Poradna

Zapojte se do povolování stavby nebo záměru

Vytvořeno dne 5. 6. 2012 — Aktualizováno dne 7. 12. 2021.

Obsah

Sledujte významné stavební záměry ve svém okolí. Budeme je za Vás sledovat a včas Vám o nich dáme vědět.

Přihlásit ke sledování záměrů

Plánuje se ve Vašem okolí stavba nové spalovny, lakovny nebo hypermarketu? Chcete se k novému záměru vyjádřit, ale nevíte jak ani kdy?

V tomto manuálu najdete základní informace o tom, jak se v uvedených případech zapojit. Tento manuál slouží jako základní rozcestník vedoucí prostřednictvím odkazů na nejdůležitější manuály na našem webu týkající se povolování staveb. Zároveň by vám měl poskytnout základní informace o procesech, které v rámci povolování staveb probíhají, jak se o nich dozvíte a jak se do nich můžete zapojit.

Zjistěte, v jaké fázi se záměr nachází

Obecně lze říci, že velmi záleží na tom, v jaké fázi se celý záměr nachází. Poté, co je kupříkladu vydáno pravomocné územní rozhodnutí, je již pozdě na to měnit územní plán.

Věříme, že tento manuál vám pomůže zorientovat se v celém procesu a ujasnit si, ve které fázi je nyní záměr, který vás zajímá, a jaké kroky je tedy možné podniknout. 

Obecně lze říci, že oznámení o důležitých krocích v rámci povolování staveb a vydaná rozhodnutí se vyvěšují na úřední desce. Doporučujeme tedy úřední desku pravidelně sledovat. Přestože zákon vyžaduje zveřejňovat obsah úřední desky také na internetu, je lepší se na to nespoléhat a vycházet především z úřední desky „fyzické“.

Bližší informace k úřední desce se dočtete v našem manuálu Co je to úřední deska a jak ji využít?.

Pokud vám úřední deska nepomohla, obraťte se s žádostí o informaci na stavební nebo jiný úřad, který věc právě řeší. Příslušný úřad je povinen na vaši žádost o informace, např. o stavu řízení, odpovědět.

Jak na to, vám poradí náš Kompletní průvodce právem na informace.

Účast veřejnosti při povolování staveb

Náš právní řád umožňuje veřejnosti účastnit se rozhodování orgánů státu ve věcech, ve kterých je dotčen veřejný zájem. Tyto formy účasti mohou být v zásadě dvě – účast „konzultativní“ a „plnoprávná“. Jaký je mezi nimi rozdíl přehledně shrnuje následující tabulka

 

„konzultativní“ účast

„plnoprávná“ účast

Jaká máte práva

Můžete vyjádřit svůj názor.

Můžete se účastnit správního řízení s právy a povinnostmi účastníka řízení. Máte např. právo nahlížet do spisu, navrhovat důkazy, podávat vyjádření, účastnit se ústního jednání, namítat podjatost úředních osob apod.

Co když nesouhlasíte s postupem správního orgánu, obsahem rozhodnutí apod.?

Vaše procesní nástroje, jak vydaná rozhodnutí zvrátit, jsou velmi omezené. Obvykle můžete podat podnět k přezkumu rozhodnutí.

Proti vydanému rozhodnutí se můžete bránit opravnými prostředky – zejména odvoláním a případně i správní žalobou.

Musíte mít specifické postavení?

Ne, toto právo má každý.

Ano, musíte být účastníkem příslušného správního řízení

Kdy (příklady)?

-          územní plánování

-          posuzování vlivů na životní prostředí (EIA)

-          uplatnění petičního práva

-          územní řízení

-          územní řízení

-          stavební řízení

-          řízení o povolení kacení stromů

 

Jak zabránit plánované výstavbě?

Pokud chcete zabránit nežádoucí výstavbě v obci, můžete iniciovat konání místního referenda podle zákona o místním referendu. Referendum může obec zavázat, aby učinila všechny kroky v samostatné působnosti směřující k tomu, že určitý záměr nebude realizován. Pokud bude referendum platné (zúčastní se ho alespoň 35% občanů obce a zároveň bude alespoň 25% pro)[1], bude jeho výsledek pro obec závazný.

Mezi kroky, které může obec v samostatné působnosti učinit, patří to, že:

-          obec změní územní plán

-          obec v územním řízení vydá nesouhlasné stanovisko s realizací záměru.

O tom, co všechno je k vyvolání referenda potřeba a další podrobnější informace se dočtete v našem manuálu Jak dosáhnout vyhlášení místního referenda?

Další variantou, jak zabránit výstavbě plánované ve vaší obci, je zapojit se do procesů, které v rámci povolování stavby probíhají. Základní informace, jak na to, vám poskytne tento manuál.

Územní plánování

První předpokladem záměru uskutečnit novou stavbu je, že to umožňuje stávající územní plán obce. Velké, nadmístní záměry jako dálnice nebo velké průmyslové zóny musí umožňovat zásady územního rozvoje kraje (což je vlastně „krajský územní plán“).

Při územním plánování se závazně stanovuje způsob využití pozemků na daném území. Určí se tedy, na kterých pozemcích má v budoucnu být škola nebo park, kde bude vystavěna průmyslová zóna, jakým směrem se bude rozšiřovat zástavba rodinných domů v obci, nebo kudy povede silnice či obchvat.

Územní plánování se provádí na třech úrovních podle toho, o jaké území jde. S tím, jak se plánované území zmenšuje, se také plánování stává podrobnějším.

Území

Název nástroje územního plánování

Část obce

Regulační plán

Pro označení těchto nástrojů se používá souhrnný pojem „územně plánovací dokumentace“

Obec

Územní plán

Kraj

Zásady územního rozvoje

Česká republika

Politika územního rozvoje

Mezi jednotlivými nástroji územního plánování se uplatňují hierarchické vztahy. Zásady územního rozvoje musí být v souladu s politikou územního rozvoje. Územní plán musí respektovat zásady územního rozvoje.

Politiku územního rozvoje, což je nejobecnější dokument pro území celého státu, schvaluje vláda formou usnesení. Při pořizování a schvalování zásad územního rozvoje a územního plánu se kombinuje činnost obce nebo kraje v samostatné i přenesené působnosti. O pořízení rozhoduje zastupitelstvo v samostatné působnosti, stejně tak schvaluje i zadání, návrh a finální verzi územního plánu a zásad územního rozvoje. Samotné pořízení pak má starosti obecní nebo krajský úřad v přenesené působnosti.

Jak se dozvíte, že územní plánování probíhá?

O pořízení regulačního plánu, územního plánu (či změně stávajícího) rozhoduje zastupitelstvo. To, že toto bude na programu zasedání zastupitelstva, se dozvíte z úřední desky,[2] která je dostupná i na internetu. Na úřední desce se vyvěšuje i zadání územního plánu a návrh územního plánu. K návrhu územního plánu se koná veřejné projednání, jehož oznámení se rovněž zveřejňuje na úřední desce.[3]

Jak se zapojit do územního plánování?

Přijímání zásad územního rozvoje a územního plánu nebo jejich změn je specifickým procesem, nejedná se o správní řízení podle správního řádu. Proto zde také nevystupují klasičtí účastníci řízení. I tak ale zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu, v platném znění rozlišuje dvě formy účasti veřejnosti, které se liší tím, jak moc se pořizovatel (obecní nebo krajský úřad) musí ze zákona vyjádřeními veřejnosti zabývat.

Klasická konzultativní forma účasti veřejnosti se uplatňuje prostřednictvím připomínek. Ty může podávat každý. Silnější formou účasti je pak podávání námitek, ke kterému jsou oprávněny pouze v zákoně vyjmenované osoby.

K návrhu územního plánu a zásad územního rozvoje může námitky podávat oprávněný investor (vlastník, správce nebo provozovatel veřejné dopravní nebo veřejné technické infrastruktury – př. vodovodu)[4] a zástupce veřejnosti. K návrhu zásad územní rozvoje mohou námitky podávat ještě obce, jichž se návrh dotýká. K návrhu územního plánu pak mohou námitky podávat návrhem dotčení vlastníci pozemků a staveb.[5] Jedná se například o situaci, kdy váš pozemek byl pozemkem lesním nebo zemědělským a v návrhu územního plánu se počítá s tím, že se zde má vybudovat průmyslová zóna.

K podání námitek můžete využít náš vzor.

Pokud nemůžete sami podávat námitky a jedná se o věc, která vadí více lidem, doporučujeme ustanovit zástupce veřejnosti. Zástupce veřejnosti je osoba, kterou k podání námitky zmocnil zákonem stanovený počet občanů obce nebo kraje, kteří mají věcně shodnou připomínku.[6] Zástupcem veřejnosti může být jak fyzická, tak právnická osoba. Může se jím tedy stát i spolek.

Připomínky a námitky je možno podávat v zákonem stanovených lhůtách. U územního a regulačního plánu je možné se vyjádřit k návrhu zadání, jež se zveřejňuje na úřední desce, a to do 15 dní od jeho doručení na úřední desce.[7] Následně je možné se vyjádřit k návrhu příslušné územně plánovací dokumentace (regulační plán, územní plán, zásady územního rozvoje). Poprvé to je možné po zveřejnění návrhu na územní desce.[8] Následně se můžete vyjádřit na veřejném projednání, o jehož konání se dozvíte z úřední desky, a písemně po jeho konání. Námitky a připomínky proti návrhu územního plánu, zásad územního rozvoje a regulačního plánu můžete uplatnit nejpozději do 7 dní od konání veřejného projednání.[9] Lhůty k podání námitek a připomínek je potřeba dodržet, pokud je nedodržíte, pořizovatel k vašim námitkám a připomínkám nepřihlédne, jinými slovy se jimi vůbec nebude zabývat. Doporučujeme proto pečlivě sledovat úřední desku, aby vám nějaká lhůta neutekla.

Hlavní rozdíl mezi námitkami a připomínkami spočívá v tom, že připomínky se pouze zohledňují nebo vyhodnocují, zatímco o námitkách musí být rozhodnuto, přičemž rozhodnutí musí ze zákona obsahovat odůvodnění. Proti rozhodnutí o námitkách je také možné se samostatně bránit – podáním podnětu k zahájení přezkumného řízení[10] (k zahájení přezkumného řízení nemusí dojit, pokud nadřízený orgán uváží, že k tomu nejsou důvody) či podáním správní žaloby. Samostatnou obranu proti připomínkám zákon nepřipouští. Je možné se bránit až proti schválené a vydané územně plánovací dokumentaci nebo její části.

Další informace o územním plánování a obraně proti vydané územně plánovací dokumentaci se dozvíte na našem webu v sekci Územní plánování.

Posuzování vlivů na životní prostředí (EIA)

Dalším krokem může být posouzení zamýšleného stavebního záměru v procesu posuzování vlivů na životní prostředí (EIA), tj. posuzování vlivu záměru na životní prostředí podle zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí („zákon o EIA“).

Procesu EIA podléhají pouze záměry s potenciálním významným negativním dopadem na životní prostředí a veřejné zdraví. To, o jaké záměry konkrétně jde, stanoví příloha č. 1 k zákonu o EIA.

V rámci tohoto procesu se posuzují vlivy některých záměrů a staveb na veřejné zdraví a vlivy na životní prostředí, zahrnující vlivy na živočichy a rostliny, ekosystémy, půdu, horninové prostředí, vodu, ovzduší, klima a krajinu, přírodní zdroje, hmotný majetek a kulturní památky, jejich vzájemné působení a souvislosti. Jeho cílem je získat objektivní závazný podklad pro navazující řízení,[11] ve kterých se již rozhoduje o umístění a povolení záměru.

Proces EIA má dvě fáze. Může se stát, že u záměru proběhne pouze první z nich – zjišťovací řízení. Jeho účelem je posoudit, zda bude záměr kompletně posuzován, a pokud již ze zákona kompletně posuzován být musí,[12] stanovit rozsah tohoto posuzování.

Proces EIA není správním řízením a jeho výsledkem není správní rozhodnutí. Výsledkem procesu EIA je závazné stanovisko. Toto stanovisko obsahuje závazné podmínky pro vydání navazujících rozhodnutí (zejm. územního rozhodnutí a stavebního povolení), které do těchto rozhodnutí musí být začleněny.

Pokud proces EIA skončil zjišťovacím řízením, ve kterém příslušný úřad (krajský úřad nebo Ministerstvo životního prostředí)[13] stanovil, že celá EIA proběhnout nemusí, výsledkem je negativní závěr zjišťovacího řízení.

Bližší informace o procesu EIA, včetně toho, jak postupovat, když nesouhlasíte s negativním závěrem zjišťovacího řízení, se dočtete v našich manuálech o záměrech ovlivňujících životní prostředí.

Jak se dozvíte, že probíhá EIA?

V rámci procesu EIA je zajištěna poměrně vysoká míra transparentnosti. Většina dokumentů, které vznikají v průběhu posuzování záměru, jsou zveřejňovány v informačním systému EIA. Pokud tedy víte nebo tušíte, že EIA probíhá, můžete zde vyhledat potřebné podklady, ke kterým se budete moci vyjádřit, či výsledek procesu.

O tom, že probíhá EIA, se můžete dozvědět také z úřední desky krajského úřadu. Vyvěšuje se zde oznámení záměru, dokumentace, oznámení o konání veřejného projednání, negativní závěr zjišťovacího řízení a konečné závazné stanovisko.

Jak se zapojit do procesu EIA?

Proces EIA je typickým příkladem správního procesu, u kterého se realizuje konzultativní účast veřejnosti. Každý (jednotlivec i spolek) se k danému záměru může písemně vyjádřit, a to hned dvakrát – k oznámení záměru[14] a k dokumentaci.[15] Každý se také může zúčastnit veřejného projednání a svůj názor vyjádřit tam.[16]

Podrobné informace o procesu EIA a možnostech zapojení se do něj najdete v našem manuálu Jak se zapojit do procesu EIA?. Manuál by se vám mohl hodit také v případě, že se domníváte, že EIA proběhnout měla (to zjistíte podle toho, zda záměr spadá pod některý z bod Přílohy č. 1 k zákonu o EIA), ale neproběhla.

Stojí za zmínku, že to, že proběhla EIA, má vliv i na účast veřejnosti v navazujících řízeních. Spolky, jejichž hlavním posláním je ochrana životního prostředí nebo veřejného zdraví, existují alespoň 3 roky nebo nasbíraly 200 podporujících podpisů,[17] jsou v postavení dotčené veřejnosti, která má v rámci procesu EIA i navazujících řízení určitá privilegia.

Územní řízení

V případě záměru na realizaci nové stavby je pro ty, kdo chtějí výslednou podobu záměru ovlivnit, důležitá zejména účast v územním řízení. Územní řízení je správní řízení vedené podle stavebního zákona, ve kterém se rozhoduje o umístění nové stavby v konkrétním území.[18]

Výsledkem územního řízení je územní rozhodnutí o umístění stavby. To vymezuje stavební pozemek, umisťuje na něj navrhovanou stavbu, stanoví její druh a účel a podmínky pro její umístění. V rámci územního řízení se v prvé řadě posuzuje, zda je záměr v souladu s vydanou územně plánovací dokumentací, což, jak již bylo řečeno, stavební zákon vyžaduje.

Stavební zákon umožňuje, aby méně významné menší stavby byly povoleny ve zjednodušených procesech. Jejich výsledek pak nahrazuje územní rozhodnutí. Za účelem rychlejšího povolení umístění těchto staveb bývá účast veřejnosti v těchto alternativních procesech omezenější.

Kompletní informace o územním řízení a jeho alternativách se dočtete v našem manuálu Územní řízení. O územním souhlasu, jakožto nejčastější alternativě k územnímu rozhodnutí, čtěte více v manuálu Jak se bránit územnímu souhlasu a ohlášení stavby.

Jak se dozvíte, že probíhá územní řízení?

Mezi dokumenty, ze kterých se o územním řízení můžete dozvědět, patří oznámení o zahájení územního řízení a oznámení o konání (veřejného) ústního jednání, pokud se koná. Způsob jejich doručování se liší podle toho, o jaký záměr se jedná.

V případě územních řízení o “malých” záměrech (typicky rodinné domy), se účastníkům řízení doručuje poštou. Je sporné, zda se má současně vyvěsit informace i na úřední desce. Zákon to úřadu výslovně neukládá, tudíž na to nelze spoléhat.

V případě územních řízení s více než 30 účastníky, záměrů zasahujících do více obcí či u záměrů a záměrů, u kterých proběhla EIA (postačí zjišťovací řízení), se poštou doručuje jen obci, na jejímž území má být záměr realizován a vlastníkovi pozemku, na němž má stavba být realizována. Ostatním osobám (včetně spolků) se doručuje na úřední desce.[19] Pokud se těchto řízení chcete účastnit, sledujte úřední desku.

Stejná pravidla platí i pro doručování územního rozhodnutí, informace o podaných odvoláních a rozhodnutí o odvolání.

Jak se zapojit do územního řízení?

V rámci územního řízení se realizují obě formy účasti veřejnosti. Konzultativní forma účasti se realizuje prostřednictvím připomínek, které může podávat každý. „Plnoprávná“ účast náleží účastníkům řízení. Nejsilnějším nástrojem, jak mohou účastníci řízení územní rozhodnutí ovlivnit, je podávání námitek. Rozdíl mezi námitkami a připomínkami je stejný, jako v územním plánování. O námitkách musí stavební úřad rozhodnout a své rozhodnutí odůvodnit. U připomínek postačí, pokud jsou v územním rozhodnutí vyhodnoceny. Zákon výslovně nevyžaduje, aby toto vyhodnocení bylo odůvodněné.

Účastníky řízení jsou kromě žadatele a vlastníka pozemku, na kterém se má stavba realizovat, také obec, na jejímž katastrálním území má být navrhovaná stavba umístěna, a dotčení sousedi. Dotčenými sousedy se rozumí osoby, které mají vlastnické či jiné věcné právo k okolním pozemkům a stavbám a toto jejich právo může být územním rozhodnutím dotčeno.[20] Podle judikatury[21] nemusí jít o nemovitosti přímo sousedící, tj. hraničící, důležité je, že budou záměrem přímo dotčeny. Může se jednat o nemovitosti „přes cestu“, ale i o nemovitosti vzdálenější. Záleží na povaze a možných vlivech záměru. Posouzení je na příslušném úřadě, resp. následně na soudu.

Účastníkem řízení mohou být, jak již bylo řečeno, environmentální spolky, které existují alespoň 3 roky nebo získaly 200 podporujících podpisů. Podmínkou je, že pro záměr byla provedena EIA, a územní řízení tak je navazujícím řízením ve smyslu tohoto zákona. Pokud EIA neproběhla, spolky se územního řízení účastnit nemohou. Aby se spolky staly účastníky řízení, je potřeba, aby se stavebnímu úřadu do 30 dní od zveřejnění oznámení o zahájení územního řízení přihlásily.[22]

Pokud jste takovým spolkem, využijte náš vzor oznámení o účastenství v navazujícím řízení.

V územním řízení se uplatňuje tzv. koncentrace řízení. To znamená, že námitky a připomínky je potřeba podat v zákonem stanovené lhůtě a jinak se k nim nepřihlíží. Lhůta pro podání námitek závisí na skutečnosti, jestli bylo svoláno ústní jednání. Pokud svoláno bylo, námitky a připomínky je přípustné podat písemně do okamžiku zahájení tohoto jednání, případně ústně při něm. Není-li ústní jednání nařízeno, je stanovena lhůta alespoň 15 dní, ve které mohou být námitky uplatněny.[23]

Stavební řízení

Na územní řízení navazuje zásadně stavební řízení. Zatímco se v územním řízení se rozhoduje o tom, zda bude stavba umístěna či nikoliv, v následujícím stavebním řízení je i při účasti na něm již možné ovlivnit prakticky jen podmínky jejího provedení, technické parametry apod. Není možné ovlivnit fakt, zda bude stavba umístěna. Za tímto účelem probíhá právě řízení územní, v jehož rámci je možné odvolat se proti územnímu rozhodnutí, případně napadnout již pravomocné rozhodnutí správní žalobou.

Stavební řízení je klasickým správním řízením. Jeho výsledkem je vydání stavebního povolení. Na základě pravomocného stavebního povolení je možné započít s realizací stavby.

Stejně jako u územního řízení stavební zákon umožňuje, aby méně významné menší stavby byly povoleny ve zjednodušených procesech. Jejich výsledek pak nahrazuje stavební povolení. Účast veřejnosti v těchto procesech pak do jisté míry ustupuje zájmu na rychlém povolení s nejvyšší pravděpodobností nekonfliktní stavby.

Kompletní informace o územním řízení a jeho alternativách se dočtete v našem manuálu Stavební řízení. O ohlášení stavby, jakožto nejčastější alternativě ke stavebnímu povolení, se dočtete více v manuálu Jak se bránit územnímu souhlasu a ohlášení stavby.

Jak se dozvíte, že probíhá stavební řízení?

O tom, že se koná stavební řízení, se standardně dozvíte na základě oznámení o zahájení stavebního řízení. Upozornit vás na to může také oznámení o konání (veřejného) ústního jednání. Způsob doručování těchto oznámení se liší podle toho, o jaký záměr se jedná. Pravidla jsou obdobná těm uvedeným výše u územního řízení.

V případě stavebních řízení o “malých” záměrech (typicky rodinné domy), se účastníkům řízení doručuje poštou. V případě stavebních řízení s více než 30 účastníky či u záměrů, u kterých proběhla EIA (postačí zjišťovací řízení), se poštou doručuje jen žadateli, vlastníku pozemku (pokud není žadatelem) a vlastníku jiné stavby na pozemku. Ostatním účastníkům (vč. spolků a dotčených sousedů) se doručuje veřejnou vyhláškou.

Pokud jste v postavení některé z těchto osob, sledujte příslušnou úřední desku (internetovou či fyzickou). Na úřední desce musí vyhláška viset alespoň 15 dní. Až poté se považuje za doručenou. Na úřední desce jsou vlastníci sousedních nemovitostí označeni nikoli jmény, ale katastrálními čísly daných pozemků.[24]

Stejná pravidla platí i pro doručování stavebního povolení, informace o podaných odvoláních a rozhodnutí o odvolání.

Jak se zapojit do stavebního řízení?

Na rozdíl od územního řízení stavební zákon v rámci stavebního řízení nepočítá s konzultativní účastí veřejnosti, tj. s podáváním připomínek, ale pouze s účastí „plnoprávnou“. Osobám, které nejsou účastníky řízení, nezbývá než oslovit vlastníky nemovitostí, kteří účastníky řízení jsou, aby podali námitky. Námitky jsou, stejně jako v územním řízení, nejsilnějším nástrojem účastníků řízení. Účastníci řízení mají také všechna výše zmiňovaná práva účastníků správních řízení.

Jiná situace nastává, pokud je stavební řízení řízením navazujícím. V takovém případě zákon o EIA umožňuje každému podávat připomínky. Lhůta k jejich podání činí 30 dní od zveřejnění oznámení o zahájení řízení spolu s podmínkami účasti veřejnosti na úřední desce.[25]

Lhůta pro podání námitek závisí na tom, jestli bylo nařízeno ústní jednání. Pokud nařízeno bylo, mají účastníci řízení právo podat námitky písemně do okamžiku zahájení tohoto jednání, případně ústně při něm. Není-li ústní jednání nařízeno, stavební úřad stanoví lhůtu v délce alespoň 10 dní, ve které mohou být námitky uplatněny.[26]

Účastníky řízení jsou kromě žadatele a vlastníka pozemku, na kterém se má stavba realizovat, také dotčení sousedi (ti, kteří mohou být navrhovaným záměrem dotčena na svém vlastnickém nebo jiném právu k sousedním nemovitostem).[27] Účastníkem řízení mohou být také environmentální spolky, které existují alespoň 3 roky nebo získaly 200 podporujících podpisů. Podmínkou je, že pro záměr byla provedena EIA, a stavební řízení tak je navazujícím řízením ve smyslu tohoto zákona. Stejně jako u územního řízení platí, že pokud EIA neproběhla, spolky účastníky stavebního řízení být nemohou. Aby se spolky staly účastníky řízení, musí se stavebnímu úřadu do 30 dní od zveřejnění oznámení o zahájení stavebního řízení přihlásit.[28]

Pro přihlášení do stavebního řízení využijte náš vzor oznámení o účastenství v navazujícím řízení.

V souvislosti s vypořádáním připomínek a námitek odkazujeme na výklad uvedený výše v části územní řízení. O námitkách musí být rozhodnuto s odůvodněním. Připomínky, pokud jsou přípustné (jde o navazující řízení) se pouze vyhodnocují.

Další povolení k ochraně složek životního prostředí

Podle druhu záměru a jeho možných dopadů si musí investor obstarat také další povolení. Tato povolení se týkají negativních dopadů stavby nebo zařízení a jeho výstavby či provozu na jednotlivé složky životního prostředí – vodu, půdu, ovzduší, přírodu a krajinu apod. Těchto povolení je celá řada, uvádíme je tak pouze příkladmo. Tato povolení se vydávají na základě procesu upraveného příslušnými zákony, přičemž zpravidla jde o klasické správní řízení.

Pokud je například povolována realizace skládky odpadů, musí si investor obstarat povolení krajského úřadu s provozováním skládky a jejím provozním řádem a povolení k vypuštění odpadních vod. Spalovna odpadů vyžaduje kupříkladu povolení provozu stacionárního zdroje znečištění podle zákona o ochraně ovzduší.

Výše uvedená (a další) povolení mohou být sloučena do tzv. integrovaného povolení v případě, že se týkají zařízení s vysokým rizikem negativního vlivu na životní prostředí (např. velké skládky a spalovny odpadu, elektrárny). O tomto povolení pojednává další část tohoto manuálu.

Pokud realizace stavby vyžaduje kácení mimo les, investor musí získat povolení ke kácení dřevin mimo les podle zákona o ochraně přírody a krajiny. Obdobně, pokud bude pro realizaci záměru potřeba negativně zasáhnout do přirozeného prostředí zvlášť chráněných druhů rostlin nebo živočichů (např. budou tito živočichové a rostliny výstavbou rušeni při svém přirozeném vývoji nebo budou zničena jejich přirozená stanoviště), vyžaduje se vydání povolení výjimky ze zákazu zásahu do zvláště chráněných druhů rostlin nebo živočichů.

O těchto dalších povoleních se více dozvíte v našich manuálech Zřízení skládky, Jak zabránit kácení stromů, Jak chránit vody a správně s nimi nakládat a Právní nástroje ochrany ovzduší.

Jak se dozvíte, že probíhá řízení o vydání povolení a jak se do něj zapojit?

Obecně lze říci, že řízení o vydání výše zmíněných povolení jsou správními řízeními. Za určitých podmínek se těchto správních řízení mohou účastnit environmentální spolky. Jako jednotlivec se těchto řízení účastnit nemůžete. Pokud tedy chcete zabránit nesmyslnému kácení stromů nebo se vyjádřit v rámci řízení o vypouštění odpadních vod, založte spolek. Celým procesem založení spolku vás provede náš interaktivní nástroj k založení spolku.

Účastenství environmentálních spolků upravuje konkrétně zákon o ochraně přírody a krajiny a zákon o vodách. Aby se se spolek mohl účastnit řízení podle zákona o ochraně přírody a krajiny, musí být jeho účelem dle stanov ochrana přírody a krajiny.[29] Aby se mohl účastnit řízení dle zákona o vodách, jeho účel dle stanov musí být ochrana životního prostředí.[30]

Aby se spolek řízení mohl účastnit, musí:

  • mít k orgánu ochrany vod nebo orgánu ochrany přírody a krajiny, podanou věcně a místně specifikovanou žádost o informování o zahajovaných řízení a
  • v zákonem stanovené lhůtě se do příslušného řízení přihlásit.

Žádost o informování o zahajovaných řízeních musí být věcně a místně specifikovaná. Platí jeden rok, a lze ji podávat opakovaně. O tom, že řízení, které spadá do okruhu vaším spolkem podané žádosti, se dozvíte z úřední desky obce. Správní orgán nemá povinnost vám informaci doručovat poštou nebo do datové schránky, sledujte proto pravidelně úřední desku.

Přihlášení do řízení, resp. oznámení účasti v řízení, musíte stihnout do 8 dní od oznámení informace o zahájeném řízení. Pokud byste se řízení chtěli účastnit, aniž byste měli podanou žádost o informování, podejte žádost o informování společně s oznámením o účasti v daném řízení. Musí však být dodržena lhůta 8 dnů.[31]

Pro účely zajištění účastenství v řízení, můžete využít náš vzor žádosti o informování o zahajovaných řízeních dle zákona o ochraně přírody a krajiny, vzor žádosti o informace o zahajovaných vodoprávních řízeních a  vzor přihlášení do řízení. Další informace o účasti spolků ve správních řízeních se dočtete v našem manuálu Účast spolků ve správních řízeních.

Pokud jde o řízení, u nichž zákon s účastí spolků nepočítá (př. řízení dle zákona o ochraně ovzduší), můžete se na úřad obrátit s podnětem, ve kterém vyjádříte svůj názor. Vaše postavení je však o poznání slabší, než postavení spolku jakožto účastníka řízení.

Integrované povolení

Zařízení s vysokým rizikem negativního vlivu na životní prostředí (např. slévárny, spalovny odpadu, velké skládky, elektrárny) potřebují pro svůj provoz tzv. integrované povolení vydávané podle zákona č. 76/2002 Sb., o integrované prevenci („zákon o IPPC“). IPPC je mezinárodní zkratka pro integrované povolování: „Integrated Pollution Prevention and Control“.

Integrované povolení stanovuje závazné podmínky provozu zařízení tak, aby došlo k minimalizaci vlivů jeho provozu na životní prostředí jako celek. Všechny vlivy jsou posuzovány v rámci jednoho správního řízení, které tak nahrazuje řadu řízení dle složkových předpisů a povolení, souhlasy nebo závazná stanoviska vydaná podle nich. Pokud tedy zařízení vyžaduje integrované povolení, toto nahrazuje například výše uvedená povolení podle zákona o ochraně ovzduší, ochraně vod nebo zákona o odpadech, která by jinak investor musel získat jednotlivě.

Zákon výslovně nestanoví, kdy má investor žádost o integrované povolení podat. Může tak učinit ještě před zahájením územního a stavebního řízení, v jejich průběhu, případně až po jejich skončení.  Důležité je, že práva a povinnosti ze stavebního povolení nelze vykonat, než integrované povolení nabyde právní moci. Stavět tedy investor může začít až poté, co je integrované povolení pravomocné a již jej není možné napadnout odvoláním.

O integrovaném povolení se více dozvíte v manuálu Jak probíhá integrované povolování (IPPC)?

Jak se dozvíte, že probíhá integrované povolování?

Poté, co úřad, který vede řízení o vydání integrovaného povolení (krajský úřad, popř. Ministerstvo životního prostředí), shledá, že žádost o vydání integrovaného povolení je úplná, musí do 7 dní zajistit zveřejnění stručného shrnutí obsahu žádosti a informace o tom, kdy a kde lze do žádosti nahlížet, pořizovat si z ní výpisy, opisy, popřípadě kopie. Stručné shrnutí můžete najít na:

-          webu informačního systému integrované prevence

-          úřední desce krajského úřadu

-          úřední desce obce, na jejímž území je nebo má být zařízení umístěno.[32]

Na úředních deskách informace musí viset 30 dní.

Jak se zapojit do integrovaného povolování?

Řízení o vydání integrovaného povolení je klasickým správním řízením zakončeným vydáním integrovaného povolení – správního rozhodnutí. V jeho rámci se počítá s konzultativní účastí každého, kdo by o to měl zájem, a s „plnoprávnou“ účastí účastníků řízení.

V období 30 dní, po kterou je zveřejněno stručné shrnutí obsahu žádosti, může každý zaslat úřadu své vyjádření k žádosti.[33] Vypořádání těchto připomínek je součástí odůvodnění konečného integrovaného povolení.[34]

Účastníci řízení se mohou k žádosti a případným dalším podkladům řízení vyjadřovat kdykoliv v průběhu řízení. Náleží jim také všechna v úvodu popsaná práva (nahlížení do spisu, podávání opravných prostředků atd.).

Řízení se můžete účastnit prostřednictvím spolku nebo obecně prospěšné společnosti (dále budeme hovořit pro zjednodušení již pouze o spolku), jejímž předmětem činnosti je ochrana veřejných zájmů podle zvláštních zákonů (př. ochrana životního prostředí nebo kulturních památek). Pokud se řízení chcete tímto způsobem účastnit, je nezbytné, aby se spolek do řízení přihlásil, a to ve lhůtě 8 dní od zveřejnění stručného shrnutí obsahu žádosti.[35] Toto shrnutí se zveřejnuje automaticky, není tudíž (na rozdíl od zákona o ochraně přírody a krajiny a zákona o vodách) potřeba podávat žádost o informování o zahajovaných řízeních.

V některých případech může úřad po obdržení všech požadovaných vyjádření (zejména od příslušných správních úřadů, které by jinak vydávaly povolení podle zvláštních zákonů) nařídit k projednání žádosti ústní jednání. Na ústní jednání musí úřad pozvat všechny účastníky řízení. Může přizvat též odborně způsobilou osobu, Českou inspekci životního prostředí a příslušné správní úřady. Pokud o provedení ústního jednání požádá účastník řízení, úřad mu musí vyhovět.[36] Zákon nestanoví, že by ústní jednání bylo veřejné. Vzhledem k obecnému principu neveřejnosti ústních jednání podle správního řádu, se může veřejnost jednání účastnit pouze, pokud tak úřad výslovně stanoví.


[6] Zástupce veřejnosti musí zmocnit nejméně jedna desetina občanů obce s méně než 2000 obyvateli nebo nejméně 200 občanů příslušné obce. Co se týče kraje, zástupce veřejnosti může zmocnit nejméně 500 občanů kraje nebo nejméně jedna desetina občanů kterékoli obce na území kraje s méně než 2000 obyvateli nebo nejméně 200 občanů obce na území kraje. Viz § 23 stavebního zákona.

[7] § 47 odst. 2 (územní plán) a § 64 odst. 3 stavebního zákona (regulační plán). Písemnost doručovaná na úřední desce je v souladu § 25 odst. 2 zákona č. 500/25004 Sb., správního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“) považována za doručenou 15. den po vyvěšení. To znamená, že podání námitek nebo připomínek je možné ve lhůtě 30 dní ode dne, kdy byl návrh zadání na úřední desce (fyzické a zároveň elektronické) vyvěšen.

[8] § 50 odst. 3 (územní plán), § 65 odst. 3 (regulační plán), § 37 odst. 3 stavebního zákona (zásady územního rozvoje)

[9] § 52 odst. 3 (územní plán), § 39 odst. 2 stavebního zákona (zásady územního rozvoje)

[11] Kompletní výčet navazujících řízení obsahuje § 3 písm. g) zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, v platném znění („zákon o EIA“)

[12]  Jedná se o záměry uvedené v tabulce v příloze č. 1 zákona o EIA ve sloupci „Kategorie I (podléhá posuzování vždy)“.

[13]  Příslušný úřad je určen v tabulce v příloze č. 1 zákona o EIA v řádku „Příslušný úřad“.

[18] Existují i jiné druhy územního řízení, př. o změně využití území. Pro účely tohoto manuálu ale nejsou relevantní.

[30] § 115 odst. 6 zákona č. 254/2001 Sb., zákona o vodách, ve znění pozdějších předpisů („vodní zákon“)

Newsletter

Chcete mít přehled o Vašich právech? Zajímájí Vás změny v zákonech?

Odebírejte naše novinky a získejte přehledné právní informace.

Přihlásit k newsletteru

Nenašli jste?

Můžete se na nás obrátit s Vaším dotazem přímo a my se vám do pěti pracovních dnů ozveme.

Položit dotaz

Advokáti

Potřebujete pomoc advokáta?

Součástí konsorcia je i advokátní kancelář Frank Bold Advokáti.

Přejít na advokáty