Jak podat trestní oznámení?

Komu se trestní oznámení adresuje?

Trestní oznámení můžete podat pouze na Policii ČR nebo na státním zastupitelství. Ze zákona se vaším trestním oznámením musí zabývat a rozhodnout, jak s ním naloží. Z pohledu práva nerozhoduje, kam ze dvou výše uvedených míst trestní oznámení podáte, nicméně doporučujeme jej podávat na státním zastupitelství, a to vzhledem k nadřazenosti státních zástupců nad policejním orgánem v trestním řízení.

Trestní oznámení by mělo směřovat na to státní zastupitelství nebo policejní služebnu, v jejichž obvodu se trestný čin stal. Pokud si však nejste jisti, kam trestní oznámení podat, nevadí. Policie i státní zastupitelství mají povinnost vaše podání postoupit na správné místo.

Co musí trestní oznámení obsahovat

Právní úpravu týkající se trestního oznámení naleznete v zákoně č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), který zde budeme dále označovat pouze jako „trestní řád“. Trestní oznámení však díky tomuto manuálu budete moci napsat, aniž byste trestní řád otevřeli.

Trestní oznámení může být učiněno ústně do protokolu, který s vámi sepíše policista či státní zástupce, nebo podáte trestní oznámení písemně (dopisem, elektronicky apod.).

Trestní řád náležitosti trestního oznámení přímo nepředepisuje, nicméně určuje obecné požadavky každého podání[1]. Písemné trestní oznámení by tak mělo obsahovat tyto náležitosti:

• Označení podání jako trestního oznámení – z podání musí být zřejmé, že jde o trestní oznámení. Podání můžete označit za trestní oznámení v textu nebo rovnou v jeho nadpisu.
• Kdo jej podává – vaše jméno, bydliště, nebo identifikační údaje vaší firmy, popř. obce, spolku, sdružení. Je ale důležité zmínit, že trestní oznámení můžete podat i anonymně, neboť policie i státní zastupitelství mají povinnost konat vždy, jakmile se o možném spáchání trestného činu dozví. Je ale pravdou, že pokud bude vaše trestní oznámení podepsáno, zvyšuje to jeho kredibilitu. Uvedením svého jména a adresy budete také moci využít svého práva být vyrozuměn o přijatých opatření, o kterém hovoříme níže.
• Komu je adresováno – čímž se myslí konkrétní služebna/oddělení policie nebo označení a adresa státního zastupitelství.
• Vylíčení nejdůležitější skutečností, ze kterých vyvozujete, že se trestný čin stal. Pokuste se o přehledné a srozumitelné vylíčení skutečností, které svědčí o tom, že se stal trestný čin (události, svědectví, listiny apod.). Uvedením konkrétních důkazů pak zvyšujete šanci odhalení protiprávního jednání. Není nutné věc právně kvalifikovat. Můžete se o to však pokusit, i pokud by policie nebo státní zastupitelství došlo k jiné právní kvalifikaci, věc se bude dále vyšetřovat.
• Datum a váš podpis (Podpis samozřejmě není nutný v případě anonymního podání.)

Na našem webu najdete i náš vzor trestního oznámení, který si můžete stáhnout.

Právo být vyrozuměn o přijatých opatření

Jedná se o právo oznamovatele trestného činu, v případě, kdy trestní oznámení nebylo podáno anonymně, být do jednoho měsíce od podání oznámení vyrozuměn o přijatých opatření (§ 158 odst. 2 trestního řádu[2]). Tento požadavek uveďte v textu vašeho trestního oznámení.

Kdo je oznamovatel a kdo je poškozený?

Oznamovatel je osoba, která trestní oznámení podala. Jak již víte, ze zákona má právo požádat v trestním oznámení, aby byl do jednoho měsíce vyrozuměn o přijatých opatřeních. Tím role oznamovatele končí, což znamená, že v případném trestním řízení nemá žádné postavení, žádná práva. Pokud jste však byli oním protiprávním jednáními poškozeni, je situace odlišná.

Poškozeným jste v případě, že vám bylo trestným činem ublíženo na zdraví, způsobena majetková či nemajetková újma, nebo se na váš úkor pachatel svým jednáním obohatil.

Jako poškozenému vám poté náleží celý soubor práv[3]:

• Můžete nahlížet do spisů, jak během vyšetřování, tak následně u soudu,
• činit návrhy na doplnění dokazování,
• zúčastnit se sjednávání dohody o vině a trestu[4],
• zúčastnit se hlavního líčení a veřejných zasedání o odvolání nebo o schválení dohody o vině a trestu,
• před skončením řízení se ve věci vyjádřit,
• požadovat, aby soud rozhodl o náhradě škody nebo nemajetkové újmy,
• pokud bude věc odložena, můžete proti tomu podat stížnost.

Pokud jste poškozeným, uveďte tuto skutečnost ve vašem trestním oznámení, u soudu se během trestního řízení budete moci dožadovat postavení poškozeného a domoci se tak náhrady vám způsobené škody.

Poškození veřejného zájmu

Může dojít k situaci, kdy nedošlo k poškození vašich osobních zájmů (vašeho zdraví, majetku), ale došlo ke škodě na veřejném zájmu obecně, (na životním prostředí, majetku obce apod.). Škoda v tomto případě nebyla způsobena pouze vám osobně, ale nějakému společenství lidí obecně (státu, kraji, obci, městské části). I toto jednání samozřejmě můžete oznámit podáním trestního oznámení, nicméně podle dosavadní právní praxe nemůžete mít v případném trestním řízení postavení poškozeného.

Pozor na křivé obvinění

Jestliže vědomě uvedete v trestním oznámení lživé informace, spácháte tím trestný čin křivého obvinění[5]). Toto ustanovení má za cíl zabránit tomu, aby bylo trestní oznámení zneužíváno a aby nebyl jeho prostřednictví znepříjemňován život osob, které se ničeho nedopustily.

Co se děje poté, co trestní oznámení podáte

Důležitým pojmem jsou tzv. orgány činné v trestním řízení. Řadíme tam Policii ČR, státní zastupitelství a soudy. Jejich výlučnou pravomocí je objasňování, stíhání a trestání trestných činů. Dalším důležitým pojmem je trestní řízení. Tento pojem představuje celý proces, kdy se orgány činné v trestním řízení snaží objasnit, zda byl spáchán trestný čin a kdo je jeho pachatelem, který má být podle zákona soudem potrestán.

Poté, co orgán policie či státní zastupitelství obdrží vaše trestní oznámení, postupuje stejně, jako by se o pravděpodobném spáchání trestného činu dozvěděl jinak. Policie, ať už sama, nebo z pověření státního zástupce začne opatřovat nezbytné podklady, zajišťovat důkazy a požadovat od dotyčných osob vysvětlení, aby zjistila, zda se trestný čin skutečně stal.

Poté, co bude věc posouzena a případně prošetřena, mohou nastat tyto možnosti:

• Policie, nebo státní zástupce dojde k závěru, že ke spáchání trestného činu nedošlo. Věc bude tzv. odložena. Tím šetření vašeho trestního oznámení končí.
• Věc bude postoupena k prošetření jiným orgánům (obecní úřad, úřadu na ochranu hospodářské soutěže apod.).
• Z prošetření věci vyplývá, že se trestný čin opravdu mohl stát, v tomto případě bude zahájeno trestní stíhání. To nastane dnem, kdy podezřelému ze spáchání trestního řízení bude sděleno obvinění a on se tím stane obviněným.

Pokud vás více zajímá průběh trestního řízení, využijte náš manuál „Jak probíhá trestní řízení“.