Whistleblowing: Jak jako zaměstnanec oznámit protiprávní jednání zaměstnavatele?
ObsahDozvěděli jste se o závažném protiprávním jednání svého zaměstnavatele a uvažujete, co s tím? Nelíbí se vám, že byste se na něm měli, byť nepřímo, podílet, ale bojíte se, co se stane, když se ozvete?
S nekalým jednáním nebo korupcí v souvislosti se svojí prací se někdy setkalo 20 % Čechů. Kvůli tomu, že nevěděli jak a na koho se obrátit, a obávali se o své pracovní místo a dalších důsledků, jich nekalé jednání oznámilo jen 6 %. Tomu, aby se problémy – ideálně přímo interně ve firmě – rovnou řešily a ti, kdo na ně upozorní, nebyli šikanováni, má přispět nově přijatý zákon o ochraně oznamovatelů (zákon o whistleblowingu).[1]
V tomto manuálu se dozvíte, jaké máte možnosti, když se dozvíte o protiprávním jednání zaměstnavatele, jak probíhá podání a vyřizování oznámení podle zákona o whistleblowingu a jaké záruky oznamovatelům poskytuje. To, na jaká protiprávní jednání zákon o whitleblowingu dopadá, podrobněji rozebíráme v manuálu Whistleblowing: Na jaká protiprávní jednání dopadá nový zákon?.
Co je whistleblowing?
Pojem whistleblowing označuje oznamování protiprávního jednání, ke kterému dochází v souvislosti s prací oznamovatelů (tzv. whistleblowerů). Ochrana těchto osob je klíčovým nástrojem boje proti korupci, ochrany životního prostředí, boje proti podvodům, praní špinavých peněz a dalším protispolečenským jevům. [2] Pomáhá také firmám předcházet finančním ztrátám za vnitřní podvody, zpronevěru či pokuty, předcházet ekologickým škodám či dokonce ztrátám na životech.
Whistleblowing bývá často nesprávně zaměňován s udavačstvím. Od toho se však liší v několika podstatných aspektech:
- Whistleblower informace záměrně nevyhledává. V naprosté většině případů se k nim dostane náhodou v souvislosti se svou prací.
- Charakter informací. Nejedná se o jakékoliv informace (například že kolega používal pracovní telefon k soukromým účelům), ale o informace o závažném protiprávním jednání, které je v rozporu s veřejným zájmem.
- Whistleblower, který informace oznámí, popř. zveřejní, z toho nemá žádný osobní prospěch. Naopak mnohdy podstupuje značná profesní i osobní rizika (od propuštění přes nemožnost sehnat nové zaměstnání až po trestní stíhání).
Účelem zákona je ochránit oznamovatele před odvetnými opatřeními
To, aby se lidé nebáli oznámit protiprávní jednání, o kterém se dozví při své práci, je ve veřejném zájmu. Proto zákon o whistleblowingu oznamovatele chrání před odvetnými opatřeními ze strany zaměstnavatele nebo jiné nadřízené osoby.
Ochrana se vztahuje nejen na pracovní poměr
Zákon před odvetnými opatřeními chrání oznamovatele, kteří oznámí informace o možném protiprávním jednání, kterého se dopustila nebo dopouští:
- osoba, pro niž oznamovatel, byť zprostředkovaně, vykonával nebo vykonává práci nebo jinou obdobnou činnost (zjednodušeně tedy zaměstnavatel), nebo
- osoba, se kterou oznamovatel byl nebo je v kontaktu v souvislosti s výkonem práce nebo jiné obdobné činnosti (například dodavatel nebo vedoucí pracovník oznamovatele).[3]
Aby byl oznamovatel chráněn, je potřeba aby se nacházel v jedné z následujících pozic:
- zaměstnanec v základním pracovněprávním vztahu (na základě pracovní smlouvy, dohody o provedení práce nebo dohody o pracovní činnosti),[4]
- státní zaměstnanec ve služebním poměru,
- uchazeč o zaměstnání nebo služební poměr,
- OSVČ,
- společník nebo akcionář obchodní společnosti nebo člen jiné právnické osoby, který vykonává svá práva,
- člen orgánu právnické osoby (př. člen dozorčí rady akciové společnosti), který vykonává svou funkci,
- osoba, která jedná za právnickou osobu v rámci její činnosti,
- osoba, která spravuje svěřenský fond,
- dobrovolník, který vykonává dobrovolnickou činnost,
- stážista nebo osoba vykonávající odbornou praxi,
- dodavatel služeb, stavebních prací nebo jiného obdobného plnění.
Pro zjednodušení budeme dále v manuálu hovořit o nejčastější formě whistleblowingu, tedy oznámení zaměstnance, které se týká protiprávního jednání zaměstnavatele.
Co je to odvetné opatření?
Odvetným opatřeními se rozumí jednání nebo naopak opomenutí zaměstnavatele v souvislosti s prací oznamovatele, které splňuje současně tyto dva znaky:
- bylo vyvoláno tím, že oznamovatel učinil oznámení,
- jednání nebo opomenutí může oznamovateli, jeho osobě blízké (např. manžel, partner, dítě nebo rodič) nebo dalším osobám, na které se vztahuje ochrana (viz níže) způsobit újmu.
Mezi odvetná opatření patří například:[5]
- výpověď, neprodloužení pracovního poměru na dobu určitou (u zaměstnanců v soukromém sektoru),
- zproštění výkonu služby, zařazení mimo výkon služby nebo skončení služebního poměru (u státních zaměstnanců),
- odvolání z místa vedoucího zaměstnance (nebo místa představeného u státních zaměstnanců),
- snížení mzdy, platu nebo odměny nebo nepřiznání osobního příplatku,
- přeložení nebo převedení na jinou práci nebo na jiné služební místo,
- neumožnění odborného rozvoje,
- změna pracovní nebo služební doby,
- zásah do práva na ochranu osobnosti (např. šíření nepravdivých informací o zaměstnanci, které zasahují do jeho cti a důstojnosti).
Kdo je chráněn proti odvetným opatřením?
Proti odvetným opatřením je chráněn nejen samotný oznamovatel, ale i další osoby s oznamovatelem spjaté. Mezi další osoby, které zákon před odvetnými opatřeními chrání, patří zejména:[6]
- osoba, která oznamovateli pomohla při zjišťování informací, které jsou obsahem oznámení, při podání oznámení nebo posouzení jeho důvodnosti,
- osoba blízká oznamovatele,
- kolega oznamovatele nebo jiný zaměstnanec (včetně stážistů a dobrovolníků),[7]
- právnická osoba majetkově nebo na základě vlivu provázaná s oznamovatelem (vč. dceřiných, sesterských a mateřských obchodních společností),
- právnická osoba, u níž je oznamovatel členem voleného orgánu.
Pokud oznamovateli nebo jiné chráněné osobě odvetné opatření způsobí nemajetkovou újmu, má právo na přiměřené zadostiučinění.[8] Nemajetková újma je újma, která nemá vliv na majetek poškozeného. Může se tak jednat o újmu na zdraví, pověsti nebo soukromí. Přiměřeným zadostiučiněním může být jakékoliv řešení, které může způsobenou újmu odčinit, např. omluva nebo odvolání vyřčeného výroku.[9] Pokud nelze újmu odčinit jinak, může být nahrazena v penězích.[10]
Ochrana před odvetnými opatřeními, pokud jsou splněny zákonem stanovené podmínky, náleží oznamovateli a dalším chráněným osobám vždy. Pokud by se někdo práva na ochranu před odvetným opatřením vzdal, nepřihlíží se k tomu.[11]
Pokud je oznámení založeno na nepravdivých informacích a oznamovatel si toho byl při oznamování vědom, ochrana proti odvetným opatřením mu nenáleží.[12]
Kdy postupovat podle zákona o whistleblowingu a kdy podat trestní oznámení nebo podnět?
Protiprávní jednání bylo samozřejmě možné oznámit i před tím, než byl přijat zákon o whistleblowingu. Trestné činy se oznamují podáním trestního oznámení a přestupky podáním podnětu. Nedodržení smlouvy a jiná protiprávní jednání v občanskoprávní oblasti řeší na základě žaloby občanskoprávní soudy.
Zákon o whistleblowingu je jakousi nadstavbou, která má proces oznamování protiprávního jednání zjednodušit a hlavně oznamovatelům poskytnout větší ochranu před případnými odvetnými opatřeními ze strany zaměstnavatele tím, že zajistí ochranu jejich identity. Zákon je nastaven tak, že o tom, že podali oznámení, se jejich zaměstnavatel nemá dozvědět.
Zákon o whistleblowingu dopadá na trestné činy a některé přestupky
Zákon o ochraně oznamovatelů nedopadá na všechna protiprávní jednání. Zjednodušeně můžeme říci, že zákon o whistleblowingu se vztahuje na oznámení všech trestných činů a těch přestupků, jejichž řešení je v silném veřejném zájmu. Zákon vyjmenovává oblasti (př. ochrana spotřebitele, veřejné zakázky a dražby, ochrana životního prostředí), v rámci kterých se zákon vztahuje na všechny přestupky. Navíc zákon dopadá na závažnější přestupky i z jiných oblastí, za jejichž spáchání hrozí podle zákona pokuta, jejíž horní hranice je alespoň 100 000 Kč.
Určit, jestli na oznámení konkrétního jednání dopadá ochrana podle zákona o whistleblowingu, není jednoduché. Závisí to totiž od právní kvalifikace konkrétního jednání. Podle důvodové zprávy k zákonu o whistleblowingu by ale oznamovatel měl být chráněn před odvetnými opatřeními, i pokud si nesprávně vyhodnotí, že by se na jednání, které oznamuje, zákon měl vztahovat, ale ve skutečnosti na něj nedopadá. Totéž by dle důvodové zprávy mělo platit, i pokud se protiprávní jednání teprve připravuje nebo o něm má oznamovatel „pouze“ důvodné podezření.
To, na jaká protiprávní jednání zákon o whistleblowingu dopadá, blíže rozvádíme v našem manuálu Whistleblowing: Na jaká protiprávní jednání dopadá nový zákon?.
Můžete se také bezplatně a důvěrně obrátit na Ministerstvo spravedlnosti písemně (oznamovatel@msp.justice.cz) či telefonicky (tel.: 221 997 840) s žádostí o konzultaci.
Trestné činy a přestupky můžete oznámit i klasicky úřadům
Podání oznámení podle zákona o whistleblowingu je jen jednou z cest, jak vynést na světlo možné protiprávní jednání zaměstnavatele. Pokud tedy na konkrétní právní jednání zákon o whistleblowingu nedopadá nebo ho z jakéhokoliv důvodu využít nechcete, můžete stále využít „klasické“ způsoby, jak oznámit protiprávní jednání – podat trestní oznámení na policii nebo státní zastupitelství nebo oznámit spáchání přestupku příslušnému úřadu. Například přestupky v oblasti zaměstnanosti řeší zpravidla inspekce práce a přestupky v oblasti ochrany spotřebitele česká obchodní inspekce.
Níže shrnujeme hlavní rozdíly mezi klasickým postupem a postupem podle zákona o whistleblowingu.
|
Postup podle zákona o whistleblowingu |
Podání trestního oznámení a oznámení o spáchání přestupku |
Identita oznamovatele |
Identita oznamovatele je chráněna. Informace o totožnosti oznamovatele může být při vyřizování oznámení poskytnuta pouze ve dvou případech:
|
V trestním řízení bude oznamovatel zpravidla vystupovat v roli svědka, jeho identita tudíž bude pravděpodobně před zaměstnavatelem odhalena (nárok na utajení totožnosti je možný jen za stanovených podmínek a ne vždy po celou dobu řízení). Ochranu totožnosti oznamovatele zaručuje kontrolní řád – dokumenty, resp. jejich části, z nichž lze zjistit totožnost osoby, která podala podnět ke kontrole, jsou vyloučeny z nahlížení do spisu.[14] V rámci přestupkového řízení, které navazuje (pokud není zahájeno rovnou) na kontrolní řízení, tato ochrana již zaručena není. Identitu podatele bude zpravidla možné zjistit ze spisu. |
Musí být prověřena i anonymní oznámení |
Ne. |
Ano. |
Ochrana před odvetnými opatřeními |
Je ze zákona zaručena. |
Není zaručena. |
Informování o postupu ve věci |
Oznamovatel má být ze zákona vyrozuměn o všech krocích při řešení oznámení. Pokud při řešení věci vyvstanou otázky nebo potřeba něco upřesnit, oznamovatel může být kontaktován a má příležitost věc vyjasnit. |
Oznamovatel je informován pouze, pokud o to výslovně požádá. U anonymních oznámení oznamovatel informován není, resp. ani být nemůže. Zároveň ho policie nebo úřad nemohou kontaktovat s doplňujícími dotazy. |
Kdo věc projednává a dopady |
Příslušná osoba v rámci interního systému zaměstnavatele nebo Ministerstvo spravedlnosti. Interní systém zaměstnavatele může být zřízen pouze formálně a nemusí být funkční. V takovém případě se může oznamovatel s podnětem obrátit na Ministerstvo spravedlnosti, ale řešení věci se protahuje. Pokud je interní systém funkční, věc se může s ohledem na znalost fungování zaměstnavatele vyřešit rychle a efektivně. |
Trestní oznámení projednává Policie ČR, oznámení o spáchání přestupku příslušný úřad. Policie a úřady musí zjišťovat okolnosti věci, což řešení protahuje. |
O podání trestního oznámení se více dočtete v našem manuálu Jak podat trestní oznámení? O tom, jak oznámit přestupek oznámit, a co se potom bude dít, se více dozvíte v našem manuálu Přestupkové řízení.
Porušení smlouvy řeší na základě žaloby soudy
Zároveň je důležité si uvědomit, že ne všechna nekalá, nemorální či dokonce protiprávní jednání jsou přestupky nebo trestnými činy.
Pokud vám například zaměstnavatel nevyplatil mzdu, nedopustil se přestupku ani trestného činu, ale porušil smlouvu nebo dohodu, kterou s vámi uzavřel. V takovém případě můžete podat výpověď a dlužné částky se domáhat soudní cestou, tedy podáním žaloby. Podávat oznámení o spáchání přestupku, trestného činu nebo oznámení podle zákona o whistleblowingu v tomto případě není na místě. Totéž platí, například pokud Vám dodavatel dodal nekvalitní zboží nebo pozdě platí faktury. V obou případech půjde o porušení smlouvy, které, pokud se nedohodnete, budou na základě žaloby řešit občanskoprávní soudy.
Jak podat oznámení podle zákona o whistleblowingu
Oznámení podle zákona o whistleblowingu je možné podat
- přímo zaměstnavateli prostřednictvím interního systému nebo
- Ministerstvu spravedlnosti.
Kdo musí zřídit interní systém pro podávání oznámení?
Interní systém pro podávání oznámení nemusí zřizovat všichni zaměstnavatelé.
Tuto povinnost mají zejména:[15]
- větší soukromí zaměstnavatelé, kteří zaměstnávají 50 a více zaměstnanců,
- stát,
- obce s více než 10 000 obyvateli,
- kraje,
- příspěvkové organizace státu, kraje nebo obce,
- větší městské nebo státní firmy, které zaměstnávají 50 a více zaměstnanců.
Ti, kteří zřídili interní oznamovací systém, musí zároveň určit příslušnou osobu, která přijímá a posuzuje podaná oznámení a zaměstnavatelům navrhuje opatření k nápravě. Příslušná osoba přitom postupuje nestranně – tedy nestranní ani oznamovateli ani zaměstnavateli.
Kde získat bližší informace, když chcete podat oznámení?
Podívejte se na web svého zaměstnavatele nebo Ministerstva spravedlnosti, podle toho, ke komu chcete své oznámení směřovat. Zaměstnavatel má povinnost na svém webu zveřejnit zejména následující informace:[16]
- identifikace příslušné osoby a její kontaktní údaje (telefonní číslo, adresa elektronické schránky (datové schránky) nebo jiné adresy pro doručování),
- způsob oznamování prostřednictvím vnitřního oznamovacího systému i prostřednictvím ministerstva.
Pokud chcete oznámení podat Ministerstvu spravedlnosti, to komu (tzv. pověřená osoba) a jak konkrétně oznámení podat, se dočtete na webu ministerstva.
Jak probíhá proces podání a vyřízení oznámení?
Oznámení můžete podat ústně nebo písemně. O přijetí oznámení vás příslušná osoba nebo pověřený zaměstnanec ministerstva musí písemně vyrozumět do 7 dnů. Následně příslušná osoba nebo pověřený zaměstnanec ministerstva posoudí důvodnost oznámení a do 30 dní vás písemně vyrozumí o výsledcích posouzení. Tuto lhůtu může až dvakrát prodloužit, pokud jde o skutkově nebo právně složitý případ. O prodloužení lhůty a důvodech, proč byla prodloužena, vás musí vždy vyrozumět.
Podané oznámení může být vyhodnoceno trojím způsobem, jako:
- oznámení, které není podle zákona o whistleblowingu,
- oznámení důvodné,
- oznámení nedůvodné.
Pokud je oznámení vyhodnoceno jako oznámení, které není podle zákona o whistleblowingu, příslušná osoba zaměstnavatele nebo pověřený zaměstnanec ministerstva o tom vás o tom bez zbytečného odkladu písemně vyrozumí.
Pokud je vyhodnoceno jako důvodné, příslušná osoba navrhne zaměstnavateli opatření k předejití nebo nápravě protiprávního stavu. Těmito opatřeními mohou být jakékoli úkony povinného subjektu, kterými odstraní nežádoucí protiprávní stav. Může se jednat o:
- podání trestního oznámení nebo o oznámení o spáchání přestupku nebo jiném protiprávním jednání příslušným orgánům,
- odstranění závadného stavu (např. odstranění způsobené škody, zrušení nebo změna závadné vnitřní směrnice) nebo
- uvedení do předešlého stavu.[17]
Zaměstnavatel pak má přijmout doporučené nebo jiné vhodné opatření. O tom, jaké opatření přijal, neprodleně vyrozumí příslušnou osobu a ta pak vás jako oznamovatele.
Pokud zaměstnavatel žádná opatření k nápravě neprovede, může příslušná osoba podniknout jiná vhodná opatření. Může např. podat trestní oznámení nebo podnět o spáchání přestupku.
Pokud vyhodnotí oznámení jako důvodné pověřený zaměstnanec ministerstva, neprodleně informuje policii nebo jiný příslušný orgán veřejné moci (např. inspekci práce u přestupků v oblasti zaměstnanosti). Zároveň toho, komu oznámení předal, požádá, aby ho informoval o svém postupu a informace, které takto získá, neprodleně předá oznamovateli.[18]
Pokud je oznámení vyhodnoceno jako nedůvodné, příslušná osoba nebo pověřený zaměstnanec ministerstva o tom oznamovatele bez zbytečného odkladu písemně vyrozumí. Závěr příslušné osoby nebo pověřeného zaměstnance ministerstva o nedůvodnosti oznámení nemusí být správný, proto musí oznamovatele zároveň poučit o tom, že má právo podat oznámení u jiného příslušného orgánu veřejné moci (např. u inspekci práce v pracovněprávních věcech).[19]
Příslušná osoba nebo pověřený zaměstnanec ministerstva musí zachovávat mlčenlivost ohledně informací, které by mohly ohrozit osobu oznamovatele nebo zmařit účel podávání oznámení, tedy zmařit možnost odhalení nějakého protiprávního jednání. [20]
Co dělat, když oznámení není vyřízeno tak, jak by mělo?
Může se stát, že podáte oznámení podle zákona o whistleblowingu, ale nikdo na něj nereaguje, nebo příslušná osoba nebo pověřený zaměstnanec ministerstva poruší svou povinnost mlčenlivosti a Vaši identitu vyzradí zaměstnavateli. Pokud se tak stane, můžete se obrátit na ministerstvo, které vykonává kontrolu nad tím, jak zaměstnavatelé dodržují své povinnosti podle zákona o whistleblowingu.
Na ministerstvo se můžete obrátit formou podnětu. V podnětu popište, v jakém jednání příslušné osoby spatřujete rozpor se zákonem. Ministerstvo váš podnět musí přijmout, ale není povinné řízení zahájit. Řízení zahájí jen tehdy, pokud na základě vlastního uvážení dojde k závěru, že je to opodstatněné. Pokud řízení zahájí a zjistí při kontrole porušení povinnosti, uloží zaměstnavateli opatření k nápravě a stanoví přiměřenou lhůtu nebo jiné nutné podmínky, aby zajistilo, že nápravné opatření budě splněno.
V případě zaměstnavatelů, u kterých jsou vykonávány veřejné funkce,[21] není příslušným kontrolním úřadem ministerstvo, ale orgán inspekce práce. Takovým zaměstnavatelem může být např. obec v souvislosti s výkonem funkce zastupitele. [22]
Více informací o podávání podnětů najdete v našem manuálu Podávání podnětů správním orgánům. Pro tvorbu podnětu můžete využít i náš vzor Podnět dle § 42 správního řádu, který je volně ke stažení.
[2] Např. kauza Dozimetr, kde byla korupce odhalena zejména díky oznamovatelům, kteří nahlásili žádosti o úplatky.