Závazná stanoviska

Definice závazného stanoviska

Obecnou úpravu závazného stanoviska nalezneme ve správním řádu.[1] Ten jej charakterizuje jako

• úkon učiněný dotčenými správními orgány na základě zákona,
• který není samostatným rozhodnutím ve správním řízení a
• jehož obsah je závazný pro výrokovou část rozhodnutí správního orgánu.

Zmocnění vydávat závazná stanoviska

Prvním znakem závazného stanoviska je, že správní orgán je může vydat pouze na základě zákona. Jinak řečeno, správní orgán musí být zákonem zmocněn k vydávání závazného stanoviska.[2]

Takové zmocnění nalezneme v mnoha dalších zákonech. V tomto ohledu je však český právní řád nepřehledný tím, že ne všechny tyto zákony používají termín závazné stanovisko. I některé úkony nazvané například souhlas (třeba souhlas s odnětím půdy ze zemědělského půdního fondu)[3] mohou být závazným stanoviskem. Proto je třeba vždy z kontextu dovodit, zda daný úkon odpovídá všem výše uvedeným definičním znakům závazného stanoviska.

Závazné stanovisko není správním rozhodnutím

Druhý znak spočívá v tom, že závazné stanovisko není správním rozhodnutím. To znamená, že nezakládá, nemění a neruší práva a povinnosti jmenovitě určené osoby ani v určité věci neprohlašuje, že taková osoba práva nebo povinnosti má anebo nemá. Nejedná se ani o úkon, kterým by se rozhodovalo o procesních otázkách.

Obsah závazného stanoviska je závazný pro výrokovou část rozhodnutí

Třetím znakem je, že obsah závazného stanoviska je závazný pro výrokovou část na něj navazujícího správního rozhodnutí. Správní orgán jej tedy nemůže volně hodnotit jako jeden z vícero podkladů. Bylo-li vydáno závazné stanovisko, které znemožňuje žádosti vyhovět, neprovádí správní orgán další dokazování a žádost zamítne.  

Pokud tedy například dle závazného stanoviska orgánu územního plánování není možné vydat územní rozhodnutí, stavební úřad žádost o územní rozhodnutí zamítne bez dalšího dokazování.

Postup při vydávání závazných stanovisek

Postup správního orgánu při vydávání závazných stanovisek se bude řídit zejména úpravou stanovenou ve zvláštním zákoně, dle kterého je správní orgán zmocněn dané závazné stanovisko vydat. V případě, že tento zákon postup upravovat nebude vůbec, případně upravuje pouze jeho část, bude správní orgán postupovat v souladu s úpravou vyjádření, osvědčení a sdělení ve správním řádu.[4]

Správní řád stanoví od 1. 1. 2021 pro vydání závazného stanoviska lhůtu 30 dní. Tato lhůta se počítá ode dne, kdy byl správní orgán o vydání závazného stanoviska požádán. Pokud je potřeba provést ohledání na místě, nebo jde o zvlášť složitý případ, lhůta činí 60 dní.[5]

Speciální pravidla platí od 1. 1. 2021 pro závazná stanoviska vydávaná pro účely rozhodnutí podle stavebního zákona. Jestliže není závazné stanovisko vydáno ve lhůtě, zákon vychází z fikce, že správní orgán závazné stanovisko vydal, je souhlasné a bez podmínek.[6] Ochranou proti automatickému generování souhlasných závazných stanovisek i v případech, kdy pro to nejsou splněny podmínky, má být oprávnění nadřízeného orgánu závazné stanovisko zrušit a zároveň vydat závazné stanovisko nové.[7]

Závazná stanoviska se mezi sebou liší i v tom, kdo je obstarává. Může to být úřad vydávající navazující rozhodnutí (např. stavební úřad) nebo samotný žadatel. Obstaravatel podává žádost k dotčenému orgánu, ke které připojuje relevantní dokumentaci (jako v případě závazného stanoviska EIA).

Závazná stanoviska nemají obecně určenou dobu platnosti. V některých případech ji zákon určuje vzhledem ke konkrétnímu typu stanoviska – například pro závazná stanoviska orgánu územního plánování je 2 roky,[8] pro závazná stanoviska k posouzení vlivu na životní prostředí (EIA) je 7 let.[9] Pokud o době platnosti závazného stanoviska daný zákon mlčí, tato doba není omezená. Platí ale, že pokud došlo ke změně poměrů, tak by v případě nově zahájeného řízení mělo být vydáno i nové stanovisko.

Jak se bránit proti závaznému stanovisku?

Přestože závazné stanovisko není rozhodnutím, má na rozhodnutí, jehož je podkladem, významný vliv. I když nepřímo, zasahuje práva a povinnosti žadatele o vydání rozhodnutí. Bez kladného závazného stanoviska nemůže žadateli být vydáno vyhovující rozhodnutí. Proto správní řád upravuje také prostředky, na jejichž základě může být závazné stanovisko změněno.

Základním opravným prostředkem, kterým lze dosáhnout změny závazného stanoviska, je podání odvolání proti rozhodnutí, které ze závazného stanoviska vychází. Chceme-li dosáhnout změny závazného stanoviska v odvolacím řízení, musí odvolání proti rozhodnutí směřovat konkrétně proti obsahu dotyčného závazného stanoviska. Správní orgán, jenž bude o takovém odvolání rozhodovat, si vyžádá od správního orgánu nadřízeného správnímu orgánu, jež závazné stanovisko vydal, potvrzení nebo změnu závazného stanoviska. Tohoto opravného prostředku však mohou využít pouze účastníci řízení, v němž bylo rozhodnutí vydáno. Jiné osoby se odvolat nemohou.

Odvolání můžete podat ve lhůtě 15 dní od doručení rozhodnutí, které ze závazného stanoviska vychází.[10]

K podání odvolání využijte náš vzor.

Další možností je podat podnět k přezkumnému řízení.[11] Podat jej může kdokoliv. V přezkumném řízení rozhoduje nadřízený správní orgán a posuzuje, zda je závazné stanovisko v souladu se zákonem. Pokud rozhodne, že závazné stanovisko je nezákonné, může jej změnit nebo zrušit. Přezkumné řízení je zahajováno z moci úřední, což znamená, že jako podatel podnětu nemáte právní nárok na to, aby bylo zahájeno; to je na uvážení úřadu.

Správní řád stanoví lhůty, ve kterých je zahájení přezkumného řízení přípustné. Nadřízený správní orgán vydat usnesení o zahájení přezkumného řízení nejdéle do 2 měsíců ode dne, kdy se dozvěděl o důvodu jeho zahájení (z vlastní činnosti nebo třeba na základě vašeho podnětu), nejpozději však do 1 roku od právní moci rozhodnutí ve věci.[12]

K podání podnětu využijte náš vzor.

Pokud je správní rozhodnutí navazující na závazné stanovisko pravomocné a dotyčné závazné stanovisko je zrušeno nebo změněno, je to důvodem k obnově řízení.[13]

Příklady závazných stanovisek

• Koordinované závazné stanovisko[14] a závazné stanovisko orgánu územního plánování[15] dle stavebního zákona.
• Závazné stanovisko posouzení vlivu na životní prostředí (EIA).[16]
• Souhlas s odnětím půdy ze zemědělského půdního fondu.
• Závazné stanovisko orgánu ochrany přírody k zásahům, které by mohly vést k poškození nebo zničení významného krajinného prvku[17] a souhlas orgánu ochrany přírody k umisťování staveb a činnostem, které by mohly snížit nebo změnit krajinný ráz[18] dle zákona o ochraně přírody a krajiny.
• Stanovisko k obnově kulturní památky dle zákona o státní památkové péči.[19]