Nadřazené kategorie: Korupce a transparentnost,

Whistleblowing: na jaká protiprávní jednání dopadá nový zákon?

Vytvořeno dne 5. 12. 2023.

Obsah

Nově přijatý zákon o ochraně oznamovatelů (zákon o whistleblowingu)[1]má přispět k ochraně oznamovatelů, kteří se rozhodnout oznámit protiprávní jednání, o kterém se dozví v souvislosti se svou prací.

O tom, co to whistleblowing je, jak oznámení podle zákona o whistleblowingu podat, jaké záruky oznamovatelům poskytuje a v čem se postup podle tohoto zákona liší od klasického oznámení trestního činu nebo přestupku, se věnujeme v manuálu Whistleblowing: Jak jako zaměstnanec oznámit protiprávní jednání zaměstnavatele?

Určit, zda na konkrétní protiprávní jednání zákon o whistleblowingu dopadá nebo ne, není jednoduché. Proto se na to blíže podíváme v tomto manuálu.

Zákon o whistleblowingu dopadá na všechny trestné činy a některé přestupky

Ochrana podle zákona o whistleblowingu náleží oznamovateli, který oznamuje možné protiprávní jednání zaměstnavatele nebo jiné osoby, se kterou je oznamovatel v kontaktu v souvislosti s výkonem práce (např. dodavatel nebo nadřízený).

Aby se zákon o whistleblowingu na protiprávní jednání vztahoval, musí jednání spadat pod jednu z následujících kategorií:[2]

trestný čin,
přestupek, který spadá do oblastí vyjmenovaných v zákoně (viz níže, bez ohledu na výši pokuty),
přestupek z jiné než vyjmenované oblasti, za jehož spáchání hrozí podle zákona pokuta, jejíž horní hranice je alespoň 100 000 Kč,
přestupek podle zákona o ochraně whistleblowingu (např. vědomé podání nepravdivého oznámení[3]).

Na přestupky ve vyjmenovaných oblastech zákon dopadá vždy

Zákon o whistleblowingu po vzoru směrnice o ochraně oznamovatelů vyjmenovává oblasti, u kterých může protiprávní jednání zásadním způsobem poškodit veřejný zájem,[4] a je proto na místě ochránit osoby, které se rozhodnou ho oznámit, před případnými odvetnými opatřeními. Ve vyjmenovaných oblastech jsou oznamovatelé chráněni vždy, pokud cestou podle zákona o whistleblowingu oznámí protiprávní jednání zaměstnavatele. To, jaká pokuta za takové protiprávní jednání hrozí, není u přestupků v těchto oblastech důležité.

Následuje tabulka, která obsahuje příklady vyjmenovaných oblastí spolu s příklady konkrétního jednání, jehož oznámení spadá pod ochranu zákona o whistleblowingu vždy (bez ohledu na výši případné pokuty).

Oblast	Příklad jednání	Právní kvalifikace
Hospodářská soutěž	Obchodní konkurenti se domluví na určité ceně, za kterou budou prodávat své zboží. Spotřebitel tak nemá možnost nakupovat za konkurenční ceny, ale pouze za ceny určené dohodou, které jsou zpravidla vyšší.	Trestný čin porušení předpisů o pravidlech hospodářské soutěže (pokud vznikne škoda nebo neoprávněný prospěch alespoň 100.000 Kč.)[5] Přestupek uzavření dohody, jejíž cílem nebo výsledkem je narušení hospodářské soutěže [6]
	Obchodník s dominantním postavením si ve smlouvách s jinými účastníky trhu vynucuje nepřiměřené podmínky, které jsou ve zjevném nepoměru k poskytnutému protiplnění.	Přestupek zneužití dominantního postavení.[7]
Veřejné zakázky a veřejné dražby	Zadavatel veřejné zakázky stanoví zadávací podmínky tak, že některému dodavateli bezdůvodně zaručí konkurenční výhodu.	Přestupek stanovení zadávací podmínky, která je v rozporu se zákonem.[8]
	Zadavatel veřejné zakázky oznámí některým dodavatelům termín zahájení zadávacího řízení dříve, než je vyhlášen veřejně, a tím jim umožní se lépe připravit.	Trestný čin sjednání výhody při zadání veřejné zakázky, při veřejné soutěži a veřejné dražbě.[9]
Ochrana finančních zájmů Evropské unie	Ten, kdo se uchází o dotaci z finančních prostředků EU, uvede v žádosti o dotaci nepravdivé nebo neúplné údaje, a neoprávněně tak získá finanční prostředky z rozpočtu EU.	Trestný čin poškození finančních zájmů EU[10]
Ochrana spotřebitele	Inzerovaná jakost, množství nebo hmotnost prodávaného zboží (nebo poskytovaných služeb) neodpovídá skutečnosti, což poškozuje zákazníky.	Trestný čin poškozování spotřebitele (pokud vznikne škoda alespoň 10 000 Kč).[11] Přestupek nesplnění povinnosti poctivého prodeje výrobků nebo poskytování služeb.[12]
Ochrana životního prostředí	Továrna na výrobu průmyslových chemikálií vypustí do kanalizace odpadní vody s obsahem rtuti bez toho, aby na to měla povolení vodoprávního úřadu.	Přestupek vypouštění odpadních vod s obsahem zvlášť nebezpečné závadné látky[13] do kanalizace bez povolení vodoprávního úřadu[14]
Daň z příjmů právnických osob	Falšování účetnictví a z něj plynoucí daňové úniky	Trestný čin zkrácení daně, poplatku a podobné povinné platby.[15] Přestupky podle zákona o účetnictví, například že účetní jednotka vede účetnictví, které je nesrozumitelné nebo neodpovídá skutečnému stavu účetnictví.[16]

Na přestupky v ostatních oblastech zákon dopadá pouze, pokud za ně hrozí vyšší pokuta

Následující tabulka nabízí příklady dalších častých oblastí, ve kterých může nastat potřeba oznámit protiprávní jednání spolu s příklady konkrétních jednání. Na tyto další oblasti se vztahuje ochrana podle zákona o whistleblowingu pouze, pokud je protiprávní jednání trestným činem nebo přestupkem, za jehož spáchání hrozí pokuta s horní hranicí sazby alespoň 100 000 Kč.

Oblast	Příklad jednání	Právní kvalifikace
Majetkové delikty	Podvod	Trestný čin podvodu[17] – pozor, ochrana podle zákona o whistleblowingu se uplatní pouze u podvodů, u kterých vznikla škoda alespoň 10 000 Kč, a jsou tedy trestnými činy.
Úplatkářství	Někdo poskytne, nabídne nebo slíbí jinému úplatek s cílem, aby získal prospěch v podnikání, nebo při obstarávání věci veřejného zájmu (např. poskytnutí úplatku policistovi, nebo státnímu úředníkovi).	Trestný čin podplacení.[18]
Porušení pracovněprávních předpisů	Pro zaměstnavatele pracují osoby, které s ním nemají uzavřenou žádnou smlouvu a je jim vyplácena nepřiměřeně nízká odměna.	Přestupek umožnění výkonu nelegální práce.[19] Pozn: zákon o whistleblowingu se vzhledem k zákonným sazbám pokut vztahuje na všechny přestupky, které upravuje zákon o zaměstnanosti.

Co, když váháte, jestli na konkrétní jednání zákon dopadá nebo ne?

Určit, jestli na oznámení konkrétního jednání dopadá ochrana podle zákona o whistleblowingu, není jednoduché. Je totiž potřeba konkrétní jednání právně kvalifikovat. Podle důvodové zprávy k zákonu o whistleblowingu by ale oznamovatel měl být chráněn před odvetnými opatřeními, i pokud si nesprávně vyhodnotí, že by se na jednání, které oznamuje, zákon měl vztahovat, ale ve skutečnosti na něj nedopadá. Totéž by dle důvodové zprávy mělo platit, i pokud se protiprávní jednání teprve připravuje nebo o něm má oznamovatel „pouze“ důvodné podezření.

Můžete se také bezplatně a důvěrně obrátit na Ministerstvo spravedlnosti písemně (oznamovatel@msp.justice.cz) či telefonicky (tel.: 221 997 840) s žádostí o konzultaci v této věci.

[1] zákon č. 171/2023 Sb., o ochraně oznamovatelů

[2] § 2 odst. 1 zákona č. 171/2023 Sb. o ochraně oznamovatelů

[3] § 23 odst. 1 zákona č. 143/2001 Sb. o ochraně oznamovatelů

[4] Recitál č. 4 směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1937 ze dne 23. října 2019 o ochraně osob, které oznamují porušení práva Unie

[5] § 248 zákona č. 40/2009 Sb. trestního zákoníku

[6] § 22 odst. 1 písm. b) a § 22a odst. 1 písm. b) zákona č. 143/2001 Sb. o ochraně hospodářské soutěže

[7] § 22 odst. 1 písm. c) a § 22a odst. 1 písm. c) zákona č. 143/2001 Sb. o ochraně hospodářské soutěže

[8] § 268 odst. 1 písm. b) zákona č. 134/2016 Sb. o zadávání veřejných zakázek

[9] § 256 zákona č. 40/2009 Sb. trestní zákoník

[10] § 260 zákona č. 40/2009 Sb. trestní zákoník

[11] § 253 zákona č. 40/2009 Sb. trestní zákoník

[12] § 24 odst. 7 písm. a) zákona č. 634/1992 Sb. o ochraně spotřebitele