Soud: Česko-polská dohoda nemůže omezit právo veřejnosti na informace o dolu Turów

24. 3. 2025, Praha – Městský soud v Praze dal za pravdu právníkům expertní skupiny Frank Bold v případě žaloby o zveřejnění informací o dopadech těžby v dole Turów na životní prostředí. Soud konstatoval, že informace o vlivu těžby na podzemní vody spadají do kategorie 'působení provozní činnosti na životní prostředí' a není tedy možné jejich zveřejnění automaticky odmítnout s odkazem na obchodní tajemství. Ministerstvo životního prostředí proto musí pečlivě zvážit, zda u jednotlivých informací převáží zájem na jejich zveřejnění, či jejich případná ochrana jakožto obchodního tajemství těžaře. Zároveň soud zdůraznil, že česko-polská Dohoda o dole Turów nemá přednost před českými zákony. 

„Jádro sporu spočívalo v tom, zda může Polsko označit dopady dolu Turów jako obchodní tajemství a zakázat tak české veřejnosti a místním lidem, aby tyto informace získali. Jsme rádi, že nám městský soud dal za pravdu, a především doufáme v rychlé poskytnutí informací ze strany Ministerstva životního prostředí,” vysvětlil právní expert skupiny Frank Bold Václav Prais, který se případu dolu Turów dlouhodobě věnuje.

Žádost Frank Bold musí Ministerstvo životního prostředí znovu posoudit s ohledem na závazný právní názor soudu, že právo na informace o životním prostředí zahrnuje i informace o nepřímých dopadech provozní činnosti, včetně úbytku podzemních vod. 

Své původní rozhodnutí ministerstvo podle soudu dostatečně neodůvodnilo a rozhodnutí je tedy nepřezkoumatelné. Ministerstvo mělo podle soudu pečlivě vyhodnotit, v jakém rozsahu je každý dokument možné zpřístupnit, aby bylo možné maximálně vyhovět jak právu na poskytnutí informací o životním prostředí, tak dalším právem chráněným zájmům. 

„Žalovaný však takto nepostupoval, požadovanými informacemi se nezabýval obsahově, ale posuzoval je pouze ve svém celku bez bližšího rozboru, u kterých dílčích informací z komplexu požadovaných informací případně převáží jiný právem chráněný zájem, a hlavně proč by takový zájem měl převážit," uvedl soud v rozsudku.

Jakých informací se žaloba týkala? 

• Veškeré informace o stavu hladin podzemních vod v monitorovacích vrtech umístěných podél podzemní bariéry, případně v nových monitorovacích vrtech provedených ve středním nebo spodním terciérním kolektoru, byly-li zřízeny. Jedná se o všechny informace poskytnuté české straně podle čl. 8 odst. 6 dohody.
• Veškeré dostupné údaje o funkčnosti podzemní bariéry, na základě kterých bylo podle čl. 3 odst. 6 dohody vyhodnoceno, zda je podzemní bariéra plně funkční zejména s ohledem na zamezení odtoku podzemních vod z území České republiky.
• Údaje zahrnující všechny jižní přítoky vody přitékající do dolu Turów podle čl. 8 odst. 10 dohody.
• Veškeré dostupné údaje o všech odběrech důlní vody z dolu Turów v oblasti jižně od jižního zlomu a v oblasti západně od Bialopolského zlomu do dubna 2021 do února 2022 a dostupné informace o množství vody čerpané do dubna 2021 do února 2022 z jižní hydraulické bariéry a v Rówu Rybarzowice.
• Veškeré dostupné informace o přítoku vody do jižní části dolu Turów v podobě nerozlišených samovolných výronů podzemních vod a povrchových vod, jakož i o velikosti těchto výronů, včetně jejich umístění a nadmořské výšky do dubna 2021 do února 2022.

Proč jsou informace podstatné? 

Požadované informace měly být hlavním benefitem česko-polské Dohody o dolu Turów. Podle těchto údajů by mohli hydrogeologové posoudit, jak přesně působí důl Turów na české podzemní vody a jaká opatření by mohla tyto vlivy zmírnit. Mohlo by jít například o prodloužení či prohloubení podzemní bariéry nebo územní či časové omezení těžby. Místní lidé by také zjistili vlivy dolu na jejich zdroje pitné vody. MŽP se však rozhodlo data na přání polské strany utajovat, místo aby s nimi seznámilo veřejnost.

„Od podpisu dohody nemáme ani tak základní informace, jako kolik vody zbývá v našem vrtu. Nevíme, zda je úroveň jeho hladiny na kritické úrovni či ne – zda voda dojde zítra nebo nikdy. Nikdo není ochoten tyto informace poskytnout. Ministerstvo životního prostředí doposud hájilo polské obchodní tajemství místo toho, aby informovalo vlastní občany. Ani ze strany Libereckého kraje to není jiné,” shrnul situaci Milan Starec ze Sousedského spolku Uhelná. 

Do řízení se přihlásila i polská těžařská společnost PGE, ani ona ale se svými argumenty neuspěla. PGE nyní může stejně jako Ministerstvo životního prostředí podat kasační stížnost k Nejvyššímu správnímu soudu. Ta ale nemá odkladný účinek a rozsudek je už nyní pravomocný.

Rozsudek se týká jednoho ze dvou skutkově podobných případů z května 2024, o kterých Městský soud v Praze rozhoduje. Na druhé rozhodnutí zatím skupina Frank Bold čeká.