Poradna

Zapojte se do povolování stavby nebo záměru

Aktualizováno k právnímu stavu 8. 1. 2017

  • Plánuje se ve Vašem okolí stavba nové spalovny, lakovny nebo hypermarketu?
  • Chcete se k novému záměru vyjádřit?
  • Probíhá ve Vaší obci změna územního plánu?
  • Potřebujete zjistit, co je to EIA nebo IPPC? 

V textu najdete základní informace, jak se zapojit. Tento rozbor slouží jako základní rozcestník vedoucí prostřednictvím odkazů na nejdůležitější návody týkající se povolování staveb.

Záleží na tom, v jaké fázi se záměr nachází

Obecně lze říci, že velmi záleží na tom, v jaké fázi se celý záměr nachází. Poté, co je kupříkladu vydáno pravomocné územní rozhodnutí, je již pozdě na to měnit územní plán. Věříme, že následující materiál vám pomůže zorientovat se v celém procesu a ujasnit si, ve které „fázi“ je nyní záměr, který vás zajímá, a jaké kroky je tedy možné podniknout. 

Účast veřejnosti při povolování staveb

Náš právní řád více či méně umožňuje veřejnosti účast na rozhodování orgánů státu ve věcech, ve kterých je dotčen veřejný zájem. Tyto formy účasti mohou být v zásadě dvě. 

Jednak tzv. „konzultativní účast“ veřejnosti, v jejímž rámci je například možné vyjadřovat se k pořizované územně plánovací dokumentaci nebo se účastnit procesu posuzování vlivu zamýšlené stavby na životní prostředí (EIA). Je možné sem zařadit také uplatnění petičního práva občany. Tato forma účasti je ovšem opravdu pouze konzultativní povahy. Veřejnost v tomto případě nemá žádné procesní nástroje, jak svoje požadavky prosadit, pokud jí nebudou správní orgány naslouchat.

Druhou formou účasti je tzv. „účast plnoprávná“, spočívající v možnosti zúčastnit se správního řízení s právy a povinnostmi účastníka řízení (tj. např. právo nahlížet do spisu, navrhovat důkazy, podávat vyjádření, účastnit se ústního jednání, namítat podjatost úředních osob, právo na doručení stejnopisu rozhodnutí do vlastních rukou a především možnost využít opravné prostředky, případně podat žalobu ve správním soudnictví). Tato práva a povinnosti účastníků řízení jsou obsažena především v zákoně č. 500/2004 Sb., správní řád, a zákoně č. 150/2002 Sb., soudní řád správní. Pokud jde o umisťování a provádění staveb, je právní úprava obsažena především v zákoně č. 183/2006 Sb., stavební zákon.

Územní plán

Pokud jde o záměr uskutečnit novou stavbu, především musí být něco takového umožněno stávajícím územním plánem obce. Velké, nadmístní záměry jako dálnice nebo veliké průmyslové zóny musí být umožněny zásadami územního rozvoje kraje (což je vlastně „krajský územní plán“). Územní plánování totiž reguluje prakticky vše: od toho, kde může stát rodinný dům či supermarket, až po místa pro nové silnice, továrny či elektrárny. Podle zákona musí být všechna navazující řízení a rozhodnutí s územně plánovací dokumentací (územním plánem a zásadami územního rozvoje) v souladu. 

Přijímání zásad územního rozvoje a územního plánu nebo jejich změn je specifickým procesem, nejedná se o správní řízení podle správního řádu. Má několik fází, nejdůležitější fází je zpravidla „návrh“.

Podrobné informace o územním plánování najdete v manuálu Územní plány obcí.

V rámci změny nebo schvalování nového územního plánu nebo zásad územního rozvoje má každý právo podávat k nim připomínky – jde tedy o konzultativní účast veřejnosti.

Větší váhu než připomínky pak mají námitky, o těch musí být rozhodnuto. Námitky proti územnímu pánu může podávat veřejnost prostřednictvím tzv. zástupce veřejnosti, pokud ho (potřebným počtem podpisů) zmocní, oprávněný investor (vlastník, správce nebo provozovatel veřejné dopravní nebo veřejné technické infrastruktury), a dále je mohou podávat vlastníci pozemků a staveb dotčených návrhem řešení (dotčeni jsou kromě vlastníků předmětných pozemků také vlastníci pozemků sousedících s pozemkem, na němž má být záměr realizován, pokud nepřiměřeně zasahuje do jejich práv.). 

Námitky proti zásadám územního rozvoje mohou podávat dotčené obce, oprávněný investor a zástupce veřejnosti.

Přijatý územní plán, zásady územního rozvoje nebo jejich změny a rozhodnutí o námitkách mohou být za určitých podmínek přezkoumány (a zrušeny) soudem či nadřízeným orgánem.

Více informací o možnostech obrany proti územnímu plánu nebo zásadám územního rozvoje, které zasahují do vašich práv, získáte zde.

Pokud chcete dosáhnout změny územního plánu, která by měla zabránit nežádoucí výstavbě, je možné vyvolat v obci místní referendum podle zákona č. 22/2004 Sb., o místním referendu. Toto referendum by mohlo obec zavázat, aby učinila všechny kroky v samostatné působnosti směřující k tomu, že určitý záměr nebude realizován. Do těchto kroků spadá i změna územního plánu nebo (což již patří pod bod 3, viz níže) stanovisko obce v územním řízení – pozor v tomto případě se jedná o stanovisko obce, jakožto projev samosprávy, nikoli stanovisko stavebního úřadu, který o žádosti rozhoduje v rámci výkonu státní správy). Více o problematice místního referenda se dočtete zde.

EIA

Dále může být výstavba posuzována v tzv. procesu EIA, tj. posuzování vlivu záměru na životní prostředí podle zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí (zákon EIA).

V rámci tohoto procesu se posuzují vlivy některých záměrů a staveb na veřejné zdraví a vlivy na životní prostředí, zahrnující vlivy na živočichy a rostliny, ekosystémy, půdu, horninové prostředí, vodu, ovzduší, klima a krajinu, přírodní zdroje, hmotný majetek a kulturní památky, jejich vzájemné působení a souvislosti.

Jaké záměry podléhají procesu posuzování vlivů na životní prostředí, stanoví zejm. příloha č. 1 k zákonu EIA.

Proces EIA není správním řízením a jeho výsledkem není správní rozhodnutí. Nicméně stanovisko EIA je závazným stanoviskem pro vydání navazujících rozhodnutí (zejm. územního rozhodnutí a stavebního povolení) a proces EIA počítá s konzultativní účastí veřejnosti v jeho průběhu – každý se k danému záměru může písemně vyjádřit a zúčastnit se veřejného projednání. U záměrů, které podléhají posuzování v procesu EIA, mají spolky právo účastnit se navazujících řízení - např. územního či stavebního řízení. – více zde.

Podrobné informace o procesu EIA a možnostech zapojení se do něj najdete zde.

Informace o konkrétních projektech najdete na stránkách České informační agentury životního prostředí www.cenia.cz v sekci Posuzování vlivů na životní prostředí (konkrétně zde).

Územní řízení

V případě záměru na realizaci nové stavby je pro ty, kdo chtějí výslednou podobu záměru nějak ovlivnit, důležitá zejména účast v územním řízení. Územní řízení je správní řízení vedené podle stavebního zákona, ve kterém se rozhoduje o umístění nové stavby v konkrétním území (existují i jiné typy územních řízení, např. územní řízení o změně využití pozemku aj.).

V souladu s § 79 stavebního zákona územní rozhodnutí o umístění stavby vymezuje stavební pozemek, umisťuje navrhovanou stavbu, stanoví její druh a účel, podmínky pro její umístění, pro zpracování projektové dokumentace, pro vydání stavebního povolení, pro ohlášení stavby a pro napojení na veřejnou dopravní a technickou infrastrukturu. V rámci územního řízení se v prvé řadě posuzuje, zda je záměr v souladu s vydanou územně plánovací dokumentací (zásadami územního rozvoje kraje a územním plánem obce) – jak bylo řečeno výše (sub 1), podle zákona musí být všechna navazující řízení a rozhodnutí s územním plánem v souladu. Praxe však nemusí být vždy v souladu se zákonem, je proto žádoucí, aby veřejnost, pokud má na věci zájem, takový soulad „pohlídala“ využitím možnosti účastnit se územního řízení.

Účast v územním řízení

Kromě žadatele o územní rozhodnutí (stavebníka), je vždy účastníkem územního řízení přímo ze zákona obec, na jejímž katastrálním území má být navrhovaná stavba umístěna. Územního řízení se dále vedle vlastníků pozemků, na kterých má být stavba umístěna (což bude zpravidla sám žadatel), mohou zúčastnit také osoby, jejichž zejména vlastnické právo k sousedním stavbám a pozemkům může být územním rozhodnutím přímo dotčeno. Podle judikatury nemusí jít o nemovitosti přímo sousedící, tj. hraničící, důležité je, že budou nemovitosti záměrem přímo dotčeny. Může se jednat o nemovitosti „přes cestu“, ale i o nemovitosti vzdálenější. Záleží na povaze a možných vlivech záměru. Posouzení je na příslušném úřadě, resp. následně na soudu.

Územního řízení se dále mohou účastnit osoby, o kterých tak stanoví zvláštní právní předpis. Tímto zvláštním právním předpisem je, v případě že záměr nepodléhal posouzení v rámci procesu EIA, § 70 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny. Podle něj se mohou správních řízení, ve kterých mohou být dotčeny zájmy na ochraně přírody a krajiny, účastnit spolky (podle dřívější terminologie občanská sdružení, přičemž tento starší termín některé předpisy ještě stále užívají), jejichž hlavním posláním podle stanov je ochrana přírody a krajiny. 

Tento spolek nebo jeho organizační jednotka je oprávněn požadovat u příslušných orgánů státní správy, aby byl předem informován o všech zamýšlených zásazích a zahajovaných správních řízeních, při kterých mohou být dotčeny zájmy ochrany přírody a krajiny. Tato žádost je platná jeden rok ode dne jejího podání, musí být věcně a místně specifikována a je možné ji podávat opakovaně. Správní orgán ovšem může spolek informovat o zahájení řízení pouhým zveřejněním informací na úřední desce (!), proto je dobré úřední desku sledovat (přestože je ze zákona dána povinnost zveřejňovat obsah úřední desky také na internetu, je lepší se na to nespoléhat a vycházet především z úřední desky „fyzické“).

Spolek se může zúčastnit správního řízení, pokud svou účast oznámí písemně do osmi dnů ode dne, kdy mu bylo příslušným správním orgánem zahájení řízení oznámeno. V takovém případě má postavení účastníka řízení. (Dnem sdělení informace o zahájení řízení se rozumí den doručení jejího písemného vyhotovení nebo první den jejího zveřejnění na úřední desce správního orgánu a současně způsobem umožňujícím dálkový přístup).
Více se o účasti spolků (včetně vzorů žádosti o informování a přihlášení se do řízení) dozvíte zde.

V případě, že záměr podléhal posouzení v rámci procesu EIA, mohou se spolky ve lhůtě 30 dnů od vyvěšení informace o zahájení územního řízení na úřední desce do řízení přihlásit. (1) Pro veřejnost je tak za současného stavu právní úpravy založení takového spolku možnou cestou, jak se územního řízení zúčastnit. 

Účastníci řízení mohou mj. navrhovat důkazy, účastnit se ústního jednání, namítat podjatost úředních osob, především mají možnost využít opravné prostředky, případně podat žalobu ve správním soudnictví – viz také práva a povinnosti účastníků řízení. V řízení mohou podávat námitky, o kterých musí stavební úřad rozhodnout a náležitě je vypořádat, tj. dostatečně odůvodnit své rozhodnutí (vzor námitek do územního řízení). Pokud je součástí územního řízení ústní jednání nebo veřejné ústní jednání, nejpozději do skončení tohoto jednání je zásadně nutné námitky podat (jedná se o tzv. zásadu koncentrace řízení). Jestliže dojde k upuštění od ústního jednání, musí být námitky účastníků řízení uplatněny ve lhůtě stanovené stavebním úřadem. K později podaným námitkám se přihlíží pouze tehdy, pokud se jedná o námitky upozorňující na nezákonnosti v řízení (např. nesprávný postup stavebního úřadu, chybějící závazné stanovisko krajské hygienické stanice apod.), protože stavební úřad je již z úřední povinnosti povinen zajistit, že řízení proběhne v souladu se zákonem.

Územního řízení se může konzultativně účastnit i veřejnost, která může nejpozději během veřejného ústního jednání podat k záměru stavby připomínky. Nicméně o připomínkách nemusí úřad nijak rozhodnout (měly by být v územním rozhodnutí toliko „vyhodnoceny“ dle § 92 stavebního zákona) a lidé představující veřejnost – nejedná se tedy o účastníky řízení – nemohou podat odvolání ani správní žalobu.

Doručování

Oznámení o zahájení územního řízení (jakož i oznámení o konání veřejného ústního jednání, územní rozhodnutí, informace o podaných odvoláních a rozhodnutí o odvolání) se doručuje:

  • V případě územních řízení o “malých” záměrech (typicky rodinné domy), účastníkům poštou. Je sporné, zda se má současně vyvěsit informace i na úřední desce (zákon to výslovně úřadu neukládá).
  • V případě územních řízení s více než 30 účastníky, záměrů zasahujících do více obcí či u záměrů, na které bylo vydáno stanovisko EIA nebo bylo provedeno alespoň zjišťovací řízení, se poštou doručuje jen obci, na jejímž území má být záměr realizován a vlastníkovi pozemku, na němž má stavba být realizována. Ostatním osobám (včetně spolků) se doručuje na úřední desce.
  • Pouze v případě záměrů, k nimž proběhlo zjišťovací řízení nebo bylo vydáno stanovisko EIA, se koná veřejné ústní jednání – oznámení o jeho konání se vždy doručuje na úřední desce.

Zjednodušené formy

Namísto územního rozhodnutí může stavební úřad vydat v některých případech (jsou stanoveny v § 96 stavebního zákona) územní souhlas, který je určitou alternativou vůči územnímu rozhodnutí. Vydání územního souhlasu totiž představuje oproti procesu vydání územního rozhodnutí procesně jednodušší postup – nevede se v tomto případě územní řízení. Územní rozhodnutí i územní souhlas mají však tytéž právní účinky. Územní rozhodnutí může být také v některých případech (jsou vymezeny  v § 95 stavebního zákona) vydáno ve zjednodušeném územním řízení nebo nahrazeno veřejnoprávní smlouvou (§ 78a stavebního zákona). Konečně jsou i případy, kdy není vydání územního rozhodnutí ani souhlasu potřebné (jsou uvedeny v § 79 odst. 2 stavebního zákona). Více o obraně proti územnímu souhlasu se dozvíte zde.

IPPC a jiná povolení

Investor může potřebovat v případě výstavby také jiná povolení, např. povolení k nakládání s vodami podle zákona č. 254/2001 Sb., o vodách. O takových dalších řízeních bude spolek také informován, pokud o informování příslušné úřady požádá.

Některá zařízení, u nichž existuje vysoké riziko negativního vlivu na životní prostředí (např. slévárny, spalovny odpadu, velké skládky) potřebují pro svůj provoz tzv. integrované povolení (IPPC – IPPC je mezinárodní zkratka pro integrované povolování: „Integrated Pollution Prevention and Control“). V tomto integrovaném povolení se stanoví závazné podmínky k provozu takového zařízení. Integrované povolení přitom nahrazuje vícero jednotlivých povolení, souhlasů a stanovisek dotčených orgánů (v oblasti ochrany vod, ovzduší, přírody a krajiny apod.), které by jinak musel provozovatel zařízení získat.

Podmínky a proces integrovaného povolování upravuje především zákon č. 76/2002 Sb., o integrované prevenci. Seznam zařízení, resp. činností, které podléhají integrovanému povolování, stanoví příloha č. 1 k tomuto zákonu.

Žádost o integrované povolení se podává buď ještě před zahájením územního řízení, v jeho průběhu, případně po jeho skončení, vždy však před vydáním stavebního povolení, protože integrované povolení je povinným podkladem pro stavební řízení. V případě, že dané zařízení vyžaduje integrované povolení a dosud jej nemá, nemůže stavební úřad vydat stavební povolení. IPPC řízení je taktéž možno se účastnit. Více se dozvíte zde.

Stavební řízení

Na územní řízení navazuje zásadně stavební řízení. Zatímco se však v územním řízení rozhoduje o tom, zda bude stavba umístěna či nikoliv, v následujícím stavebním řízení je i při účasti na něm již možné ovlivnit prakticky jen podmínky jejího provedení, technické parametry apod. Není možné ovlivnit fakt, zda bude stavba umístěna. Za tímto účelem probíhá právě řízení územní, v jehož rámci je možné odvolat se proti územnímu rozhodnutí, případně napadnout již pravomocné rozhodnutí správní žalobou.

Účast ve stavebním řízení

Stavebního řízení se mohou opět zúčastnit jednak dotčení sousedé (vlastníci sousedních pozemků nebo staveb na nich, může-li být jejich vlastnické právo navrhovanou stavbou přímo dotčeno), jednak spolky, které se do řízení přihlásí (podmínky účasti viz výše). Spolky se však mohou účastnit pouze za podmínky, že ve stavebním řízení mohou být dotčeny zájmy ochrany přírody a jejich námitky nebyly a nemohly být řešeny v územním řízení.

Zjednodušené formy

Pro provedení některých druhů staveb (vymezených v § 104 stavebního zákona) stavební zákon stanovuje jednodušší postup, než je vydání stavebního povolení, a to ohlášení stavby, se kterým vysloví stavební úřad souhlas. Nakonec existují také stavby, které nevyžadují ani stavební povolení ani ohlášení (§ 103 stavebního zákona). Více o obraně proti ohlášení stavby se dozvíte zde.

Namísto stavebního povolení může dále stavebník využít institutu tzv. certifikátu autorizovaného inspektora podle § 117 stavebního zákona (více informací o této problematice získáte zde) nebo veřejnoprávní smlouvy podle § 116 stavebního zákona.

Veškeré právní předpisy v platném znění můžete najít na webových stránkách http://portal.gov.cz/portal/obcan/ v sekci Vyhledávání v zákonech.

Účast veřejnosti v řízeních, které mohou mít vliv na životní prostředí, je zaručena Aarhuskou úmluvou. Přečtěte si o ni více.

Poznámky

(1) Spolek musí mít jako hlavní poslání ochranu životního prostředí a musí existovat minimálně 3 roky anebo musí získat alespoň 200 podpisů. Úplný výčet podmínek viz § 3 písm. i) bod 2 zákona č. 100/2001 Sb. ve znění účinném od 1. 4. 2015.

Kontaktní osoba

Vojtěch Dědek

Vedoucí servisu pro občany

Nenašli jste?

Položit nový dotaz

Do pěti pracovních dnů se vám ozveme.

Položit dotaz

Občan 2.0?

Zajímáte se o problémy kolem vás? Možná jste Občan 2.0.

Chcete se zapojovat efektivněji?
Buďte Občan 2.0!

Přečtěte si více

Jde do tuhého?

Potřebujete pomoc advokáta?

Součástí konsorcia je i advokátní kancelář
Frank Bold Advokáti.

Pomoc advokáta