Do you speak English? Switch to english version Ponechat českou verzi

Tisková zpráva

Elektrárna Chvaletice má začít vypouštět do ovzduší 57 tun škodlivého čpavku ročně

Elektrárna Chvaletice získala stavební povolení pro obnovení dvou bloků a přechod na technologii, kvůli které bude do ovzduší nově vypouštět další znečišťující látku - páchnoucí čpavek. O tom, zda je stavební povolení platné, rozhodne soud. Povolení totiž bylo uděleno bez EIA, tedy bez posouzení dopadů na životní prostředí.

V květnu 2016 podal Frank Bold proti stavebnímu povolení na obnovu dvou bloků žalobu, v níž usiloval o to, aby bylo stávající stavební povolení zrušeno a před vydáním nového provedena EIA, alespoň v rozsahu tzv. zjišťovacího řízení. Městský soud v Praze nejprve žalobu zamítl, ale v září 2018 mu ji Nejvyšší správní soud vrátil zpět k opětovnému posouzení. Ústní jednání je nařízeno na 10. prosince 2018.

Jedním z důvodů, proč by podle zástupců Frank Bold měla být studie dopadu na životní prostředí provedena, je čpavek, který začne do ovzduší modernizovaná elektrárna vypouštět. Čpavek je obvykle problémem zejména u zemědělských provozů - emise 57 tun této látky ročně, které uvádí technická specifikace zařízení, které bude ve Chvaleticích použito[1], jsou srovnatelné s emisemi, které by vypouštěl velkochov s 9000 prasaty[2]. Elektrárna se tak stane 13. největším emitentem čpavku v republice.

Elektrárna Chvaletice přitom musí snížit emise vypouštěných škodlivin, aby splnila zákonné normy a mohla až do roku 2030 spalovat uhlí. Limity pro vypouštění oxidů dusíků stanovené směrnicí o průmyslových emisích, tedy 200 mg/m³, které platí od roku 2016, zatím neplní žádný z bloků. Chvaletice ale mají výjimku do roku 2020 a bez obnovení dvou bloků by tak musela v tomto roce ukončit provoz. 

Žaloba proti stavebnímu povolení bez EIA

„EIA je povinná pro tzv. nadlimitní záměry, kam patří i Elektrárna Chvaletice. Protože se však jednalo jen o přestavbu, a ne o stavbu nové elektrárny, bylo rozhodující, zda může přestavba mít významný negativní vliv na životní prostředí. Jestli ano, je nutné tento vliv posoudit v rámci EIA. Jestli ne, EIA se neprovádí. Ministerstvo životního prostředí se přiklonilo k druhé variantě. Stačilo mu, že elektrárna sníží emise některých látek a čpavek či další potenciální dopady a okolí nepovažovalo za podstatné. Podle našeho názoru postupovalo chybně. Existují i jiné technologie, které by byly pro životní prostředí vhodnější." vysvětluje právnička Laura Haiselová z organizace Frank Bold.

Čpavek a jeho vliv na člověka

Čpavek není zahrnut mezi látkami, pro které zákon o ochraně ovzduší stanovuje limitní hodnoty koncentrace. Kvůli své těkavé povaze se v ovzduší chová jinak než jiné sledované látky. Jeho pohyb ve vnějším prostředí je obtížné matematicky namodelovat. Přestože čpavek není v koncentracích, které se vyskytují ve vnějším ovzduší, pro lidské zdraví vysoce rizikový, přispívá k okyselování vody a půdy a je toxický pro vodní organismy.[3] Lidem vadí zejména jeho štiplavý zápach, připomínající rozkládající se organické zbytky.

„Emise čpavku, v případě překračování čichového prahu v dýchací zóně člověka, způsobují především znečištění prostředí zápachem, který lze popsat jako odporný a dráždivý. Obtěžování zápachem čpavku se vyskytuje již při velmi nízkých koncentracích této látky v ovzduší, při vyšších koncentracích může docházet k podráždění senzorických nervů v horních cestách dýchacích a poškození nosní sliznice. Jde o látku akutně dráždivou." říká MUDr. Eva Rychlíková (Zdravotní ústav se sídlem Ústí nad Labem).

Chvaletická elektrárna a emise

Elektrárna Chvaletice je 3. největší českou uhelnou elektrárnou, byla postavena v letech 1973-1979 a v roce 2013 ji od dceřiné společnosti ČEZu koupila společnost Severočeská energetická Pavla Tykače. Od roku 2016 elektrárna neplní zákonné emisní limity pro prachové částice a oxidy dusíku, stanovené evropskou směrnicí o průmyslových emisích. Tento stav byl legalizován výjimkou udělenou Ministerstvem životního prostředí.[4]

„Jsem rozhořčen postupem MŽP, které prodloužilo životnost a vypouštění exhalací elektrárny Chvaletice o další roky, aniž by se k tomu mohla vyjádřit veřejnost,“ říká Jan Linhart ze spolku Zastavme elektrárnu Chvaletice. „Je to pohrdání občany nejen Pardubicka, kteří jsou zatěžování i dalšími, byť lokálními, zdroji znečištění. Elektrárna, jejíž provoz měl skončit nejpozději v roce 2020, bude znečišťovat ovzduší dalších 10 let.“

Od srpna 2021 začnou platit přísnější evropské emisní limity.[5] Není přitom jasné, zda je bude Elektrárna Chvaletice po rekonstrukci plnit, nebo zda bude opět žádat o výjimku. Při rekonstrukci totiž byla použita levnější technologie SNCR, namísto technologie SCR, která je pro snižování emisí efektivnější a navíc s ní díky katalyzátoru nejsou spojeny tak významné emise čpavku

***

[1] Vyjádření Ministerstva životního prostředí ze dne 28. 1. 2015, sp. zn. 87913/ENV/14

[2] 57 tun čpavku vypouští například výkrmna prasat Agro Jesenice. Areál má kapacitu 750 prasnic, 3000 ks dochovu selat a 5600 ks ve výkrmu. Zdroj: http://www.agrojesenice.cz/chov-prasat/ a https://portal.cenia.cz/irz/formularUnikyPrenosy.jsp

[3] http://ziva.avcr.cz/files/ziva/pdf/ucinky-kyseleho-deste-na-lesni-a-vodn..., str. 94 // U.S. EPA. Aquatic Life Ambient Water Quality Criteria for Ammonia - Freshwater. U.S. Environmental Protection Agency, Washington, DC, EPA 822-R-13-001, 2013.

[5] Tzv. Závěry o BAT pro velká spalovací zařízení, schváleny 8/2017. Jejich znění bylo známé několik let dopředu. Elektrárna má čtyři roky na to, aby se jim přizpůsobila.