Tisková zpráva

Od 1. ledna bude možné získat nemovitost tzv. mimořádným vydržením, tedy na základě dlouhodobého užívání

Na základě legislativní novinky zavedené občanským zákoníkem bude od 1. ledna 2019 možné tzv. mimořádně vydržet vlastnické právo ke stavbě nebo pozemku, tedy získat je do vlastnictví pouze na základě jejich dlouhodobého užívání (1). Základní podmínkou vydržení je přitom poctivý úmysl držitele spočívající v tom, že mu nemovitost skutečně náleží, ačkoliv k ní držitel nemá kupní smlouvu nebo jiný vlastnický titul.

„Vydržení vlastnického práva se může týkat například chybně oplocených pozemků, kde plot leží jinde než hranice zapsaná v katastru nemovitostí a pozemek tak ve skutečnosti využívá někdo jiný než jeho vlastník,“ vysvětluje advokátka Barbora Chmelařová (Frank Bold Advokáti). Kdo je dlouhodobým držitelem takového pozemku nebo stavby, může k soudu podat podnět ke změně vlastnictví v katastru nemovitostí, případně i k zapsání do svého vlastnictví těch staveb, které v katastru doposud zapsané nejsou.

„Situace, v nichž se používá institut vydržení vlastnictví jsou typicky důsledkem chyby při změně vlastnictví nebo zápisu do katastru, často staré desítky let. Mohou také vzniknout kvůli vágně sepsaným starým smlouvám o změně vlastnictví pozemku, z nichž není patrné, zda se v době sepsání měly vztahovat jen na pozemek, nebo i na stavby na něm postavené," vysvětluje Barbora Chmelařová.

Vydržení vlastnického práva je dvojího typu, řádné a mimořádné (2).

  • Pro řádné vydržení platí, že držitel musí nemovitost držet z nějakého existujícího titulu (typicky smlouva) a vydržecí doba je 10 let. Řádné vydržení bylo na rozdíl od mimořádného možné i doposud.
  • V případě mimořádného vydržení neexistuje pro držbu žádný přímý titul a vydržecí doba je 20 let. Prvním dnem, kdy uplynutí dvacetileté doby může vést k mimořádnému vydržení, je 1. leden 2019 (3).

Podmínkou vydržení vlastnictví je poctivý úmysl, který však držitel nemusí u soudu prokazovat. Soud předpokládá, že držba je poctivá, leda by případná protistrana prokázala opak - například doložením, že o předmětnou nemovitost se vede dlouhodobý spor, a držitel tedy nemůže být bez pochybností, že mu věc patří.

Mimořádné vydržení není v českém právním řádu naprostou novinkou, v jisté formě existovalo už v obecném občanském zákoníku, platném za Habsburské monarchie a první republiky.

===

(1) § 1095 občanského zákoníku

(2) Příklady obou typů jsou uvedeny v tomto článku: https://www.fbadvokati.cz/cs/clanky/2363-mimoradne-vydrzeni-vlastnickeho-prava-jak-ho-uplatnit-nebo-jak-se-mu-naopak-branit

(3) přechodné ustanovení § 3066 občanského zákoníku