Poradna

Územní řízení

Aktualizováno k právnímu stavu 8. 1. 2017

Územní řízení je procesem, ve kterém se posuzuje, zda je možné navrhovanou stavbu daného typu i s jejími vlivy na okolí umístit do daného území a také zda je stavba v souladu s územně plánovací dokumentací (se zásadami územního rozvoje a územním plánem obce – co je obsaženo v těchto dokumentech, si můžete přečíst v zde). V územním řízení se neposuzuje konkrétní způsob provedení stavby, o tom se jedná až ve stavebním řízení.

Výsledkem řízení je územní rozhodnutí, které může mít podle stavebního zákona (1) tyto podoby:

  • o umístění stavby nebo zařízení
  • o změně využití území
  • o změně vlivu užívání stavby na území
  • o dělení nebo scelování pozemků
  • o ochranném pásmu

Účastníci řízení

Zásadní je, kdo má možnost do řízení zasahovat, tedy kdo je účastníkem řízení.

Účastníky řízení jsou v každém územním řízení:

  1. žadatel (osoba, která chce stavět)
  2. obec, na jejímž území má být požadovaný záměr uskutečněn

Dalšími účastníky řízení mohou být:

  • vlastník pozemku nebo stavby, na kterých má být požadovaný záměr uskutečněn
  • osoby, jejichž právo může být územním rozhodnutím přímo dotčeno (sousedé)
  • spolek, jehož hlavním posláním je ochrana přírody a krajiny (2)
    Spolky se mohou v případě záměrů, u nichž územnímu řízení předcházelo posuzování EIA, do řízení přihlásit ve lhůtě 30 dnů od vyvěšení informace o zahájení řízení. (3) U záměrů, které nebyly posuzovány v procesu EIA, se spolky stávají účastníky územního řízení podle § 70 zákona o ochraně přírody a krajiny. 

Účastníci řízení mohou nahlížet do spisu, činit si z něj výpisy a kopie, navrhovat důkazypodávat vyjádření k dokumentům ze spisu, podávat námitky a odvolání. Účastníkem nejsou nájemci, společenství vlastníků jednotek či veřejnost.

Územní řízení má tyto fáze:

1. Zahájení řízení

Ze všeho nejdřív musí žadatel požádat o zahájení řízení. Stavební úřad poté zahájí řízení oznámením, které vyvěsí na úřední desce a rozešle ho všem účastníkům řízení. Spolek však není účastníkem řízení automaticky. Aby se stal účastníkem, musí se do řízení přihlásit. K tomu je třeba sledovat úřední desku a požádat stavební úřad o zasílání informací o zahajovaných řízení, protože úřad mu oznámení automaticky nezašle.

V případě vysokého počtu účastníků řízení (nad 30) jsou oznámení o zahájení řízení a další písemnosti doručovány jen žadateli a zmiňovanému vlastníku pozemku nebo stavby. Ostatní účastníci pak musí ve vlastním zájmu sledovat úřední desku (internetovou či fyzickou), kde musí vyhláška viset alespoň 15 dní, aby mohla být považována za doručenou.

2. Záměry podléhající procesu EIA

U záměrů, které podléhaly posouzení v procesu EIA, se před zahájením navazujícího řízení, tedy i před řízením územním, vydává tzv. verifikační stanovisko. Verifikační stanovisko EIA slouží pro kontrolu, zda u záměru nedošlo od doby vydání závazného stanoviska EIA k podstatným změnám. Pokud je zjištěno, že u záměru došlo ke změnám, které by mohly mít negativní vliv na životní prostředí, celý proces EIA se opakuje. Stejná situace nastává, pokud investor příslušnému úřadu nedodá veškeré dokumenty včas. Pro širokou veřejnost to znamená, že se může zapojit do procesu EIA prostřednictvím institutu vyjádření, a to i tehdy, pokud dříve tuto svoji možnost nevyužila. 
Pokud u záměru k žádným změnám nedošlo, příslušný úřad dle zákona o posuzování vlivů na životní prostředí sdělí tuto skutečnost oznamovateli a stavebnímu úřadu a verifikační stanovisko se nevydává.

Přečtěte si, jak se zapojit do procesu EIA.

3. Ústní jednání

Jako další krok stavební úřad zpravidla nařizuje ústní jednání, které v případě velkých staveb posuzovaných v procesu EIA musí být veřejné. Může však také od ústního jednání upustit, jsou-li mu dobře známy poměry v území a žádost poskytuje dostatečný podklad pro posouzení záměru (nelze upustit od ústního jednání u záměrů, pro které se pořizuje EIA). Podobně to platí o místním šetření (prohlídce místa samého).

4. Námitky – nejsilnější nástroj

Námitky jsou nástrojem, kterým mohou účastníci zasahovat do řízení. Liší se tak od stanovisek, která vydávají příslušné orgány. Důvody k podání námitek mohou být různé, například negativní dopady zamýšlené stavby na sousední pozemek, možná škoda na životním prostředí či špatný procedurální postup ze strany stavebního úřadu, jakým je třeba nedodržení lhůt.

Pokud chtějí účastníci podat námitky, musí tak učinit nejpozději při ústním jednání. Není-li ústní jednání nařízeno, je stanovena minimálně 15denní lhůta, ve které mohou být námitky uplatněny.

Vyjádřit se mohou účastníci kdykoli

Po celou dobu, po kterou je řízení vedeno, až do vydání rozhodnutí, má účastník řízení možnost se vyjadřovat k podkladům ve spise, tedy i po ústním jednání. Tato vyjádření ale nejsou klasickými námitkami a úřad k nim proto nemusí přihlížet. Typicky úřad k vyjádření vyzývá po shromáždění kompletních podkladů - oznámí účastníkům řízení, že mají možnost se k nim vyjádřit, a že brzy vydá konečné rozhodnutí ve věci.

Co když nejsem účastníkem řízení?

V případě záměrů a staveb, které se posuzují v procesu EIA, může kdokoli podávat připomínky, a to i v případě, že není účastníkem řízení. Připomínky jsou pak úřadem vyhodnoceny, avšak úřad ke svému hodnocení nemusí dodávat odůvodnění.

5. Územní rozhodnutí

Územní rozhodnutí určuje, jestli je plánovaná stavba v souladu s plánovacími dokumenty a tedy jestli se vůbec může přistoupit ke stavebnímu řízení. V rozhodnutí musí být vše zdůvodněno, tedy i způsob vypořádání námitek a soulad s územním plánem.
Stavební zákon také stanoví dobu platnosti územního rozhodnutí, tedy lhůtu, ve které musí investor zažádat o stavební povolení. Tato lhůta činí 2 roky od právní moci rozhodnutí, v některých případech i 5 let.

Obrana proti rozhodnutí

Klasickým způsobem obrany proti územnímu rozhodnutí je odvolání, které musí být podáno ve lhůtě 15 dnů ode dne doručení rozhodnutí a podává se k nadřízenému orgánu prostřednictvím úřadu, který ho vydal. Typickým důvodem k odvolání je chybějící či nedostatečné vypořádání námitek či nesoulad stavby s územním plánem.

Zjednodušená forma řízení

Územní řízení může mít za určitých podmínek zjednodušenou formu, může být nahrazeno územním souhlasem či veřejnoprávní smlouvou nebo může být spojeno s procesem posuzování vlivů na životní prostředí (EIA) nebo se stavebním řízením.

Přechodná ustanovení po novelizaci 1. 4. 2015

Od 1. 4. 2015 nově nelze spojit územní řízení a proces posuzování vlivů na životní prostředí (§ 91 stavebního zákona účinného do 31. 3. 2015). Pokud takovéto „spojené“ řízení probíhalo, tak územní řízení se k 1. 4. 2015 přeruší, proces EIA proběhne zvlášť podle zákona o posuzování vlivů na životní prostředí a až po vydání závazného stanoviska EIA lze v územním řízení pokračovat.

Poznámky

(1) § 77 zákona č. 183/2006 Sb. o územním plánování a stavebním řádu (dále jen „stavební zákon“)

(2) § 85 stavebního zákona

(3) Spolek musí mít jako hlavní poslání ochranu životního prostředí a musí existovat minimálně 3 roky anebo musí získat alespoň 200 podpisů. Úplný výčet podmínek viz § 3 písm. i) bod 2 zákona č. 100/2001 Sb. o posuzování vlivů na životní prostředí ve znění účinném od 1. 4. 2015 (dále jen „zákon o posuzování vlivů na životní prostředí“).

Nenašli jste?

Položit nový dotaz

Do pěti pracovních dnů se vám ozveme.

Položit dotaz

Občan 2.0?

Zajímáte se o problémy kolem vás? Možná jste Občan 2.0.

Chcete se zapojovat efektivněji?
Buďte Občan 2.0!

Přečtěte si více

Jde do tuhého?

Potřebujete pomoc advokáta?

Součástí konsorcia je i advokátní kancelář
Frank Bold Advokáti.

Pomoc advokáta