (slovy zákona „zaviněným porušením právní povinnosti“). Je tedy třeba přihlížet k okolnostem případu, zda např. nebylo zrušení důsledkem nejasné právní úpravy a nejednotné praxe úřadů apod.

Maximálně do 4,5 násobku měsíčního výdělku

Pokud úředník či jiná odpovědná osoba škodu způsobil nedbalostně, odpovídá za ni pouze do výše 4,5 násobku jeho průměrného měsíčního výdělku. Toto omezení však neplatí v případech úmyslného porušení právních povinností. (6)

Poznámky

1) Ustanovení § 16 odst. 1 zákona č. 82/1998 Sb.
2) Ustanovení § 17 odst. 3 zákona č. 82/1998 Sb.
3) Ustanovení § 17 odst. 3 zákona č. 82/1998 Sb.
4) Ustanovení § 24 zákona č. 82/1998 Sb. Kraj nebo obec mohou také dle § 23nárokovat vyplacenou škodu po státu (nebo kraji), pokud se při vydání nezákonného rozhodnutí kraj nebo obec řídila nesprávným právním názorem příslušného orgánu státu (nebo kraje), který zrušil původní zákonné rozhodnutí kraje nebo obce v samostatné působnosti.
5) Ustanovení § 34 zákona č. 82/1998 Sb.
6) Ustanovení § 257 odst. 2 zákona č. 262/2006 Sb., Zákoník práce