Poradna

Neposkytnutí kopie projektové dokumentace

Aktualizováno k právnímu stavu 9. 1. 2018

V praxi je možné setkat se s tím, že stavební úřady jak v územním, tak ve stavebním řízení odepírají účastníkům řízení poskytnout kopii projektové dokumentace s odkazem na uplatnění § 168 zákona č. 183/2006 Sb. o územním plánování a stavebním řádu (dále jen „stavební zákon“).

Domníváme se, že takovýto postup správný není. Pokud se ocitnete v obdobné situaci, můžete se proto pokusit uplatnit níže uvedenou argumentaci, a to v územním řízení, stavebním řízení (v rámci námitek nebo odvolání) nebo například při případném soudním sporu.

Ustanovení § 168 odst. 2 stanoví: „Vedení spisové služby a nahlížení do spisu se řídí ustanoveními správního řádu a zvláštního právního předpisu. Kopii dokumentace stavby stavební úřad poskytne, pokud žadatel předloží souhlas toho, kdo dokumentaci pořídil, případně souhlas vlastníka stavby, které se dokumentace týká. V odůvodněných případech lze usnesením odepřít nahlížení do vybraných částí dokumentace u staveb důležitých pro obranu státu, staveb civilní ochrany a bezpečnosti, popřípadě z důvodů ochrany osob a jejich majetku.“

Ze systematického řazení tohoto ustanovení v části páté hlavě II. stavebního zákona upravující evidenci územně plánovací činnosti, ukládání písemností a nahlížení do nich, jakož i z jazykového výkladu tohoto ustanovení vyplývá, že upravuje vedení spisové služby a nahlížení do spisu žadatelů až po skončení správního řízení. Nejedná se o omezení práv účastníků řízení.

Takový výklad by byl v rozporu s ústavní zásadou rovnosti účastníků vyjádřené v článku 37 odst. 3 Listiny základních práv a svobod ("Všichni účastníci jsou si v řízení rovni.") i v § 7 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správního řádu ("Dotčené osoby mají při uplatňování svých procesních práv rovné postavení. Správní orgán postupuje vůči dotčeným osobám nestranně a vyžaduje od všech dotčených osob plnění jejich procesních povinností rovnou měrou.") a je proto nutné jej odmítnout. Rovnost účastníků správního řízení (právě tak jako v řízení před soudem) je jedním ze základních principů demokratického právního státu.

Podle § 4 odst. 4 správního řádu umožní správní orgán dotčeným osobám uplatňovat jejich práva a oprávněné zájmy. Na toto ustanovení pak navazuje § 38 správního řádu upravující právo účastníků a jejich zástupců nahlížet do spisu. S právem nahlížet do spisu je podle odst. 4 cit. ustanovení zároveň spojeno právo na to, aby správní orgán pořídil kopie spisu nebo jeho části.

Mají-li mít účastníci řízení rovné postavení, musejí mít stejnou možnost kvalifikovaně se vyjádřit k podkladům, na jejichž základě má být vydáno rozhodnutí. Má-li účastník územního řízení právo podat během řízení námitky, tak jak jej k tomu opravňuje § 89 stavebního zákona (ten mu zároveň stanovuje povinnost tyto námitky odůvodnit), musí mít možnost se seznámit se všemi podklady v řízení projednávanými.

Je-li projektová dokumentace odepřena ve stavebním řízení, lze se odvolat přímo na § 114 odst. 1 stavebního zákona, dle kterého může účastník řízení uplatnit námitky proti projektové dokumentaci.

Aby mohl účastník kvalifikovaně využít tato práva, musí mít možnost kompletně se seznámit s dokumentací záměru (projektovou dokumentací), přičemž tuto znalost nelze vzhledem ke složitosti takovéto dokumentace získat pouhým nahlédnutím do ní.

Z teleologického výkladu ustanovení § 168 odst. 2 stavebního zákona pak lze dospět k závěru, že smyslem úpravy a úmyslem zákonodárce (podle důvodové zprávy ke stavebnímu zákonu) bylo chránit oprávněné zájmy majitelů nemovitostí a dalších osob před zbytečnými a nebezpečnými pokusy třetích osob o narušení soukromí a útoky na životy, zdraví a majetek majitelů nemovitostí. V žádném případě však toto ustanovení nesměřovalo k omezování práv účastníků řízení.

Výše uvedená tvrzení potvrdil na jaře roku 2014 i Městský soud v Praze, který se ve svém rozsudku č. j. 5 A 241/2011 – 69 ze dne 4. 12. 2013 odklonil od rozsudků jiných soudů (rozsudek Krajského soudu v Ústí nad Labem, pobočky v Liberci, ze dne 21. července 2011) a judikoval, že odepření poskytnutí kopie projektové dokumentace s odkazem na § 168 odst. 2 stavebního zákona není možné zejména proto, že uvedené ustanovení je třeba vykládat ve smyslu jeho zařazení v zákoně, jak je také uvedeno výše:

„Ustanovení § 168 odst. 2 stavebního zákona je zařazeno v části páté, hlavě druhé stavebního zákona, nazvané Evidence územně plánovací činnosti, ukládání písemností a nahlížení do nich. Další ustanovení této hlavy například upravují, co je předmětem evidence územně plánovací činnosti, kdo tuto evidenci vede, kdo ji ukládá a jak ji zveřejňuje, jaké akty a podklady eviduje a ukládá stavební úřad. Z celého předmětu úpravy části páté, hlavy druhé stavebního zákona je zřejmé, že tu jde o pravidla pro to, jak naložit s písemnostmi vzešlými z územního plánování a z územního a stavebního řízení poté, co tato řízení nebo územně plánovací postupy již skončily – nikoli v okamžiku, kdy probíhají“.

Dále soud připustil, že je třeba výklad sporného ustanovení odvíjet od jeho speciality k úpravě ve správním řádu. Soud při tom vycházel z toho, že pokud by § 168 odst. 2 stavebního zákona směřovalo na úpravu nahlížení do spisu v průběhu správního řízení, byla by věta první § 168 odst. 2 duplicitní úpravou vůči obecným § správního řádu (zejm. § 38 správního řádu), a tedy by postrádala smyslu. Vycházel také ze srovnání s dřívější právní úpravou nahlížení do spisu ve správním řízení podle starého stavebního zákona, jejíž výklad se nejevil být sporným. Je nepravděpodobné, že by zákonodárce zamýšlel takto významným způsobem změnit, tedy omezit, práva účastníků správního řízení podle stavebního zákona oproti předchozí právní úpravě. Soud se dále vyjádřil k účelu a smyslu tohoto ustanovení:

„Podmiňuje-li tedy § 168 odst. 2 stavebního zákona pořizování kopií dokumentace stavby (a to stavby již postavené, respektive stavby, ohledně níž již bylo ukončeno stavební řízení – viz první argument výše) souhlasem osoby, která buď dílo vytvořila, nebo za jeho vytvoření zaplatila, činí tak proto, aby tyto osoby samy mohly zvážit riziko zásahu do svých autorských či majetkových práv a podle toho povolit či nepovolit kopírování dokumentace či její části. Potenciální „rizikovost“ souseda jako účastníka stavebního řízení, který žádá o kopii dokumentace, je z tohoto pohledu takřka nulová. Soused tak činí proto, aby mohl polemizovat s provedením stavby jako takové nebo s podmínkami, za nichž je povolována; cílem sousedů je zpravidla stavbě zabránit, dosáhnout jejího „zmenšení“, zpřísnit podmínky jejího provozu apod. Nelze rozumně předpokládat, že sousedovi jde ve skutečnosti o to, dostat se „zadarmo“ k dokumentaci a podle ní si postavit vlastní stavbu.“

Výklad, že projektovou nelze odmítnout v průběhu správního řízení, Městský soud v Praze dále potvrdil v rozsudku 9 A 219/2012 ze dne 29.5.2015.

Nenašli jste?

Položit nový dotaz

Do pěti pracovních dnů se vám ozveme.

Položit dotaz

Občan 2.0?

Zajímáte se o problémy kolem vás? Možná jste Občan 2.0.

Chcete se zapojovat efektivněji?
Buďte Občan 2.0!

Přečtěte si více

Jde do tuhého?

Potřebujete pomoc advokáta?

Součástí konsorcia je i advokátní kancelář
Frank Bold Advokáti.

Pomoc advokáta