Kompletní průvodce právem na informace o životním prostředí

Právo na informace o životním prostředí je jedním ze základních práv garantovaným Listinou základních práv a svobod. Podle ní má každý právo na včasné a úplné informace o stavu životního prostředí a přírodních zdrojů. Tohoto práva je však možné se domáhat (s ohledem na čl. 41 Listiny) pouze v mezích zákona, který jej provádí. Tím je zákon č. 123/1998 Sb., o právu na informace o životním prostředí (dále jen „zákon o právu na informace o ŽP“).

Na jaké informace máte právo?

Rozlišujeme dva režimy poskytování informací. Jako žadatelé o informace máte:

• obecné právo na informace, vztahující se především k působnosti státních orgánů, podle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, a k tomu
• speciální právo na informace o životním prostředí, a to na základě zákona o právu na informace o ŽP.

Zákon o právu na informací o ŽP, na rozdíl od zákona č. 106/1999 Sb. o svobodném přístupu k informacím (dále jen „informační zákon“), vymezuje alespoň rámcově okruh informací, které musí povinné subjekty sdělovat – a to informace o životním prostředí. Díky tomu představuje zvláštní úpravu vůči informačnímu zákonu. Ten upravuje obecné právo na informace a záměrně v něm není okruh informací vymezen, aby se vztahoval na (až na výjimky) všechny ostatní případy týkající se činnosti veřejné správy.

Pokud si nejste jisti, do působnosti kterého zákona vámi požadovaná informace spadá, nemusíte mít obavy. Je totiž na povinném subjektu, aby aplikoval správný zákon nehledě na to, podle kterého zákona o informaci požádáte.[1] Není tedy možné, aby povinný subjekt žádost zamítl s poukazem na to, že jste požádali na základě zákona o právu na informace o ŽP, ale o informaci o životním prostředí se přitom nejedná. Stejně tak pokud se část požadované informace bude týkat životního prostředí a část nikoli, bude povinný subjekt postupovat podle obou zákonů současně a každou část žádosti vyřeší podle příslušného zákona.[2]

V tomto manuálu se budeme zabývat speciálním právem na informace o životním prostředí. O právu na informace obecně pojednává náš manuál Kompletní průvodce právem na informace. Srovnání obou režimů poskytování informací obsahuje manuál Právo na informace o ŽP vs. obecné právo na informace.

Kdo musí poskytovat informace a jaké?

Od koho můžete informace požadovat?

Ti, kteří jsou podle zákona o právu na informace o ŽP povinni vám informace poskytnout, se nazývají povinné subjekty. Podle § 2 písm. b) zákona o právu na informace o ŽP jsou jimi:

• Správní úřady a jiné organizační složky státu. Patří sem orgány moci výkonné a soudní (např. krajský úřad nebo Česká inspekce životního prostředí), ale nikoli orgány moci zákonodárné (tedy sem nepatří např. Kancelář Poslanecké sněmovny nebo Senátu). Řadí se sem i jim podřízené organizační složky (např. Správa CHKO, Správa NP) a někdejší rozpočtové organizace (např. Správa uložišť radioaktivních odpadů).
• Orgány územních samosprávných celků (obecní úřad, starosta, zastupitelstvo apod.).
• Právnické nebo fyzické osoby, které na základě zvláštních právních předpisů vykonávají v oblasti veřejné správy působnost, jež se vztahuje přímo nebo nepřímo k životnímu prostředí (např. veřejná stráž nebo soudní exekutor, který vykonává rozhodnutí ve věci ochrany životního prostředí).
• Tzv. pověřené osoby, kterými mohou být:

1. Právnické osoby založené, zřízené, řízené nebo pověřené výše uvedenými subjekty. Těmi jsou např. příspěvkové organizace (školy, muzea, nemocnice apod.) nebo státní fondy (Státní fond životního prostředí apod.).

2. Fyzické osoby, které poskytují služby ovlivňující životní prostředí, a k poskytování těchto služeb je pověřily výše uvedené povinné subjekt. Jde například o držitele autorizace dle § 19 zákona o posuzování vlivů na životní prostředí.

Jaké informace můžete od povinných subjektů požadovat?

Za informace o životním prostředí se považují jakékoli informace o stavu a předpokládaném vývoji životního prostředí a jeho jednotlivých složek. Podle zákona o právu na informace o ŽP lze typicky požadovat např. informace o situaci v určité lokalitě z hlediska hluku, prachu nebo emisí. Příkladmý výčet informací, o které můžete žádat, je uveden v § 2 písm. a) tohoto zákona. Tento výčet není konečný, proto můžete požadovat i informace zde neuvedené, pokud se týkají životního prostředí.

Můžete požadovat například:

• Informace o stavu složek životního prostředí, včetně geneticky modifikovaných organismů. Též informace o interakci mezi těmito složkami, o látkách, energii, hluku, záření, odpadech, včetně těch radioaktivních, a dalších emisích do životního prostředí, které ovlivňují nebo mohou ovlivnit jeho složky. Informace se pak mohou týkat i důsledků těchto emisí.

Pokud se tedy např. domníváte, že může docházet k překračování zákonných limitů hluku a emisí z nedaleké továrny, můžete u příslušných povinných subjektů požadovat informace o současných hodnotách těchto ukazatelů.

• Informace o vlivech staveb, činností, technologií a výrobků na životní prostředí a veřejné zdraví a o posuzování vlivů na životní prostředí. Jde například o posuzování vlivů záměrů (konkrétních staveb a zařízení) nebo plánovacích koncepcí (např. územního plánu, plánu povodí, plánu odpadového hospodářství) na životní prostředí – proces EIA a SEA.
• Informace o správních řízeních ve věcech životního prostředí. Stejně tak informace o peticích a stížnostech v těchto věcech a jejich vyřízení. Rovněž informace obsažené v písemnostech, které se týkají zvláště chráněných součástí přírody a dalších součástí životního prostředí chráněných podle zvláštních předpisů.

Na základě zákona o právu na informace o ŽP tedy může povinný subjekt zpřístupnit obsah správních spisů i jiným osobám než účastníkům řízení. Pokud by toto ustanovení neexistovalo, museli byste pro nahlédnutí do spisu prokázat tzv. právní zájem neboli oprávněnost požadavku z hlediska vašeho právního postavení, což bývá mnohdy komplikované.

• Informace, které vypovídají o ekonomických a finančních analýzách použitých při rozhodování a dalších opatřeních a postupech ve věcech životního prostředí. Podmínkou je, že musely být pořízeny zcela nebo zčásti z veřejných prostředků. Můžete tedy požadovat veškeré studie, podklady, znalecké posudky, záznamy měření apod.
• Informace o zdrojích informací o stavu životního prostředí a přírodních zdrojů.[3] Můžete se tedy ptát, zda má povinný subjekt určité informace, jaký je jejich původ, stáří apod.

Jak můžete o informace o životním prostředí požádat?

Žádat o informace můžete ústně i písemně, telefonicky, elektronicky, nebo jinou technicky proveditelnou formou. Žádáte-li e-mailem, nemusíte jej elektronicky podepisovat. V případě telefonické žádosti, kterou není možné vyřídit neprodleně, má povinný subjekt právo po vás vyžadovat, abyste zaslali žádost písemně.

Ze žádosti musí být zřejmé, kdo ji podává a čeho se má požadovaná informace týkat.[4] Anonymní žádost povinný subjekt může odmítnout. Zákon už nevyžaduje uvedení důvodu žádosti, uvést jej však můžete.

Fyzická osoba musí v žádosti uvést:

• jméno a příjmení,
• datum narození,
• adresu místa trvalého pobytu (případně jinou adresu pro doručování).

Pokud žádost podáváte prostřednictvím právnické osoby, musíte v žádosti uvést:

• název,
• identifikační číslo osoby,
• adresu sídla (případně jinou adresu pro doručování).

Dále v žádosti označte orgán, kterému je určena, a žádost podepište.[5]

V žádosti můžete navrhnout, jakou formou či způsobem vám má povinný subjekt informaci poskytnout (e-mailem, papírově poštou, na CD apod.). Neučiníte-li tak nebo vámi navrhovanou formu/způsob nepůjde ze závažných důvodů využít, zvolí ji povinný subjekt. Přitom bude brát ohled na splnění účelu žádosti a na to, abyste poskytnutou informaci mohli optimálně využít.

Je vhodné uvést, že žádost podáváte na základě zákona o právu na informace o ŽP. I když tak ale neučiníte, nemůže to být důvod pro odmítnutí žádosti. Všechny důvody k odmítnutí žádosti totiž zákon vyjmenovává a tento mezi nimi není.

K sepsání žádosti o informace o životním prostředí můžete využít náš vzor.

Kdy vám povinný subjekt informace neposkytne?

Které informace vám povinný subjekt nesmí poskytnout?

Povinný subjekt vám informace odepře, pokud to vylučují předpisy:[6]

• O ochraně utajovaných informací.
• O ochraně osobních nebo individuálních údajů a o ochraně osobnosti. Z tohoto důvodu existuje výjimky. Porušením práva na ochranu osobnosti přitom není, když povinný subjekt poskytne informaci o původci činnosti, která znečisťuje nebo jinak ohrožuje nebo poškozuje životní prostředí. Podmínkou je, že tuto informaci obsahuje pravomocné rozhodnutí o trestném činu nebo přestupku.[7] Pokud tedy například požádáte o informaci, koho soud v daném případě shledal vinným z poškození vodního zdroje, povinný subjekt vám tuto informaci poskytne.
• O ochraně duševního vlastnictví.
• O ochraně obchodního tajemství. Existují ovšem situace, kdy toto omezení neplatí. Jedná se o tři případy:

1. Situace, kdy se požadovaná informace týká provozní činnosti provozovatele a tato činnost má mít vliv na životní prostředí. Dle judikatury[8] je zde nutné poměřovat, zda zájem na zpřístupnění informace převažuje nad zájmem na ochraně obchodního tajemství. Oba zájmy jsou totiž ústavně zaručenými právy a nelze automaticky určit, který z nich má dostat přednost.

2. Pokud informaci povinný subjekt neposkytne, hrozí bezprostřední ohrožení lidského zdraví a životního prostředí.

3. Požadovanou informaci povinný subjekt získal z prostředků z veřejných rozpočtů.

Pokud nastane kterákoliv z těchto tří situací, povinný subjekt vám informaci musí poskytnout, i když se týká obchodního tajemství.[9]

Které informace vám povinný subjekt nemusí poskytnout?

Některé informace vám povinný subjekt může, ale nemusí poskytnout. Záleží vždy na jeho uvážení, které však musí být odůvodněné. Jedná se o tyto případy:[10]

• Informaci předala povinnému subjektu osoba, která k tomu nebyla podle zákona povinna a nedala předchozí platný souhlas k zpřístupnění této informace.
• Informace, jejíž zpřístupnění, by mohlo mít nepříznivý vliv na ochranu životního prostředí v místech, kterých se informace týká. Budete-li například žádat o GPS souřadnice k místům, kde hnízdí chránění dravci, informaci vám povinný subjekt poskytnout nemusí. Poskytnutí informace by totiž mohlo způsobit, že dravce bude někdo rušit při hnízdění či se jim pokusí ublížit.
• Informace opatřily orgány činné v trestním řízení v rámci přípravného řízení (prověřování a vyšetřování) v trestních věcech.
• Informace se týká neukončených řízení a nepravomocných rozhodnutí o přestupcích.
• Informace se týká dosud nezpracovaných nebo nevyhodnocených údajů.
• Informace se týká vnitřních pokynů povinného subjektu, které se vztahují výhradně k jeho chodu.
• Požadovanou informaci máte prokazatelně k dispozici.

Žádost může, a nemusí být odmítnuta také v případě, kdy je z nějakého důvodu vadná:

• Žádost byla formulována nesrozumitelně nebo příliš obecně a vy, ač jste k tomu byli vyzváni, jste ji nedoplnili.
• Žádost je anonymní.
• Žádost je formulována zjevně provokativně nebo obstrukčně.

V případě žádosti o informace o emisích nemůže povinný subjekt některé důvody pro odmítnutí použít

Pokud podáte žádost o poskytnutí informací o emisích vypouštěných nebo vyzařovaných do životního prostředí, některé z výše uvedených důvodů pro odepření informací nebude možné použít. Jde o případy, kdy poskytnutí informací vylučují předpisy:

• O ochraně osobních nebo individuálních údajů a o ochraně osobnosti.
• O ochraně obchodního tajemství. Pokud tedy například požádáte o informace, jaké látky daný provoz do ovzduší vypouští, povinný subjekt vám informace musí poskytnout.

Stejně tak v případech, kdy:

• Informace předala povinnému subjektu osoba, která k tomu nebyla podle zákona povinna a nedala předchozí platný souhlas k zpřístupnění těchto informací.
• Zpřístupnění informací by mohlo mít nepříznivý vliv na ochranu životního prostředí v místech, kterých se informace týkají.

Pokud tedy bude vaše žádost spadat do jednoho z těchto čtyř okruhů, u kterých zákon obecně poskytnutí informací vylučuje, povinný subjekt vám požadované informace o emisích musí poskytnout.[11]

Jakým způsobem povinný subjekt informace poskytuje?

Povinné subjekty poskytují informace zveřejněním nebo na základě vaší žádosti. Nejprve se pokuste informace sami dohledat (mohou být totiž již zveřejněné). Až pokud se vám je najít nepodaří, podejte žádost.

Mezi informace, které musí povinné subjekty zveřejňovat rovnou na internetu, patří například:

• Koncepce, politiky, strategie a programy týkající se životního prostředí a zprávy o jejich provádění, pokud se zpracovávají.
• Zprávy o stavu životního prostředí, pokud se zpracovávají.
• Souhrny údajů o sledování činností, které mají nebo by mohly mít vliv na stav životního prostředí a jeho složek.
• Hodnocení rizik týkající se životního prostředí, pokud se zpracovávají.[12]

Pokud jste požádali o informaci již zveřejněnou, může vám povinný subjekt místo poskytnutí informace nejdříve (nejpozději však do 15 dnů) sdělit údaje, které vám umožní zveřejněnou informaci vyhledat a získat. Pokud budete i přesto na přímém poskytnutí zveřejněné informace trvat, povinný subjekt vám ji bude muset poskytnout.

Pokud v žádosti uvedete, že nemáte možnost získat zveřejněnou informaci jiným způsobem, povinný subjekt vám musí zveřejněnou informaci poskytnout rovnou. [13]

Do jaké míry lze právo na informace omezit?

Pokud jsou dány zákonné důvody pro odmítnutí vaší žádosti o informace, musí povinný subjekt nejprve vyloučit ty informace, které poskytnout nesmí nebo nemusí. Zbývající informace, jejichž poskytnutí nic nebrání, vám poté poskytnout musí. O takovém zásahu a jeho důvodu vás musí povinný subjekt vyrozumět.[14] Povinný subjekt smí odmítat zpřístupnit informace pouze po tu dobu, po kterou důvod odepření trvá. Jakmile důvod odpadne, musí vám informaci poskytnout.[15]

Co může bránit poskytnutí informace?

Pokud naformulujete žádost nesrozumitelně nebo příliš obecně, musí vám povinný subjekt do 15 dnů od obdržení žádosti zaslat výzvu k jejímu upřesnění. Ve výzvě musí být specifikováno, v jakém směru má být žádost doplněna. Poté budete mít 15 dní na to, abyste žádost upravili.[16] Pokud tak neučiníte, bude mít povinný subjekt za to, že od žádosti upouštíte. Pak bude jen na jeho úvaze, zda vám informaci poskytne či nikoli.

Pokud je žádost podána anonymně, aniž by bylo možné zjistit tazatele, povinný subjekt žádost odmítne.[17] Jestliže uvedete svůj kontakt, povinný subjekt by vás měl vyzvat, abyste doplnili svou identifikaci.

Co se stane, když podáte žádost na nepříslušný úřad?

Pokud podáte žádost povinnému subjektu, který nemá požadovanou informaci k dispozici a zároveň mu ani zvláštní právní předpis nepřikazuje ji mít, informaci vám z těchto důvodů neposkytne. To vám bude muset sdělit nejpozději do 15 dnů ode dne, kdy žádost obdržel. Pokud bude povinný subjekt vědět, kdo má vámi požadovanou informaci k dispozici, vaši žádost mu (ve stejné lhůtě) předá a vás o tom informuje.[18]

Do kdy vám musí povinný subjekt informace poskytnout?

Nejsou-li dány žádné důvody pro odmítnutí žádosti, musí vám povinný subjekt informaci zpřístupnit ve lhůtě do 30 dnů[19] ode dne přijetí žádosti, příp. ode dne jejího doplnění. Tuto lhůtu lze prodloužit, ale jen ze závažných důvodů a nejvýše o 30 dnů. O prodloužení lhůty i jeho důvodech vás musí povinný subjekt vyrozumět ještě před uplynutím původní 30denní lhůty.

Jestliže vám povinný subjekt do 30, resp. 60 dnů informaci neposkytne, aniž by vydal rozhodnutí o odepření zpřístupnění informace, má se za to, že žádost zamítl.[20] Jde o tzv. fiktivní rozhodnutí. To znamená, že povinný subjekt sice ve skutečnosti nerozhodl, avšak přímo ze zákona vyplývají důsledky, jako by se tak stalo. Problémem totiž je, že odvolat se můžete až tehdy, pokud existuje rozhodnutí. Jeho nevydání je naštěstí jen dočasnou překážkou. Musíte počkat na uplynutí dané lhůty a pak už podání odvolání (viz dále) nic nebrání.

Když je povinným subjektem pověřená osoba, která podle zvláštních právních předpisů není oprávněna vydávat rozhodnutí, nevydává rozhodnutí o odepření sama. Místo toho postupuje žádost spolu s důvody pro neposkytnutí informace tomu povinnému subjektu, který ji založil, řídí nebo pověřil, případně s ní má uzavřenou dohodu o službách ovlivňujících životní prostředí. Tento povinný subjekt žádost posoudí. Pokud je toho názoru, že informace se poskytnout nemá, vydá rozhodnutí o odepření (přitom není vázán názorem pověřené osoby). Jinak pověřené osobě přikáže, aby informaci poskytla. Pokud informaci povinný subjekt má k dispozici, poskytne ji sám.[21]

Jak se bránit proti odmítnutí žádosti?

Pokud povinný subjekt vaší žádosti nevyhoví, byť jen zčásti, vydá o tom rozhodnutí o odepření zpřístupnění informace. Musí tak rozhodnout ve lhůtě pro zpřístupnění informace, tedy do 30 dnů (do 60 dnů v případě prodloužení lhůty).[22] Pokud povinný subjekt informace neposkytne ani nevydá rozhodnutí, má se za to, že rozhodl informace odepřít.[23]

Proti rozhodnutí se můžete odvolat

Proti rozhodnutí o odepření zpřístupnění informace se můžete odvolat. Odvolání můžete podat do 15 dnů ode dne oznámení rozhodnutí[24] (ode dne kdy vám bylo rozhodnutí povinného subjektu doručeno).

Odvolání podejte ke správnímu orgánu, který napadané rozhodnutí vydal.[25] Ten může svou chybu uznat tím, že odvolání sám vyhoví, (své) napadené rozhodnutí zruší či změní a v plném rozsahu vám vyhoví.[26] Pokud tak neučiní, předá spis odvolacímu správnímu orgánu (což je obvykle ten jemu nejblíže nadřízený), který o odvolání rozhodne.[27]

K podání odvolání můžete využít náš vzor.

Proti rozhodnutí o odvolání můžete podat žalobu

V případě, že s odvoláním neuspějete (odvolací orgán vydá rozhodnutí ve váš neprospěch), můžete proti rozhodnutí o odvolání podat do dvou měsíců od jeho doručení správní žalobu ke správnímu soudu.[28] Jestliže soud dojde k závěru, že nebyly dány žádné důvody pro odmítnutí žádosti, rozhodnutí o odvolání a rozhodnutí o odmítnutí žádosti zruší a povinnému subjektu nařídí požadované informace poskytnout.

Proti nečinnosti odvolacího orgánu se můžete bránit

V případě, kdy je odvolací správní orgán nečinný (rozhodnutí nevydá, ačkoli zákonná lhůtě již uplynula), můžete podat žádost o uplatnění opatření proti nečinnosti. Žádost se podává nadřízenému správnímu orgánu.[29]

K podání žádosti o uplatnění opatření proti nečinnosti můžete využít náš vzor.

Pokud odvolací orgán v zákonné lhůtě žádné rozhodnutí nevydá a vy už jste bezvýsledně vyčerpali žádost o uplatnění opatření proti nečinnosti, můžete se obrátit na soud s žalobou. V té se můžete domáhat, aby soud uložil odvolacímu správnímu orgánu povinnost vydat rozhodnutí. Žalovaným bude ten odvolací orgán, který má povinnost vydat rozhodnutí.[30] Žalobu musíte podat nejpozději do jednoho roku ode dne, kdy marně uplynula lhůta stanovená zákonem pro vydání rozhodnutí.[31]

O tom, jak se bránit proti nečinnosti správních orgánů se více dočtete v našem manuálu Jak přimět nečinný úřad jednat?

Musíte za poskytnutou informaci zaplatit?

Povinné subjekty mají právo v souvislosti se zpřístupněním informací žádat úhradu. Její výše však nesmí přesáhnout náklady spojené s pořízením kopií, opatřením technických nosičů dat (př. CD nebo DVD) a s odesláním informací žadateli.[32] Povinné subjekty tak mohou například žádat úhradu ceny DVD, pokud jste o zpřístupnění informace na DVD výslovně požádali. DVD je možné k žádosti namísto úhrady přiložit. Povinné subjekty mohou také žádat úhradu za mimořádně rozsáhlé vyhledání informací.

Povinné subjekty musí zpracovat veřejně přístupný sazebník úhrad. Ten musí obsahovat podmínky, za nichž se úhrady budou vybírat, popř. za nichž je možno od vybírání úhrad upustit.[33]