Za drahé potraviny může selhávající český trh. Antimonopolní úřad nemůže jen přihlížet, musí se změnit, říká analýza Frank Bold

Zdražování potravin poukázalo na dlouhodobý problém Česka. V řadě sektorů platí Češi za zboží víc než sousedé z dalších států EU. Hlavní obranou proti vysokým cenám je dobře fungující konkurenční trh, který má zajistit Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS). V ČR ale není vidět aktivní snaha Úřadu bránit zneužívání dominantního postavení na trhu a dalších nekalých praktik, které z velké části přispěly k rekordní inflaci vymykající se průměru EU. Vyplývá to z analýzy, kterou připravila expertní skupina Frank Bold. Obsahuje i návrhy, jak se má Antimonopolní úřad změnit.

Zajištění funkčního tržního prostředí je primárním úkolem Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže. K dosažení tohoto cíle může například nepovolit fúzi, sankcionovat zneužití dominantního postavení či rozbíjet kartely a další zakázané dohody. Českému ÚOHS se v těchto aktivitách však v mezinárodním srovnání nevede dobře. Podle hodnocení prestižního časopisu Global Competition Review je český Antimonopolní úřad nejhorší mezi 32 sledovanými úřady. 

„I když to přišlo se zpožděním, je chválihodné, že premiér Petr Fiala navštívil německé supermarkety, aby ukázal, že ceny základních potravin v Česku se vymkly kontrole. Důležité je ale hledat řešení. Jedním z nich je intenzivně jednat s Antimonopolním úřadem a ptát se na to, zda dělá dost proto, aby občané ČR nebyli obětí zneužívání dominantního postavení na trhu a kartelových dohod, a připravit systémové změny,” komentoval analýzu Pavel Franc, ředitel Frank Bold.

Kvalitě tržního prostředí v oblasti potravin škodí oligopolní charakter trhů některých komodit, zejména producentů i zpracovatelů u mléka, másla, kuřat i vajec. Oligopol v České republice tvoří ale i obchodní řetězce. Pět největších skupin obchodních řetězců ovládá 84 % trhu.

Pět největších skupin obchodních řetězců, které v ČR působí podle ÚOHS ovládá 84 % trhu. Zdroj: ÚOHS, závěrečná zpráva ze sektorového šetření.

Samotný Antimonopolní úřad ve svých zprávách ke zdražení potravin připouští, že sektor problematický skutečně je, protože by mělo být obtížné v době rostoucích nákladů a poklesu  domácí poptávky zvyšovat marže, přesto se tak stalo. Úřad však sám nedospěl k žádným zjištěním, na základě kterých by mohl dál jednat a problém tak aktivně řešit.

Český ÚOHS se podle časopisu Global Competition Review dnes sice zlepšuje, což lze přičíst rezignaci kauzami zatíženého bývalého předsedy Petra Rafaje, jmenování nového předsedy Petra Mlsny a navazujícím personálním změnám. Přesto ale Úřad nedělá vše pro to, aby dohnal srovnatelné a lépe hodnocené úřady, jako je rakouský, belgický, litevský či lotyšský úřad.

„Problémem Antimonopolního úřadu je, že se zaměřuje spíše na jednoduché případy kartelových dohod ve veřejných zakázkách a zakázaných vertikálních dohod v podobě určování cen pro další prodej. Ve statistikách Úřadu toto zaměření dobře vypadá, rostou celkové objemy uložených pokut, chybí ale významnější pozitivní dopad na fungování českého tržního prostředí jako celku,” vysvětluje Věnek Bonuš, právník Frank Bold, který analýzu činnosti ÚOHS zpracoval.

Co by měla vláda ČR udělat pro zlepšení situace: 

1. Zajistit vznik systematické oponentury. 

Podle analýzy Frank Bold v Česku chybí systematická oponentura Úřadu. Na evropské úrovni je běžné, že soutěžní úřad čelí odborné oponentuře nezávislých expertů, která je považovaná za prestižní záležitost. V České republice to zatím chybí. „Stát by si měl takovou oponentní zprávu zajistit, ať už prostřednictvím nového zvláštního vládního zmocněnce, vlastních akademických ústavů a analytických center či dotačních titulů a veřejných zakázek,” uvedl Věnek Bonuš a upozornil, že ani u klíčového tématu drahých potravin dosud nebyla zpracována žádná odborná oponentura.

2. Požadovat po ÚOHS, aby se zaměřil na problematické sektory, jako je například potravinářský průmysl, které mají zásadní dopad na život společnosti. 

Podle Frank Bold by měl Úřad lépe prioritizovat svoji činnost a zaměřit se na náročnější hloubkové analýzy problematických sektorů. „K prioritizaci dlouhodobě vybízí evropská směrnice o posílení postavení orgánů pro hospodářskou soutěž, která zakotvuje možnost odmítnout stížnost pro porušení hospodářské soutěže a případem se nezabývat čistě z důvodu, že nejde o prioritu Úřadu. Takovou možnost obsahuje i český zákon o ochraně hospodářské soutěže, používá se však jen výjimečně,” uvedl právník Věnek Bonuš.

3. Zrychlit přípravu restrukturalizace ÚOHS, kterou dlouhodobě navrhuje Rekonstrukce státu a která by oddělila dohled nad veřejnými zakázkami od ochrany hospodářské soutěže.

Pod ÚOHS spadají dvě významné agendy: dohled nad veřejnými zakázkami a ochrana hospodářské soutěže. V evropském srovnání tyto agendy v jednom úřadu spojují pouze tři další státy, v ostatních státech jsou oddělené. Dlouhodobým důsledkem je upozadění hospodářské soutěže, které stojí oproti veřejným zakázkám stranou zájmu veřejnosti, politiků i odborníků. Řešením může být rozdělení úřadu a posílení veřejného dohledu nad správným fungováním úřadu ze strany politiků i odborníků. Ze systémových opatření by dále pomohlo zavedení rozumně dlouhých pořádkových lhůt pro rozhodnutí v prvním a druhém stupni. V současnosti pro tato řízení neplatí žádné lhůty.

Podrobnosti najdete v naší analýze