Guerilla gardening – jak zahradničit na veřejném prostranství (ne)legálně?

Máte před domem kousek zanedbané půdy, které by slušel řádek narcisek? Nebo se snažíte zlepšit mikroklima ve městě pomocí výsadby stromů na nevyužitých plochách? Ačkoliv jsou vaše úmysly ušlechtilé, můžete se takovým zahradničením dostat do problémů, pokud jste nezískali souhlas vlastníka pozemku.

V tomto manuálu se dozvíte, jak zvelebovat veřejné prostranství bez negativních právních následků a jaké konkrétní postihy vás mohou čekat, pokud si troufnete na guerilla gardening.

Co jsou partyzánské zahrádky?

Partyzánské zahradničení, neboli guerilla gardening, může být formou společenského protestu, provokací nebo i uměním. Nejčastějším cílem takového zahradničení je ale zvelebit zanedbané veřejné prostranství. Charakteristickým prvkem je to, že lidé zahradničí na půdě, kterou nevlastní. Zároveň zahradničení probíhá bez souhlasu vlastníka pozemku nebo bez jeho vědomí.

Protiprávnost vyplývá hned z několika právních předpisů:

• občanský zákoník,
• zákon o přestupcích,
• trestní zákoník,
• zákon o ochraně přírody a krajiny.

Jak zvelebit veřejný prostor bez právních rizik?

Ačkoliv se guerilla gardening může zdát lákavým, veřejné prostranství můžete zkrášlovat i bez protiprávního zásahu do cizích vlastnických práv. A není to nic složitého.

1. Nejlépe začnete tak, že si vyhlédnete parcelu, část pozemku, která by stála za zvelebení.
2. Poté nahlédněte do katastru nemovitostí a zjistěte si vlastníka této parcely.
3. Teď už stačí pouze to, abyste daného vlastníka kontaktovali.

V katastru nemovitostí je u vlastníka dané parcely vždy uvedena adresa trvalého bydliště, na které ho můžete kontaktovat. Pokud vám vlastník dá svůj souhlas, můžete se bez obav pustit do zahradničení.

Při domluvě s vlastníkem můžete uzavřít písemnou smlouvu, ale postačí i ústně daný souhlas. Pokud je vlastníkem pozemku, na který máte zálusk, obec, bude následná domluva pravděpodobně vstřícnější. Obce totiž mají zájem na tom, aby bylo veřejné prostranství přívětivé.

Jaké postihy můžete při guerilla gardeningu očekávat?

Občanský zákoník

Pokud vysadíte květiny, případně keře a stromky, nebo provedete jiný takový zásah na cizím pozemku bez souhlasu vlastníka, dopustíte se neoprávněného zásahu do vlastnického práva.

Vlastnické právo chrání zákon. Každý se tak může domáhat ochrany svého vlastnického práva, pokud do něj někdo nezákonně zasáhl.[1] Poškozený vlastník se může bránit občanskoprávní žalobou. Zároveň je možné, že se bude u soudu domáhat i náhrady škody, která mu vznikne vaším zásahem.

Zásah do vlastnického práva při guerilla gardeningu je poměrně malý, protože vlastníka neomezujete v nakládání s pozemkem. Naopak civilní řízení před soudem je složité a zdlouhavé. Proto je pravděpodobné, že se vlastník bude bránit cestou správního práva, tedy zákona o přestupcích.

Zákon o přestupcích

Dle zákona o některých přestupcích se neoprávněným zásahem do cizího vlastnického práva dopustíte přestupku proti majetku. Guerilla gardeningem můžete úmyslně poškodit cizí věci z majetku nebo tento majetek neoprávněně užívat. Za spáchání tohoto přestupku vám hrozí pokuta ve výši až 50.000 Kč. V případě, že se takového přestupku dopustíte opakovaně, pokuta se může vyšplhat až na 70.000 Kč.[2]

Vlastník pozemku, který někdo neoprávněně využil ke guerilla gardeningu, může podat oznámení o spáchání přestupku správnímu orgánu (obecnímu úřadu, případně policejním orgánům). Správní orgán pak na základě oznámení vlastníka zahájí řízení o přestupku.

Přestupek se v zákoně o odpovědnosti za přestupky definuje jako „společensky škodlivý protiprávní čin, který je v zákoně za přestupek výslovně označen a který vykazuje znaky stanovené zákonem, nejde-li o trestný čin“.[3]  Vzhledem k tomu, že výsadba květin a stromků na cizích pozemcích není společensky škodlivým jevem, můžete postih za spáchání přestupku očekávat jen v krajních případech.

Trestní zákoník

Pokud zahradničením způsobíte škodu na cizím majetku ve výši alespoň 10.000 Kč, bude se vaše protiprávní jednání kvalifikovat jako trestný čin. Konkrétně se jedná o trestný čin poškození cizí věci.[4] Pod tento trestný čin se obecně řadí vandalismus všeho druhu.

Abyste naplnili skutkovou podstatu tohoto trestného činu, museli byste na pozemku nebo na majetku vlastníka způsobit škodu (např. poškodit fasádu domu nebo zničit oplocení). Pouhé vysazení květin nebo stromků se pravděpodobně nebude hodnotit jako poškozování věcí. Navíc tato činnost nenaplňuje znak společenské škodlivosti.

Když soud kvalifikuje vaše jednání jako trestný čin poškození cizí věci, bude vám hrozit odnětí svobody až na jeden rok. Zákon také umožňuje uložit trest zákazu činnosti nebo propadnutí věci nebo jiné majetkové hodnoty.

Při guerilla gardeningu by také mohlo dojít ke spáchání trestného činu neoprávněného užívání cizí věci, resp. pozemku.[5]  Za tento trestný čin může soud uložit trest odnětí svobody až na dvě léta, zákaz činnosti nebo peněžitý trest. Ke spáchání tohoto trestného činu dojde jen v případě, pokud má neoprávněně užívaná věc, resp. pozemek, hodnotu alespoň 50.000 Kč.

 Zákon o ochraně přírody a krajiny

Do působnosti zákona o ochraně přírody a krajiny se můžete dostat, když budete vysazovat nepůvodní druhy rostlin.[6] To jsou takové druhy, které se v daném území přirozeně nevyskytují, zavlekli je tam lidé.  Tyto nepůvodní druhy rostlin můžete rozšiřovat pouze s povolením orgánu ochrany přírody,[7] kterým je v tomto případě obecní úřad obcí s rozšířenou působností.[8]

Pokud vysadíte v rámci guerilla gardeningu nepůvodní druhy rostlin, budete muset odstranit následky této výsadby. V případě, že je to možné, orgán ochrany přírody vám uloží povinnost vrátit krajinu do původního stavu. V opačném případě vám uloží náhradní opatření k nápravě.[9] 

Čeká vás tedy nějaký postih?

Jestliže při guerilla gardeningu nebudete vysazovat nepůvodní škodlivé druhy nebo poškozovat majetek na pozemku vlastníka, s největší pravděpodobností vám nehrozí zásadní právní postih. Spíše se může stát, že nespokojený vlastník pozemku rostliny odstraní, případně po vás bude požadovat úhradu nákladů na jejich odstranění či další vzniklé škody.

Postup podle některých z výše uvedených ustanovení však nelze vyloučit, zejména v případech vážnějšího poškození majetku.

V každém případě vám tak doporučujeme kontaktovat vlastníka pozemku a pokusit se s ním na zahradnických úpravách dohodnout.