Poradna

Co dělat, když soused pálí odpad?

Aktualizováno k právnímu stavu 8. 1. 2017

Obzvláště v zimním období je častým tématem našich dotazů obtěžování kouřem z lokálních topenišť – rodinných domů s kotli na tuhá paliva, kamen, krbů, zahradních topenišť apod. Sousedé často spalují ve svých rodinných domech a na zahradách PET lahve, pneumatiky a jiný odpad, a nejen že tak obtěžují své okolí kouřem a zápachem, mohou i ohrožovat zdraví ostatních občanů obce. 
Možné způsoby řešení jsou v zásadě dva, a to cesta veřejnoprávní – "přes úřady", nebo cesta soukromoprávní – "přes soud".

Veřejnoprávní (správní) cesta

Zákon č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší ve svém ustanovení § 4 stanoví přípustnou úroveň znečišťování. Ta je dána emisními limity, které vyjadřují nejvýše přípustné množství znečišťující látky nebo skupiny znečišťujících látek vnášené do ovzduší ze stacionárního (nepohyblivého) zdroje. Každý, byť i malý stacionární zdroj znečištění (např. kamna, kotel), má svůj emisní limit. Ministerstvo životního prostředí vyhláškou č. 415/2012 Sb. stanovilo obecné a specifické emisní limity a přípustnou tmavost kouře, respektive též požadavky na kvalitu paliv (k tmavosti kouře viz manuál Jak se bránit obtěžování kouřem?). 

Správními orgány, které jsou povinny kontrolovat dodržování povinností provozovatelů stacionárních zdrojů znečištění, jsou v souladu s ustanovením § 22 odst. 1 zákona o ochraně ovzduší obecní úřad obce s rozšířenou působností a Česká inspekce životního prostředí (ČIŽP). V případě, že provozovatelé stacionárního zdroje znečištění neplní zákonem uložené povinnosti (např. nedodržují přípustnou tmavost kouře), je obecní úřad obce s rozšířenou působností nebo ČIŽP v souladu s § 22 odst. 1 zákona o ochraně ovzduší oprávněn uložit provozovateli (kterým může být i Váš soused) opatření ke zjednání nápravy, popř. rozhodnout o zastavení provozu (pokud provozovatel uložená opatřením ke zjednání nápravy neprovede).

Obecní úřad s rozšířenou působností je k uložení nápravných opatření příslušný vždy v případě fyzických osob. V případě právnických osob je příslušná ČIŽP. Navíc může ČIŽP rozhodovat také v případě některých podnikajících fyzických osob.

Kromě opatření ke zjednání nápravy a rozhodnutí o zastavení provozu zdroje znečištění může obecní úřad obce s rozšířenou působností nebo ČIŽP uložit provozovateli zdroje pokutu.

Pokutu může úřad uložit i v případě, že sousedé spalují v otevřeném ohništi jiné materiály než suché rostlinné materiály neznečištěné chemickými látkami, nebo např. když v domácích kamnech spalují hnědé uhlí energetické, lignit, uhelné kaly či proplástky. Za takový přestupek lze uložit pokutu až do výše 50 000 Kč. 

Provozovatelé malých zdrojů, kteří nejsou podnikateli (tedy typicky vlastníci rodinných domů), jsou nově povinni umožnit kontrolujícím osobám pověřeným obcí nebo ČIŽP vstup do obydlí. Tato povinnost provozovatelům vzniká podle § 17 odst. 2 zákona o ochraně ovzduší pouze v případě, že opakovaně vznikne důvodné podezření, že daný provozovatel porušuje povinnosti podle § 17 odst. 1 zákona o ochraně ovzduší (mj. povinnost dodržovat emisní limity a používat paliva, která splňují pravidla stanovená vyhláškou).

Pokud vznikne důvodné podezření, že provozovatel stacionárního zdroje znečištění porušuje povinnosti podle zákona o ochraně ovzduší, obecní úřad obce s rozšířenou působností jej nejdříve písemně upozorní na tuto skutečnost a poučí jej o jeho právech a povinnostech. Až pokud vznikne opakované důvodné podezření z porušování povinností při provozu stacionárního zdroje znečištění, kontrolující osoby jsou oprávněny vstoupit do obydlí provozovatele tohoto zdroje.

Všechny správní orgány jsou povinny přijímat podněty k tomu, aby bylo zahájeno řízení z moci úřední. Můžete proto dát obecnímu úřadu podnět podle § 42 zákona č. 500/2004 Sb., správního řádu k provedení kontrolních pravomocí, k projednání, resp. sankcionování daného přestupku nebo správního deliktu.

V souladu s § 42 správního řádu, pokud ten, kdo podal podnět k zahájení řízení z moci úřední, chce, aby jej správní orgán informoval ve lhůtě 30 dnů ode dne, kdy podnět obdržel, že řízení zahájil, nebo že neshledal důvody k zahájení řízení z moci úřední, popřípadě že podnět postoupil příslušnému správnímu orgánu, musí o to v podnětu požádat.

Setkáte-li se s tím, že i přes váš podnět zůstane obecní úřad nečinný, můžete se obrátit na nadřízený správní orgán, kterým je krajský úřad. Podle ustanovení § 80 správního řádu učiní v případě, že příslušný správní orgán sám nezahájí řízení ve lhůtě 30 dnů ode dne, kdy se dozvěděl o skutečnostech odůvodňujících zahájení řízení z moci úřední, opatření proti nečinnosti nadřízený správní orgán.

Do jisté míry mohou tuto problematiku regulovat samy obce prostřednictvím obecně závazných vyhlášek (podle nálezu Ústavního soudu ze srpna roku 2008 (Pl. ÚS 6/08) tak např. obec může v obecně závazné vyhlášce zakázat spalování materiálů, které nejsou určeny jako topné médium pro výrobu tepla).

Soukromoprávní cesta - sousedská žaloba

Bránit svá práva je možné také soukromoprávní cestou, v daném případě podáním civilní, tzv. „sousedské” žaloby proti původci zdroje znečištění či zápachu. Podle § 1012 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, se vlastníku zakazuje nad míru přiměřenou poměrům závažně rušit práva jiných osob, jakož i vykonávat takové činy, jejichž hlavním účelem je jiné osoby obtěžovat nebo poškodit. Dle § 1013 občanského zákoníku se vlastník musí zdržet všeho, co působí, že odpad, voda, kouř, prach, plyn, pach, světlo, stín, hluk, otřesy a jiné podobné účinky (imise) vnikají na pozemek jiného vlastníka (souseda) v míře nepřiměřené místním poměrům a podstatně omezují obvyklé užívání pozemku; to platí i o vnikání zvířat. Zakazuje se přímo přivádět imise na pozemek jiného vlastníka bez ohledu na míru takových vlivů a na stupeň obtěžování souseda, ledaže se to opírá o zvláštní právní důvod.

Takovouto žalobou je však zřejmě možné domáhat se povinnosti zdržet se obtěžování kouřem, pachem nebo vážného ohrožování výkonu práv i v případě, že jsou dodrženy všechny právní úpravou stanovené limity, a veřejnoprávní cestou tedy danou situaci řešit nelze. Důležité je, že dojde k naplnění situace předpokládané § 1012 a § 1013 občanského zákoníku, zejm. že půjde o rušení v míře nepřiměřené místním poměrům, které podstatě omezuje obvyklé užívání pozemku.

Jestliže však zvolíme tuto cestu obrany, je nutné si uvědomit, že žalobce nese důkazní břemeno. Musí si opatřit důkazy jako např. odbornou studii, příp. svědectví. Za tímto účelem je možné obrátit se přímo na autorizovanou osobu, která jinak provádí měření dle zákona o ochraně ovzduší, nebo na Společenstvo kominíků ČR, jež je pověřenou právnickou osobou, která vykonává některé činnosti při zjišťování znečištění. Také je možné spolupracovat s některým ze soudních znalců v tomto oboru. Bohužel je ovšem nutné počítat s tím, že soudní spor může trvat v řádech měsíců, resp. zpravidla i let.

 

„Program švýcarsko-české spolupráce podporuje sub-projekt Satelity právního ekoporadenství.“ „Supported by a grant from Switzerland through the Swiss Contribution to the enlarged European Union.“

Nenašli jste?

Položit nový dotaz

Do pěti pracovních dnů se vám ozveme.

Položit dotaz

Občan 2.0?

Zajímáte se o problémy kolem vás? Možná jste Občan 2.0.

Chcete se zapojovat efektivněji?
Buďte Občan 2.0!

Přečtěte si více

Jde do tuhého?

Potřebujete pomoc advokáta?

Součástí konsorcia je i advokátní kancelář
Frank Bold Advokáti.

Pomoc advokáta