Soused zamořuje ovzduší kouřem z komína. Jak se bránit?

30. 5. 2017 Z médií

Letošní zima nám připomněla, že kvalita ovzduší je u nás ještě pořád velké téma a že bude potřeba ještě hodně úsilí, než znečištění zkrotíme alespoň na zákonnou úroveň. V mnoha lokalitách je přitom často dominantním zdrojem znečištění „jen“ pár čmoudících komínů. Není-li možné se s jejich majiteli rozumně domluvit, zbývá řešit věc právní cestou. Následující text, který jsme sepsali pro server TZB-info, vysvětluje, jaké jsou možnosti řešení.

Existují dvě cesty, jak sjednat nápravu - veřejnoprávní („přes úřady”) a soukromoprávní („přes soud”). V prvním případě poškozený v podstatě jen upozorní na porušování nějakého obecně závazného předpisu a předá řešení do rukou příslušného úřadu. V druhém případě vede spor sám a dokazovací břemeno je na něm. V případě, že se jedné o pálení neschváleného paliva v dotovaném kotli, může se navíc jednat o dotační podvod a v takovém případě hrozí kromě pokuty i vrácení dotace.

Soukromá osoba - řeší obec

Je-li znečišťovatelem soukromá osoba, pak je nejlepší obrátit se na obecní úřad obce s rozšířenou působností, který má oprávnění uložit provozovateli znečišťujícího zdroje opatření ke zjednání nápravy nebo pokutu.

Obecní úřad obce s rozšířenou působností nejdříve písemně upozorní provozovatele spalovacího zdroje na to, že u něj existuje podezření na porušování zákona o ochraně ovzduší, a poučí jej o jeho právech a povinnostech, tedy zejména povinnosti dodržovat přípustnou tmavost kouře, technické podmínky provozu kamen či kotle a spalovat v něm pouze paliva, pro něž je určen. Teprve pokud vznikne opakované důvodné podezření z porušování povinností při provozu stacionárního zdroje znečištění, může obec vyslat na místo kontrolu spalovacího zdroje.

„Možnost provádět kontrolu přímo v domě znečišťovatele má obec až od letošního roku. Kontrola má možnost kontrolovat jak kamna nebo kotel, tak topivo, jímž se v něm topí. Zejména ji bude zajímat, zda se nespaluje jiné než předepsané palivo v suchém stavu či zda se nespaluje hnědé uhlí energetické, lignit, uhelné kaly či proplástky. Za takový přestupek lze uložit pokutu až do výše 50 000 Kč,” vysvětluje Vojtěch Dědek, vedoucí právní poradny Frank Bold. Co přesně je přestupkem podle zákona o ochraně ovzduší, vyjmenovává § 23 tohoto zákona.

Právnická osoba - řeší inspekce

Česká inspekce životního prostředí nastupuje v případech, kdy je znečišťovatelem právnická osoba. Inspekce může uložit pokutu až ve výši 10 mil. Kč, případně uložit zastavení provozu - přestupky a jejich sankce jsou uvedeny v § 25 zákona o ochraně ovzduší. Inspekce se bude zabývat jen spalovacími zdroji od střední velikosti výš, případy menších spalovacích zdrojů předá příslušné obci s rozšířenou působností. Přesto je správný postup obrátit se na Inspekci, a ne na obec. Obec ani nemá pravomoc provádět v provozovnách právnických osob osobní kontrolu.

Inspekce na své webové stránce doporučuje, aby podnět byl podán písemně a obsahoval výstižný popis domnělého přestupku, a to včetně časových, případně meteorologických údajů: výskyt v průběhu dne, týdne apod., trvání, výskyt nebo intenzita v závislosti na povětrnostní nebo teplotní situaci apod. Je vhodné také doložit fotodokumentaci nebo lépe videozáznam čoudícího komínu delší než půl hodiny, protože při zatápění se nelze zcela vyhnout tmavému kouři.

Jak být informován o postupu úřadu

Ať už obtěžování kouřem řešíte s obecním úřadem či s inspekcí, je vhodné v podnětu požádat o to, aby vás úřad informoval o svém dalším postupu. Podle § 42 správního řádu vám úřad musí dát vědět, že řízení zahájil či nezahájil, protože pro ně neshledal důvody, popřípadě že podnět postoupil příslušnému orgánu.

Setkáte-li se s tím, že i přes váš podnět zůstane obecní úřad nečinný, můžete se (podle § 80 správního řádu) obrátit na nadřízený správní orgán, kterým je krajský úřad. Totéž platí pro Českou inspekci životního prostředí - jejím nadřízeným orgánem je Ministerstvo životního prostředí.

Soukromoprávní cesta - civilní žaloba

Bránit svá práva je možné také soukromoprávní cestou, podáním civilní žaloby proti provozovateli zdroje znečištění. Právní oporu najdete v občanském zákoníku:

§ 1012

Vlastník má právo se svým vlastnictvím v mezích právního řádu libovolně nakládat a jiné osoby z toho vyloučit. Vlastníku se zakazuje nad míru přiměřenou poměrům závažně rušit práva jiných osob, jakož i vykonávat takové činy, jejichž hlavním účelem je jiné osoby obtěžovat nebo poškodit.

§ 1013

(1) Vlastník se zdrží všeho, co působí, že odpad, voda, kouř, prach, plyn, pach, světlo, stín, hluk, otřesy a jiné podobné účinky (imise) vnikají na pozemek jiného vlastníka (souseda) v míře nepřiměřené místním poměrům a podstatně omezují obvyklé užívání pozemku; to platí i o vnikání zvířat. Zakazuje se přímo přivádět imise na pozemek jiného vlastníka bez ohledu na míru takových vlivů a na stupeň obtěžování souseda, ledaže se to opírá o zvláštní právní důvod.

(2) Jsou-li imise důsledkem provozu závodu nebo podobného zařízení, který byl úředně schválen, má soused právo jen na náhradu újmy v penězích, i když byla újma způsobena okolnostmi, k nimž se při úředním projednávání nepřihlédlo. To neplatí, pokud se při provádění provozu překračuje rozsah, v jakém byl úředně schválen.

Civilní žalobou je možné domáhat se toho, aby vás soused přestal obtěžovat kouřem i v případě, že dodržuje všechny zákonné limity. Důležité je, že dojde k naplnění situace předpokládané v § 1012 a § 1013 občanského zákoníku - půjde o rušení v míře nepřiměřené místním poměrům, které podstatě omezuje obvyklé užívání pozemku.

V civilní žalobě nese žalobce důkazní břemeno, musí si tedy například nechat změřit a posoudit hladinu znečištění vzduchu na svém pozemku autorizovanou osobou. Z hlediska času je soukromoprávní žaloba rozhodně pomalejší variantou než řešení „přes úřady”.

Systémové řešení

Jestliže se chcete problémem znečištění zabývat koncepčně, a ne jen vyřešit jeden konkrétní problém, zajímejte se o to, které vlivy ve vašem městě nebo regionu výrazně působí na znečištění a zda jejich významu odpovídají opatření obsažená v příslušných politikách. Na nejnižší úrovni to bude například vyhláška obce, která může zakázat určitý typ paliva a tím efektivně snížit škodlivé emise z domácích kotlů.

Komplexní problematika všech zdrojů znečištění se však jednou cílenou vyhláškou vyřešit nedá. Proto jsou pro větší oblasti a aglomerace vydávány tzv. Programy zlepšování kvality ovzduší (PZKO), které mají dle zákona problém řešit koncepčně a dlouhodobě. I na vytváření těchto dokumentů se jako občan můžete podílet - například ve fázi jejich sestavování připomínkovat jejich obsah.

Doplňující informace:

Projekt Právo na čistý vzduch je financován programem Life.