Jak na kyberbezpečnost OZE projektů? Dozvíte se na konferenci Amper

Moderní obnovitelné zdroje jsou stále více digitálně propojené. Střídače, baterie nebo systémy řízení spotřeby komunikují přes internet s výrobci, provozovateli i distributory. Pokud nejsou dobře zabezpečené, mohou se stát vstupní branou pro útok na širší energetickou infrastrukturu. 

Že nejde jen o teoretickou hrozbu, ukazují i nedávné příklady z Evropy. V Nizozemsku začaly úřady vyšetřovat kybernetickou bezpečnost solárních střídačů poté, co hacker získal přístup k systému pro monitoring fotovoltaických elektráren. Díky zranitelnosti mohl manipulovat s účty uživatelů, a dokonce upravovat firmware zařízení. 

Ještě vážnější incident se odehrál na konci loňského roku v Polsku. Země se stala terčem koordinovaného kybernetického útoku na energetickou infrastrukturu, který měl narušit komunikaci mezi výrobci elektřiny z obnovitelných zdrojů a provozovateli sítí. Útok byl podle představitelů státu tak rozsáhlý, že Polsko bylo „velmi blízko blackoutu“. 

Role samospráv? Nejen veřejné zakázky 

Co s tím mohou dělat samosprávy? Překvapivě hodně. „Právě města a obce dnes často stojí za instalacemi fotovoltaiky na veřejných budovách nebo za projekty komunitní energetiky. Pokud při zadávání veřejných zakázek začnou systematicky zohledňovat kritéria kyberbezpečnosti, například požadavky na zabezpečení zařízení, aktualizace softwaru nebo transparentnost dodavatelského řetězce, mohou významně snížit rizika budoucích problémů,” říká právník z Frank Bold Advokáti Petr Bouda, který téma představí na konferenci Amper. 

V rámci programu Unie komunitní energetiky a expertní skupiny Frank Bold ve čtvrtek 19. března od 14:00 na Amper Stage vysvětlí, jak v praxi nastavovat kritéria pro veřejné zakázky, jaké hrozby dnes v oblasti OZE dominují a co z toho vyplývá pro města a obce, které plánují nové energetické projekty.  

Přijďte, lístky jsou v prodeji tady a na program se můžete registrovat tady.