Může obec zakázat spalování nevhodných materiálů?
ObsahMožná se i ve vaší obci potýkáte s tím, že někteří sousedé používají v zimě k topení plasty, pneumatiky a jiné nevhodné materiály, při jejichž spalování dochází k vypouštění jedovatých zplodin do ovzduší, nadměrné tvorbě kouře nebo nadměrnému zápachu. V tomto manuálu se dozvíte, jakými způsoby můžete danou situaci řešit.
Přimějte obec vydat obecně závaznou vyhlášku
Co se týká domácích topenišť, zejména kotlů v rodinných domech, u každého z nich výrobce stanoví, jaká paliva v něm lze spalovat. Jejich provozovatel (tj. každý vlastník kotle) zároveň musí, stejně jako provozovatel jakéhokoliv jiného zdroje znečištění ovzduší, dodržovat další povinnosti stanovené zákonem o ochraně ovzduší. Jedná se zejména o povinnost dodržovat přípustnou úroveň znečišťování, stanovenou emisními limity (vyjadřují nejvýše přípustné množství látky nebo skupiny znečišťujících látek vnášené do ovzduší ze stacionárního (nepohyblivého) zdroje) a přípustnou tmavostí kouře.[1] O tom, jak se bránit proti sousedovi, který ostatní obtěžuje kouřem a pálením odpadu, se dočtete více v našem manuálu Jak se bránit obtěžování kouřem a pálením odpadu.
Do toho, co budou občané spalovat ve svých kotlích, má právo mluvit i obec. V rámci preventivních opatření může obec spalování paliv, která způsobují znečištění ovzduší, regulovat či přímo zakázat obecně závaznou vyhláškou. Ochrana ovzduší v obci je totiž oblastí, která bezesporu spadá do samostatné působnosti obce, a obec tak tuto oblast může v zájmu obce a občanů obce regulovat i přes to, že jí k tomu zákon o ochraně ovzduší přímo nezmocňuje.[2]
Vyhláškou může rovněž upravit podmínky pro spalování suchých rostlinných materiálů v otevřených ohništích nebo takové spalování zakázat. Toto oprávnění jí plyne přímo ze zákona.[3]
Náležitosti, které musí obecně závazná vyhláška splňovat a jakým způsobem musí být vydána, se dočtete v našem manuálu Jaké vyhlášky mohou vydávat obce. Obecně závaznou vyhlášku musí schválit zastupitelstvo obce. Vydání vyhlášky může obci navrhnout kdokoli. Iniciovat vydání vyhlášky můžete např. sepsáním petice nebo navržením bodu na zasedání zastupitelstva.
Zákaz spalování materiálů, které nejsou palivy, může být formulován např. takto:
- Na území města B. se zakazuje spalovat tuhé, kapalné a plynné materiály, které nejsou určeny jako topné médium pro výrobu tepla (je zakázáno spalovat plasty všeho druhu, polystyrény, směsné odpady atd.).
- Na území města B. se zakazuje spalovat v kotlích média, pro které nebyly tyto kotle konstruovány. (Topné médium musí být uvedeno v manuálu pro užívání kotle.)
- Na území města B. je zakázáno spalovat topná média na výrobu tepla v kotlích, která nemají atest o ekologickém spalování používaného média.
Ten, kdo nedodržuje povinnosti, páchá přestupek
Ten, kdo poruší obecně závaznou vyhlášku, se dopouští přestupku. Za porušení obecně závazné vyhlášky může obecní úřad či přestupková komise uložit pokutu až do výše 50 tisíc korun.[4] Příslušný správní orgán (viz níže) může rovněž provozovateli (kterým může být i váš soused) uložit opatření ke zjednání nápravy,[5] případně rozhodnout o zastavení provozu.[6]
Podejte podnět obecnímu úřadu nebo inspekci
Pokud k vydání vyhlášky nedojde nebo pokud jsou pravidla jí stanovená porušována, můžete podle toho, kdo pravidla porušuje, podat podnět:
- obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností v případě, že zákon nedodržuje fyzická osoba, která nepodniká, typicky soused,
- České inspekci životního prostředí (ČIŽP) v případě, že zákon porušuje právnická osoba (např. obchodní společnost) nebo podnikatel.[7]
K podání podnětu k provedení kontrolních pravomocí a k projednání, resp. sankcionování daného přestupku můžete využít náš vzor. Pokud byste se obrátili na nesprávný správní orgán, není to nijak velký problém. Správní orgán je povinen vaše podání příslušnému správnímu orgánu postoupit. [8] Pokud by tedy ve věci byla příslušná ČIŽP a vy byste podnět adresovali obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností, tento by byl povinen podnět přeposlat ČIŽP. Nemusíte se tak bát, že by váš podnět zapadl.
Podání podnětu ovšem automaticky neznamená zahájení řízení. Řízení se zahajuje z moci úřední, není tedy povinností správního orgánu jej v reakci na podnět vždy zahájit. Pokud o to v podnětu požádáte, má správní orgán povinnost vás informovat ve lhůtě do 30 dnů ode dne, kdy podnět obdržel, že řízení zahájil, neshledal k tomu důvody, nebo věc postoupil příslušnému správnímu orgánu. Další informace týkající se průběhu řízení se můžete dočíst v našem manuálu.
[1] Tato povinnost vyplývá z § 17 odst. 1 písm. b) ve spojení § 4 odst. 1 zákona č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší („zákon o ochraně ovzduší“)
[4] § 23 odst. 2 a § 25 odst. 7 zákona o ochraně ovzduší
[7] ČIŽP může rozhodovat také v případech, kdy se jedná o porušování zákona podnikající fyzickou osobou v zařízení uvedeném v příloze č. 2 zákona o ochraně ovzduší. Viz § 22 odst. 1 zákona o ochraně ovzduší