Poradna

Nadřazené kategorie: Správní řízení,

10 významných práv účastníka správního řízení

Vytvořeno dne 17. 11. 2018 — Aktualizováno dne 2. 11. 2020.

Obsah

10 významných práv účastníka správního řízení

Pro účastníka správního řízení mají důležitý význam jeho práva, která mu umožňují v průběhu správního řízení účinně chránit své zájmy, případně zájmy veřejné. Jde zejména, nikoli však pouze, o následující procesní práva.

1) Právo být informován o zahájení řízení

Zahajuje-li se řízení na návrh, je navrhovatel povinen zpravidla již ve svém návrhu uvést účastníky budoucího řízení, pokud jsou mu známi. Stanovení úplného okruhu účastníků je však povinností správního orgánu. Ten je současně povinen oznámit zahájení řízení všem účastníkům, kteří jsou mu známi. Oznámení se většinou doručuje účastníkům osobně, tj. poštovní zásilkou a do vlastních rukou.

Pouze v některých případech lze účastníkům oznámit zahájení řízení pouze prostřednictvím veřejné vyhlášky.[1] Přečtěte si náš manuál pro spolky o neinformování o zahájeném správním řízení.

2) Právo namítat podjatost úředních osob

Toto právo je časově limitováno. Jako účastník máte povinnost vznést námitku podjatosti úřední osoby ihned, jakmile se o ní dozvíte. Vznesete-li námitku podjatosti později a správní orgán toto prokáže, nemusí být k vaší námitce přihlédnuto. Jak můžete namítat podjatost úřední osoby se dočtete v našem manuálu.

3) Právo nahlížet do spisu

Pokud je rozhodnutí již v právní moci, máte právo nahlížet do spisu. S tím je spojeno právo činit si výpisy a právo na to, aby správní orgán pořídil kopie spisu nebo jeho části. Pokud není účastník řízení zastoupen, má do spisu právo nahlížet také jeho podpůrce.

Čtěte také: 6 věcí, které byste měli vědět o nahlížení do spisu.

4) Právo navrhovat důkazy

Do tohoto práva patří také činit jiné návrhy po celou dobu řízení až do vydání rozhodnutí. Správní orgán může usnesením prohlásit, dokdy mohou účastníci činit své návrhy; správní orgán buď důkazy přijme a důkazy provede, nebo v konečném rozhodnutí uvede důvody, proč tak neučinil. Pokud se s takto navrženými důkazy správní orgán vůbec nevypořádá, jde o nesprávný úřední postup.

5) Právo účastnit se ústního jednání

Účastník musí být o jeho konání informován s nejméně pětidenním předstihem. Účastník uvedený v § 27 odst. 1 správního řádu má kromě toho právo navrhnout, aby jednání bylo veřejné; správní orgán je povinen tomuto návrhu vyhovět s výjimkou případu, kdy by tím mohla být způsobena újma jiným účastníkům.

6) Právo vyjádřit se

Právo vyjádřit se má hned několik rozměrů. K probíhajícímu řízení může účastník kdykoliv vyjádřit své stanovisko, anebo se vyjádřit k podkladům před vydáním rozhodnutí, o čem by měl být správním orgánem poučen a následně správní orgán ukončí shromažďování podkladů dalších. Po tomto ukončení by již podklady pro rozhodnutí neměly být dále doplňovány, v opačném případě musí správní orgán opět vyzvat účastníky k novému vyjádření. Účastníkovi je dána možnost vyjádřit se i k podanému odvolání protistranou a také na ústním jednání.

7) Právo domáhat se ochrany před nečinností správního orgánu

Toto právo lze uplatňovat, pokud uplynula lhůta pro vydání rozhodnutí nebo správní orgán nezahájil řízení, které měl povinnost zahájitV rámci ochrany před nečinností se účastník dále může domáhat vydání tzv. mezitímního rozhodnutí nebo rozhodnutí v části věci. Pro více informací si přečtěte náš manuál o žádosti o uplatnění opatření proti nečinnosti.

8) Právo podat proti rozhodnutí opravné prostředky

Pokud rozhodnutí ještě nenabylo právní moci, může proti němu účastník v zákonné lhůtě podat odvolání, či rozklad. Proti pravomocnému rozhodnutí se pak dá za určitých podmínek uplatnit obnova řízení, případně přezkumné řízení.

9) Právo podat proti rozhodnutí žalobu

Podmínkou pro uplatnění práva podat proti správnímu rozhodnutí žalobu je vyčerpání řádných opravných prostředků (odvolání, případně rozklad) a tvrzení, že došlo k porušení práv žalobce. Žalobu může účastník podat do dvou měsíců od doručení rozhodnutí o odvolání.

10) Právo podat stížnost proti nevhodnému chování úředních osob

Lze podat stížnost proti postupu správního orgánu, proti němuž zákon neposkytuje jiný prostředek ochrany.


[1] např. při řízení s velkým počtem účastníků - § 144 správního řádu nebo kde to stanoví zvláštní předpis – např. § 87 stavebního zákona; podle § 47 odst. 3 správního řádu však úřad může ve všech případech, kdy zahájení řízení oznamuje jinými způsoby, zároveň oznámení zveřejnit na úřední desce.

Newsletter

Chcete mít přehled o Vašich právech? Zajímájí Vás změny v zákonech?

Odebírejte naše novinky a získejte přehledné právní informace.

Přihlásit k newsletteru

Nenašli jste?

Můžete se na nás obrátit s Vaším dotazem přímo a my se vám do pěti pracovních dnů ozveme.

Položit dotaz

Advokáti

Potřebujete pomoc advokáta?

Součástí konsorcia je i advokátní kancelář Frank Bold Advokáti.

Přejít na advokáty