Do you speak English? Switch to english version Ponechat českou verzi

Poradna

Neudržované pozemky a louky

Aktualizováno k právnímu stavu 8. 1. 2016

V případě, že vlastník pozemku pozemek dlouhodobě neudržuje, takže je značně zanedbaný, je možné se proti tomuto stavu bránit jednak na základě zákona č. 326/2004 Sb., o rostlinolékařské péči, dále podle zákona č. 128/2000 Sb., o obcích, a není vyloučen ani soukromoprávní postup dle občanského zákoníku (89/2012 Sb.).

Postup podle zákona o rostlinolékařské péči

Podle § 3 odst. 1 písm. a) zákona č. 326/2004 Sb., o rostlinolékařské péči, je základní povinností fyzické nebo právnické osoby, která pěstuje, vyrábí, zpracovává anebo uvádí na trh rostliny, rostlinné produkty nebo jiné předměty, a vlastníka pozemku nebo objektu nebo osoby, která je užívá z jiného právního důvodu zjišťovat a omezovat výskyt a šíření škodlivých organismů včetně plevelů tak, aby nevznikla škoda jiným osobám nebo nedošlo k poškození životního prostředí anebo k ohrožení zdraví lidí nebo zvířat.

Porušení tohoto ustanovení zákona o rostlinolékařské péči, týkajícího se šíření plevelů, projednávají podle § 73 odst. 3 zákona o rostlinolékařské péči ve svých obvodech obecní úřady obcí s rozšířenou působností a zároveň ukládají odstranění zjištěných nedostatků se stanovením lhůty. Kromě výzvy k odstranění nedostatků jsou rovněž oprávněny ukládat pokuty. Uložení pokuty není zákonem přímo vázáno na předchozí uložení povinnosti odstranit nedostatky, přesto se v praxi zřejmě bude takto postupovat.

Fyzické osobě, která se dopustí přestupku tím, že neudržuje svoje pozemky (resp. nezjišťuje anebo neomezuje výskyt a šíření škodlivých organismů tak, aby nevznikla škoda jiným osobám nebo nedošlo k poškození životního prostředí anebo k poškození zdraví lidí nebo zvířat podle § 3 odst. 1 písm. a) při výskytu škodlivého organismu včetně plevelů) může obecní úřad obce s rozšířenou působností podle § 79b odst. 1 písm. a) a § 79b odst. 2 zákona o rostlinolékařské péči uložit pokutu do výše 30 000 Kč.

Právnické osobě, která se dopustí stejným jednáním jiného správního deliktu, může obecní úřad obce s rozšířenou působností podle § 79f odst. 1 písm. a) a § 79f odst. 2 zákona o rostlinolékařské péči uložit pokutu do výše 500 000 Kč.

Co můžete dělat?

  • Prvním krokem k vyřešení této situace by měl být pokus se s vlastníkem pozemku dohodnout, upozornit jej na jeho zákonné povinnosti a požádat jej o nápravu. Teprve v případě, že takový postup nebude úspěšný, je vhodné situaci řešit způsobem uvedeným níže.
  • Dále můžete podat podnět příslušnému obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností, aby v souladu se zákonem o rostlinolékařské péči zkontroloval, jak vlastník pozemku plní povinnosti stanovené mu tímto zákonem, a v případě zjištěných nedostatků uložil jejich odstranění nebo pokutu. V podnětu je dobré uvést, na základě kterého zákona, případně konkrétního ustanovení se daného postupu domáháte. Správní orgány jsou v souladu s § 42 zákona č. 500/2004 Sb., správního řádu, povinny přijímat podněty směřující k zahájení řízení z moci úřední. Chcete-li být vyrozuměni o tom, jakým způsobem bylo s Vaším podnětem naloženo, musíte o to správní orgán požádat v podnětu („Pokud o to ten, kdo podal podnět, požádá, je správní orgán povinen sdělit mu ve lhůtě 30 dnů ode dne, kdy podnět obdržel, že řízení zahájil, nebo že neshledal důvody k zahájení řízení z moci úřední, popřípadě že podnět postoupil příslušnému správnímu orgánu.“)
  • Neučiní-li obecní úřad obce s rozšířenou působností žádná opatření, je možné podat podnět na přijetí opatření proti nečinnosti podle § 80 správního řádu správnímu orgánu jemu nadřízenému, tj. v daném případě krajskému úřadu. Podle § 80 správního řádu učiní nadřízený správní orgán opatření proti nečinnosti i tehdy, nezahájí-li příslušný správní orgán řízení ve lhůtě 30 dnů ode dne, kdy se dozvěděl o skutečnostech odůvodňujících zahájení řízení z moci úřední.
  • Ve smyslu § 74 zákona o rostlinolékařské péči vykonává dozor nad dodržováním povinnosti zjišťovat a omezovat výskyt a šíření škodlivých organismů [§ 3 odst. 1 písm. a)] Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský se sídlem v Brně. V rámci rostlinolékařského dozoru zjišťuje tento správní úřad nedostatky, jejich příčiny a osoby za ně odpovědné, a projednává a stanoví úřední opatření k odstranění zjištěných nedostatků a kontroluje jejich plnění. Nebudete-li úspěšní při řešení problému obecním úřadem obce s rozšířenou působností, ani krajským úřadem, můžete zkusit podat podnět tomuto správnímu úřadu.

Postup podle zákona o obcích

Možnost pokuty

Na základě § 58 zákona č. 128/2000 Sb., o obcích, je možné udělit pokutu až do výše 100 000 Kč právnické osobě a fyzické osobě – podnikateli, která neudržuje čistotu a pořádek na pozemku, který užívá nebo vlastní, tak, že naruší vzhled obce.

Co můžete dělat?

Pokud jsou neudržované pozemky ve vlastnictví právnické osoby nebo fyzické osoby, která je podnikatelem (v souvislosti s tímto podnikáním), můžete podat podnět místně příslušnému obecnímu úřadu k prošetření, resp. projednání správního deliktu.

Obecně závazné vyhlášky

V souladu s ustanovením § 10 zákona o obcích mohou obce v samostatné působnosti ukládat prostřednictvím obecně závazné vyhlášky povinnosti:

a) k zabezpečení místních záležitostí veřejného pořádku; zejména může stanovit, které činnosti, jež by mohly narušit veřejný pořádek v obci nebo být v rozporu s dobrými mravy, ochranou bezpečnosti, zdraví a majetku, lze vykonávat pouze na místech a v čase obecně závaznou vyhláškou určených, nebo stanovit, že na některých veřejných prostranství v obci jsou takové činnosti zakázány,
b) pro pořádání, průběh a ukončení veřejnosti přístupných sportovních a kulturních podniků, včetně tanečních zábav a diskoték, stanovením závazných podmínek v rozsahu nezbytném k zajištění veřejného pořádku,
c) k zajištění udržování čistoty ulic a jiných veřejných prostranství, k ochraně životního prostředí, zeleně v zástavbě a ostatní veřejné zeleně (dále jen "veřejná zeleň") a k užívání zařízení obce sloužících potřebám veřejnosti,
d) stanoví-li tak zvláštní zákon.

Toto ustanovení by mohlo dopadat především na údržbu veřejných prostranství a zeleně na území obce. Důležité je, jestli v konkrétní obci byla vydána obecně závazná vyhláška, která tuto regulaci obsahuje nebo ne. Podle § 46 zákona č. 200/1990 Sb., o přestupcích, pak je přestupkem proti pořádku ve věcech územní samosprávy porušení povinností stanovených v obecně závazných vyhláškách obcí vydaných na úseku jejich samostatné působnosti. Za takový přestupek lze uložit pokutu do 30 000 Kč, přestupku se však může dopustit pouze fyzická osoba.

Co můžete dělat?

Opět můžete podat obecnímu úřadu podnět k zahájení řízení z moci úřední (viz výše) – zde k prošetření spáchaného přestupku. Podle § 67 přestupkového zákona se přestupky projednávají zásadně z úřední povinnosti (tj. některé přestupky se projednávají jen na návrh, netýká se to ale přestupků, které připadají v úvahu v této situaci). Podkladem pro zahájení řízení o přestupku je mj. oznámení občana o přestupku. Jestliže správní orgán věc neodloží ani neshledá důvod pro postoupení věci jinému orgánu, zahájí řízení o přestupku bezodkladně, nejpozději do šedesáti dnů. Pokud o to oznamovatel požádá, vyrozumí jej správní orgán do třiceti dnů od oznámení o učiněných opatřeních. Chcete-li být po podání oznámení o přestupku vyrozuměni o tom, jak bylo s oznámením naloženo, musíte o to při podání oznámení požádat.

Soukromoprávní nástroje obrany

Soukromoprávní obrana spočívá na rozdíl od veřejnoprávní, která má především donucovací a sankční povahu, na principu náhrady škody a majetkového vyrovnání mezi dvěma subjekty, z nichž jeden neoprávněně narušil majetková práva druhého.

Povinnost dbát o stav svého pozemku vyplývá z principů, na kterých je založeno vlastnické právo. Tato odpovědnost za předměty vlastnictví má i svoje ústavněprávní zakotvení, když Listina základních práv a svobod v čl. 11 odst. 3 stanoví, že „vlastnictví zavazuje“, tj. nesmí být zneužito na újmu práv druhých anebo v rozporu se zákonem chráněnými obecnými zájmy a jeho výkon nesmí poškozovat lidské zdraví, přírodu a životní prostředí nad míru stanovenou zákonem.

Dle ustanovení § 2910 a 2911 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „NOZ“) je škůdce povinen nahradit zaviněnou škodu, kterou způsobil porušením zákona nebo zákonné povinnosti (zde zejm. povinností dle zákona o rostlinolékařské péči či dle § 2900 NOZ, viz dále). Jestliže škůdce, byť z nedbalosti, poškodí výkonem vlastnického práva lidské zdraví, přírodu nebo životní prostředí nad míru stanovenou zákonem, je povinen tuto škodu nahradit.

Odpovědnost vlastníka pozemku za zranění osob na jím neudržovaném pozemku, preventivní povinnost podle občanského zákoníku

Odpovědnost za zranění osob na neoploceném pozemku nese především majitel pozemku (vlastník zapsaný v katastru nemovitostí podle zákona č. 256/2013 Sb.), který má podle § 2900 NOZ povinnost prevence, to jest při svém konání si počínat tak, aby nedošlo k nedůvodné újmě na svobodě, životě, zdraví nebo na vlastnictví jiného. V kombinaci s § 2910 a § 2911 občanského zákoníku, je tak povinen nahradit škodu vzniklou zaviněným porušením zákona (tedy porušením povinnosti prevence). 

 

Soud může nařídit i nápravu

Při vážném ohrožení může ohrožený požadovat, aby soud uložil vhodné a přiměřené opatření k odvrácení hrozící újmy, tedy požádat soud, aby vlastníkovi pozemku uložil povinnost pozemek oplotit nebo zajistit tak, aby ke škodě nedošlo, třeba odstranit skleněné střepy (dle rozhodnutí Nejvyššího soudu ČSR sp. zn. Cpj 203/86 není vyloučeno uložit vlastníkovi např. také odstranění věci, lze-li to považovat za opatření vhodné a přiměřené k odvrácení hrozící škody. Toto rozhodnutí se vztahovalo k OZ platnému do 31.12.2013. Jeho platnost po 1.1.2014 může být sporná.).

 Dále se této problematice věnovalo rozhodnutí Nejvyššího soudu ČSR sp. zn. 1 Cz 25/86, týkající se obecné preventivní povinnosti dle ustanovení § 415 občanského zákoníku účinného do 31.12.2013 (zákon č. 40/1964 Sb., občanský zákoník), jež je předchůdcem povinnosti prevence obsažené v § 2900 OZ. Nebezpečná místa na pozemku (např. nezakrytou jámu), která nejsou ani při zvýšené opatrnosti viditelná, anebo nebezpečná zařízení, umístěná na pozemku, je nutno odpovídajícím způsobem zabezpečit před přístupem (např. ohrazením pozemku nebo jeho části).

To samé konstatoval i Nejvyšší soud v rozhodnutí sp.zn. 25 Cdo 2471/2000 – Povinnost počínat si tak, aby nedocházelo ke škodám (§ 415 obč. zák. z roku 1964, tj. § 2900 NOZ), znamená pro vlastníka nemovitosti povinnost užívat a spravovat svůj majetek tak, aby jeho stav nezpůsobil škodu jinému, tedy dbát i o to, aby na jeho vlastním pozemku byla provedena opatření zamezující či snižující možnost vzniku škody na zdraví, na majetku a jiných hodnotách, a pokud již škoda hrozí, učinit opatření k jejímu odvrácení.

Je patrné, že nedodržení povinnosti prevence podle § 2900 OZ je porušením práva. Pokud by došlo ke zranění osob, odpovědnost by se zřejmě dělila mezi vlastníka pozemku, který ho měl zajistit tak, aby ke zranění nedošlo, a mezi osoby, které na pozemek neoprávněně vstoupily.  To konstatoval ve svém rozhodnutí Nejvyšší soud ČR (sp. zn. 1 Cz 3/91). – Jestliže byl vlastník pozemku v konkrétním případě upozorněn na to, že stav porostů na pozemku hrozí způsobit škodu (i když předal pozemek do užívání jinému), je jeho povinností alespoň upozornit uživatele pozemku na závadný stav a na potřebu provést odpovídající opatření.

Nesplnění této povinnosti může mít za následek i odpovědnost vlastníka pozemku za škodu vzniklou ze špatného stavu porostů na jeho pozemku.

Navíc odpovědnou za škodu dle § 2900 OZ může být pouze osoba, která má deliktní způsobilost, což se netýká nezletilých osob. Náhradu škody nezletilými osobami upravuje § 2920 OZ – odpovídají, pokud byli způsobilí ovládnout své jednání a posoudit jeho následky. Podle § 2921 OZ však odpovědnost vždy nese osoba povinná vykonávat nad nezletilým náležitý dohled, buď odpovídá se škůdcem společně a nerozdílně, nebo, v případě, že škůdce není povinen k náhradě, nahradí poškozenému škodu v plné výši. Osobou povinnou vykonávat nad nezletilým náležitý dohled  je samozřejmě zákonný zástupce (obvykle rodič). Odpovědnost podle § 2921 je odpovědnostní objektivní, tj. ke vzniku povinnosti k náhradě škody není třeba zavinění.

Škoda na zdraví se pak bude nahrazovat dle § 2958 OZ, případně § 2959 OZ, přičemž soud vždy posoudí míru zavinění jednotlivých osob – tedy vlastníka pozemku a zákonného zástupce – a v poměru k jejich zavinění jim bude uložena povinnost zaplatit poměrnou část požadované finanční náhrady za škodu na zdraví (taková je alespoň běžná praxe).

Sousedské právo

Proti rušivým vlivům ze sousedního pozemku se lze bránit i prostředky k ochraně sousedských práv. Cílem úpravy sousedských práv je pokojné a nerušené obvyklé užívání pozemku, aniž by do něj bylo neoprávněně zasahováno, např. hlukem, prachem, event. v tomto případě i šířením plevele (tzv. imise).

Každý je povinen snášet imise z obyčejného, normálního užívání pozemku, jestliže podstatně neomezují obvyklé užívání jeho pozemku, resp. stavby na něm umístěné. Při stanovení toho, zda jde o obtěžování nad míru přiměřenou poměrům, hraje významnou roli uvážení soudu.

Obranou proti narušení pokojného užívání pozemků je tzv. sousedská žaloba, kterou se žalobce může domáhat, aby bylo žalovanému uloženo zdržet se jednání, kterým neoprávněně zasahuje do vlastnického práva, nebo aby bylo uloženo obnovení původního stavu, jestliže by pouhé upuštění od protiprávního jednání nestačilo k tomu, aby zásah do vlastnického práva byl odstraněn.

Obrana proti imisím se připouští i v případě, kdy jde o rušení způsobené nečinností.

Dle důvodové zprávy a komentáře k NOZ se za zakázané imise považuje i vnikání drobných zvířat, např. myší nebo hmyzu (což může být důsledek zaplevelení pozemku) nebo i pronikání samotných plevelů.

Dle § 1027 může soud na návrh souseda a po zjištění stanoviska stavebního úřadu uložit vlastníkovi pozemku povinnost pozemek oplotit, je-li to potřebné k zajištění nerušeného výkonu sousedova vlastnického práva a nebrání-li to účelnému užívání dalších pozemků.

Více viz manuál „Sousedská práva“.

Shrnutí

Proti stavu, kdy je nějaký pozemek dlouhodobě neudržovaný a zanedbaný, se tedy lze bránit podáním podnětu k projednání přestupku, resp. jiného správního deliktu podle zákona o rostlinolékařské péči, obecnímu úřadu s rozšířenou působností, v jehož obvodu se pozemek nachází. Ten pak může vlastníkovi takového pozemku uložit povinnost provést opatření k nápravě nebo uložit pokutu. Obdobně lze postupovat i podle zákona o obcích.

Jestliže byla nedodržením povinnosti prevence a zákona o rostlinolékařské péči způsobena škoda, je možné se domáhat její náhrady na základě výše uvedených ustanovení v občanském soudním řízení. Je také možné obrátit se na soud, aby vlastníkovi uložil povinnost zdržet se škodlivého jednání, nebo aby mu stanovil opatření k odvrácení újmy.

 

„Program švýcarsko-české spolupráce podporuje sub-projekt Satelity právního ekoporadenství.“ „Supported by a grant from Switzerland through the Swiss Contribution to the enlarged European Union.“

Nenašli jste?

Položit nový dotaz

Do pěti pracovních dnů se vám ozveme.

Položit dotaz

Občan 2.0?

Zajímáte se o problémy kolem vás? Možná jste Občan 2.0.

Chcete se zapojovat efektivněji?
Buďte Občan 2.0!

Přečtěte si více

Jde do tuhého?

Potřebujete pomoc advokáta?

Součástí konsorcia je i advokátní kancelář
Frank Bold Advokáti.

Pomoc advokáta