Politika EU se přesouvá do režimu „konkurenceschopnost na prvním místě“ 

Evropská unie dává stále jasněji najevo, že klimatická politika už není samoúčelná. Zprávy State of the Energy Union 2025 a Climate Action Progress Report 2025, které byly zveřejněny v loňském listopadu, ukazují posun směrem k přístupu, kde je konkurenceschopnost evropské ekonomiky postavena do popředí a dekarbonizace je vnímána jako prostředek, nikoli překážka. Jejich hlavními cíli jsou zrychlení investic, odstranění byrokratických překážek a snížení nákladů na energie. Také se počítá se snížením administrativní zátěže alespoň o 25 %. Malé a střední podniky mohou počítat se snížením až o 35 %.   

Jak si EU aktuálně vede   

EU je na dobré cestě splnit svůj klimatický cíl pro rok 2030. V roce 2024 klesly emise skleníkových plynů meziročně o 2,5 % a celkově jsou už o více než 37 % nižší než v roce 1990. Zásadním zjištěním je fakt, že ve stejném období vzrostlo HDP Unie o 71 %, čímž se potvrzuje trend oddělování hospodářského růstu od produkce emisí. Zároveň rychle roste podíl obnovitelných zdrojů. V roce 2024 pocházelo už 47 % elektřiny v EU z čistých zdrojů a nově instalovaná kapacita obnovitelných zdrojů dosáhla zhruba 77 GW. Spotřeba energie navíc dál klesá, a to zejména v domácnostech a průmyslu. Zprávy otevřeně přiznávají, že ceny energie v Evropě zůstávají vyšší než u hlavních globálních konkurentů, což ohrožuje průmysl i celkovou konkurenceschopnost EU. Právě proto Evropská komise klade důraz na rychlé snižování cen energie prostřednictvím Akčního plánu pro dostupné ceny energií (Affordable Energy Action Plan) a Dohody o čistém průmyslu (Clean Industrial Deal). Mezi konkrétní kroky patří například zapojení Evropské investiční banky, která spouští program záruk ve výši 1,5 miliard eur pro výrobce komponent pro energetické sítě a pilotní podporu dlouhodobých smluv na dodávku čisté elektřiny (PPA). Cílem je dát firmám cenovou stabilitu a podpořit investice.   

Opatření pro efektivnější využití sítí   

Příští dekáda bude rozhodující. EU směřuje k cíli klimatické neutrality do roku 2050 a zároveň připravuje nový klimatický cíl pro rok 2040. Slibuje si snížení emisí o 90 % oproti roku 1990. To si vyžádá masivní investice, a to zejména do elektrifikace, energetických sítí, inovací a energetické účinnosti. Evropská komise odhaduje, že v letech 2031–2040 bude nutné mobilizovat až 695 miliard eur ročně na energetické investice. Nový víceletý finanční rámec EU má proto klást důraz na přeshraniční infrastrukturu a strategické čisté technologie.   

Návrhy Evropské komise zahrnují také Evropský balíček sítí (European Grids Package) zaměřený na posílení elektrických sítí a urychlení rozvoje OZE. Ten se aktuálně projednává v Evropském parlamentu. Nabízí praktický soubor opatření, která slibují zkrácení fronty žádostí, předcházení jejich vzniku a řešení jejich hlavní příčiny. Prioritou je strategické plánování kapacit, zrychlení procesů při vyřizování žádostí a efektivní řešení spekulativních či nedostatečně připravených projektů, které zbytečně blokují dostupnost infrastruktury pro reálné investice. V rámci tohoto balíčku již byla vydána nezávazná metodika pro efektivnější využívání sítí, která má pomoci státům, regulátorům a provozovatelům lépe zvládat dlouhé čekací lhůty na připojení k elektrické síti.  

Další plánované iniciativy EU   

Zprávy jasně ukazují, že EU už nevnímá klimatickou politiku pouze jako environmentální agendu. Stává se z ní plnohodnotná průmyslová a bezpečnostní strategie, jejíž cílem je zajistit dostupnou energii, silný průmysl a technologickou soběstačnost. Evropská politika se tak posouvá do režimu, kde konkurenceschopnost, energetická bezpečnost a dekarbonizace jdou ruku v ruce. Tento přístup bude určovat směr evropské energetiky v dalších letech. Brzy se chystá několik klíčových iniciativ.   

V prvním čtvrtletí letošního roku jde o tzv. „28. režim” a návrh EU Industrial Accelerator Act. Také se v tomhle období připravuje Evropská strategie elektrifikace. V tomhle nelegislativním dokumentu plánuje EU stanovit priority pro průmysl, vytápění a chlazení, dopravní infrastrukturu a řízení flexibility. Ve druhém čtvrtletí jsou plánovány změny v oblasti zadávání veřejných zakázek. Stejně tak by v tomhle nebo v dalším období měl spatřit světlo světa energetický omnibusový balíček.   

Co bude dál?   

Právě teď nastává ideální čas pro oživení odložených projektů v oblasti obnovitelných zdrojů, bateriových úložišť či e-mobility. Elektrifikace se totiž stává strategickou páteří průmyslové i bezpečnostní politiky EU. Tento trend navíc umocňuje rychlý rozmach umělé inteligence a datových center, kvůli nimž se očekává skokový nárůst spotřeby elektřiny. Otázkou už tedy není, zda k těmto změnám dojde, ale jak co nejlépe využít. 

Expertní skupina Frank Bold proto doporučuje vypracovat interní elektrifikační roadmapu, která v rámci dekarbonizační strategie propojí systémy vytápění, průmyslové technologie i rozvoj infrastruktury pro elektromobilitu. Vedle prověření kapacitních rezerv pro připojení je dnes klíčové investovat do prvků flexibility, například do bateriových úložišť, predikce a řízení spotřeby a zvážit stabilizaci cen pomocí PPA kontraktů. Aktivní zapojení do inovačních ekosystémů navíc podnikům otevře cestu k pokračující podpoře Evropské unie, která zvýhodňuje projekty s přidanou hodnotou. V plánu je levnější energie pro průmysl a cílená podpora klíčových sektorů, jako jsou tepelná čerpadla, baterie, kabely, čisté technologie a digitalizace energetiky.