Tisková zpráva

ČR má získat 135 mld. korun z emisních povolenek. O jejich využití má rozhodovat pětičlenná rada

Poslanecká sněmovna bude na svém zasedání v tomto týdnu ve třetím čtení projednávat zákon o emisních povolenkách[1], vycházející ze stejnojmenné evropské směrnice.[2] Ta zavádí pro 10 evropských zemí s nejnižším HDP tzv. Modernizační fond, v němž bude od roku 2021 pro Českou republiku vyčleněno až 135 mld. korun. O tom, jak budou prostředky v ČR využity, má podle vládního návrhu rozhodovat pouze 5 lidí ze 3 ministerstev, ale na stole jsou i pozměňovací návrhy, které usilují o přizvání mimovládních odborníků.

Rozhodování o financích z fondu na úrovni EU

Modernizační fond[3] má spravovat aktiva spočívající v emisních povolenkách a výnosy z jejich dražby, které budou sloužit k realizaci opatření směřujících k nízkouhlíkové ekonomice. Evropská investiční banka (EIB) má zajistit, aby se povolenky z fondu dražily v souladu se směrnicí, a je odpovědná za správu výnosů. EIB je také bude postupovat členským státům na základě rozhodnutí Evropské komise o jejich vyplacení,[4] státy budou každoročně informovat Komisi o podpořených projektech a jejich přidané hodnot z hlediska energetické účinnosti nebo modernizace energetické soustavy. Z prostředků fondu bude možné financovat projekty realizované veřejnými i soukromými subjekty, pro ty první („prioritní“) má být určeno 70 % prostředků, pro ty druhé zbylých 30 % a navíc s finanční spoluúčastí příjemce.

Rozhodování o financích z fondu v ČR

Prostředky z fondu mají být příjmem Státního fondu životního prostředí. Vládní návrh zákona navíc ustanovuje ještě Radu Modernizačního fondu[5] coby poradní orgán ministra životního prostředí. Rada má mít 5 členů – dva jmenované Ministerstvem životního prostředí, dva Ministerstvem průmyslu a obchodu a jednoho Ministerstvem financí.

„Vzhledem k tomu, že Rada modernizačního fondu bude spoluurčovat vynaložení financí z Modernizačního fondu a doporučovat ke schválení podmínky výzev, v nichž bude možné o tuto podporu žádat, bylo by žádoucí, aby byla nad rámec zástupců ministerstev rozšířena také o nezávislé odborníky, kteří by na hospodaření s tak velkým množstvím finančních prostředků mohli dohlížet," říká právník Jan Šrytr z Frank Bold.

Pozměňovací návrhy

Ve třetím čtení budou projednány i pozměňovací návrhy[6], které usilují o zvýšení počtu členů rady fondu a jejich doplnění o zástupce organizací vně ministerstev:

  • Podle návrhu Petra Třešňáka (č. 3226) má mít Rada MF členů 11 jmenovaných různými zájmovými skupinami.
  • Podle návrhu Dany Balcarové (č. 3294) má být Rada Modernizačního fondu rozšířena o nezávislé odborníky, které by jmenovala vláda, přičemž přesný počet členů Rady by byl určen až v jejím zřizovacím statutu.
  • Naopak podle dalšího pozměňovacího návrhu Petra Třešňáka (č. 3330) by zákon neměl Radu vůbec zřizovat. Mohl by tak však učinit přímo ministr, což je podle předkladatele standardní řešení.

Background: Jak funguje obchodování s emisními povolenkami

Systém obchodování s emisními povolenkami funguje tak, že autorita, která systém zavádí, stanoví celkové množství emisí, které může být ročně ze zařízení zařazeného do systému vypuštěno a na každou tunu těchto emisí vydá jednu emisní povolenku. Emisní povolenka má poté charakter obchodovatelného investičního nástroje, který je následně mezi provozovateli zařízení obchodován. Hlavní premisou této finanční regulace je předpoklad, že znečišťovateli se nevyplatí platit za povolenky, kterými musí pokrýt jím vyprodukované emise skleníkových plynů, a tak raději investuje do modernějších technologií a postupů, které sníží jeho emisní náročnost. Přestože teoreticky by tedy měl být systém obchodování s emisními povolenkami účinným prostředkem ke snižování emisí, v praxi nebyla dosud jeho účinnost příliš vysoká z důvodu příliš nízko se pohybující ceny emisních povolenek.[9] Nově revidovaná směrnice a s ní související novela zákona by však měla přispět ke větší efektivitě celého systému obchodování a s ním souvisejícího růstu cen povolenek.

Další funkcí systému obchodování s emisními povolenkami je redistribuce kapitálu ve společnosti. Určitá částka z výnosů dražeb emisních povolenek je proto použita na investice do obnovitelných zdrojů energie, energetické účinnosti či jiných opatření reálně snižujících emise. Celkové výnosy z dražeb emisních povolenek v ČR by v následujícím období (tj. 2021-2030), při postupně stoupající ceně povolenky od 17,06 € (2021) po 34,70 € (2030), mohly být zhruba 210,4 mld. Kč.

Autor

Kristýna Špačková

Vedoucí PR, aktuálně na rodičovské dovolené