Jak se bránit neposkytnutí projektové dokumentace

Dvě interpretace § 168 odst. 2 stavebního zákona

Ustanovení § 168 odst. 2 stavebního zákona říká, že kopii dokumentace stavby stavební úřad poskytne, pokud žadatel předloží souhlas toho, kdo dokumentaci pořídil. Zároveň ale platí, že vedení spisové služby se řídí správním řádem, podle jehož § 38[2] mají účastníci řízení a jejich zástupci právo na nahlížení do spisu a na pořízení kopie spisu správním orgánem[3]. Sporným bodem tedy je, zda každý žadatel o kopii dokumentace potřebuje souhlas pořizovatele, nebo zda účastník řízení má na kopii dokumentace právo i bez takového souhlasu. 

Právo účastníka na pořízení kopie dokumentace: tři argumenty

Vztah stavebního zákona a správního řádu

Mezi stavebním zákonem a správním řádem existuje vztah speciality. To znamená, že obecnější správní řád je ve vymezeném okruhu případů konkretizován stavebním zákonem. Zároveň platí, že co není jinak upraveno stavebním zákonem, se řídí správním řádem. Ustanovení § 168 odst. 2 stavebního zákona tedy nenahrazuje celý § 38 správního řádu jakožto obecná úprava poskytování kopií spisu, ale vztahuje se pouze na specifický typ situace.  O jaký typ situace jde, vyplývá z umístění § 168 v rámci stavebního zákona (z tzv. systematického výkladu). Je součástí části páté, hlavy II, která se zabývá evidencí územně plánovací činnosti, ukládáním písemností a nahlížením do nich. Z toho lze dovodit, že se § 168 odst. 2 týká pouze již ukončených řízení. S tímto argumentem se ztotožnil Městský soud v Praze ve svém rozhodnutí z prosince 2013[4], kde rozhodl, že § 168 odst. 2 stavebního zákona se vztahuje pouze na ukončená řízení. Výklad, že poskytnutí kopie projektové dokumentace účastníkovi řízení nelze odmítnout, soud potvrdil v květnu 2015[5].

Účastník řízení vs. třetí osoba

Zatímco dle stavebního zákona potřebuje žadatel souhlas pořizovatele dokumentace, dle správního řádu má účastník řízení právo na poskytnutí kopie spisu. Proč se zákonodárce rozhodl použít tyto dvě rozdílná označení? Podle důvodové zprávy ke stavebnímu zákonu je smyslem § 168 odst. 2 ochrana oprávněných zájmů vlastníků nemovitostí a dalších osob před pokusy třetích osob o narušení jejich soukromí nebo před útoky na jejich zdraví a majetek. Označení třetí osoba je důležité, protože se nepoužívá pro účastníky řízení, kteří mají oprávněný zájem a dobré důvody se s dokumentací seznámit, ale pro osoby, které stojí zcela mimo správní řízení. To je dalším argumentem pro to, že § 168 odst. 2 stavebního zákona nemá být aplikován na účastníky probíhajících řízení.

Rovnost účastníků řízení

Ústava zaručuje rovnost účastníků řízení a nestrannost správních orgánů vůči účastníkům řízení. Je to jeden ze základních principů demokratického právního státu. A součástí rovnosti účastníků řízení je nutně i jejich rovnost v možnosti seznámit se s podklady, ke kterým se v rámci řízení mohou vyjadřovat. Kdyby mohl pořizovatel dokumentace odmítnutím souhlasu odepřít kopii dokumentace ostatním účastníkům řízení, taková rovnost by byla výrazně porušena. Stejně tak by byla rovnost porušena, kdyby byli někteří účastníci omezeni pouze na nahlížení do dokumentace – vzhledem k její obvyklé rozsáhlosti a komplexnosti bývá získání kopie předpokladem, bez kterého není možné dokumentaci řádně prostudovat a kvalifikovaně se k ní vyjádřit. Výklad, že účastník řízení může obdržet kopii dokumentace pouze se souhlasem pořizovatele, je tedy v rozporu s principem rovnosti účastníků řízení.

Postup, jak se můžete procesně bránit

Výše uvedené argumenty můžete jako účastník řízení uplatnit třemi různými způsoby. V rozhodování, který z nich zvolíte, je potřeba vzít v potaz, v jakém stádiu se věc nachází.

Při nahlížení do spisu: zápis do protokolu

Dostavíte-li se k nahlédnutí do spisu na dotčený úřad a na místě vám úředník sdělí, že vám projektovou dokumentaci k nahlédnutí neposkytne, pak důsledně trvejte na zapsání této skutečnosti do protokolu o nahlížení do spisu. Stejně tak trvejte na zaprotokolování vašich argumentů (viz výše), které jste úředníkovi uvedli. Protokol se standardně vyhotovuje při každém nahlížení do spisu. Protokolem pak můžete argumentovat za pomoci následujících nástrojů.

V průběhu správního řízení: námitky

Námitku můžete podat nejpozději při ústním jednání (pokud stavební úřad upustí od ústního jednání, musí stanovit lhůtu, do kdy můžete námitku podat). Úřad musí vaši námitku posoudit a rozhodnout, ale není povinen jí vyhovět.

Před právní mocí rozhodnutí: odvolání

Odvoláním můžete napadnout výrokovou část správního rozhodnutí. Uvést v něm musíte, v čem vidíte rozpor rozhodnutí s právními předpisy a v jakém rozsahu rozhodnutí napadáte. Neposkytnutí projektové dokumentace je v rozporu s výše uvedenými právními předpisy. Odvolací lhůta je 15 dní ode dne oznámení rozhodnutí. Odvolání má odkladný účinek – nenastane tedy právní moc rozhodnutí. Odvoláním můžete dosáhnout zrušení rozhodnutí.

Proti pravomocnému rozhodnutí odvolacího orgánu: žaloba

Proti pravomocnému rozhodnutí odvolacího správního orgánu můžete podat správní žalobu proti rozhodnutí správního orgánu místně příslušnému krajskému soudu. Pozor, žaloba je nepřípustná, pokud jste nevyčerpali řádné opravné prostředky, tzn. neodvolali se proti rozhodnutí. Lhůta pro podání žaloby je dva měsíce od momentu, kdy vám bylo rozhodnutí oznámeno (typicky doručením). Žaloba nemá odkladný účinek, to znamená, že během soudního řízení může být správní rozhodnutí vykonáváno a práva z něj vyplývající uplatněna. Žalobou se můžete domáhat zrušení rozhodnutí.