Tisková zpráva

Staví ČEZ předražené elektrárny? Ptáme se na valné hromadě

Ekologický právní servis bude, jakožto akcionář, na dnešní valné hromadě společnosti ČEZ žádat o vysvětlení jednání představenstva ČEZu v souvislosti s plánovanou modernizací elektrárny Prunéřov.

Především se EPS bude ptát (1), proč ČEZ podepsal smlouvy s Vítkovicemi a Škodou na dodávku technologií pro Prunéřov ještě předtím, než vůbec podal žádost o zahájení procesu EIA (2). Například Vítkovice díky tomu začaly s výrobou kotlů už před vydáním stanoviska EIA a proinvestovaly již asi miliardu (3).

Představenstvo by mělo také vysvětlit, z jakého důvodu je cena výstavby elektráren realizovaných ČEZem téměř dvojnásobně dražší než cena za srovnatelné elektrárny stavěné v sousedním Německu (4).

„Technologie jsou přitom schvalované v EIA a v navazujícím řízení IPPC (5). Pokud budou úřady v dalších povolovacích řízeních respektovat požadavky platného českého a evropského práva, projekt by v této podobě vůbec neměl projít,“  říká právník EPS Jan Šrytr, který projekt Prunéřov po právní stránce sleduje.

„Představitelé ČEZu se případě Prunéřov fakticky rozhodli ignorovat variantu, že by projekt mohl doznat v povolovacích procesech nějakých změn. Tento bohorovný přístup ve skutečnosti znamená riskování škod, které by mohly významně poškodit akcionáře. Podle nás je takové jednání v rozporu se standardy péče řádného hospodáře jak je ukládá zákon (6), a je i v rozporu s ČEZem proklamovaným závazkem společensky odpovědného chování“ uvádí právník EPS Martin Fadrný. „Vysvětluje se tím zřejmě i silný tlak na hladké povolení projektu, kterého jsme byli v minulých měsících svědky,“ (7) dodává Fadrný.

Podivná rozhodnutí vedení ČEZu pak vznáší pochybnosti i nad celým projektem zastaralé modernizace elektrárny Prunéřov. ČEZ v procesu EIA k Prunéřovu opakovaně argumentoval tím, že použití technologie, odpovídající současným právním předpisům, by se mu ekonomicky nevyplatilo.  Konkrétní analýzu však dodnes odmítl předložit.

EPS bude proto na valné hromadě zajímat, z jakých ekonomických analýz vycházel ČEZ při propočtech ekonomické bilance projektu a zda se určitě nemůže stát, že by modernější varianta mohla být ve skutečnosti ekonomicky (a současně ekologicky) výhodnější, než ta, kterou vedení ČEZu prosazuje.

Poznámky

Ekologický právní servis zaznamenal v souvislosti s plánovanou modernizací Prunéřova několik kroků ČEZu, které vzbuzují pochybnosti o tom, zda vedení skutečně postupuje v zájmu svých akcionářů. Ekologický právní servis a Greenpeace již téměř dva roky upozorňují na skutečnost, že ČEZem předložený projekt Prunéřova nesplňuje zákonné parametry tzv. nejlepší dostupné technologie (Best Available Techniques, BAT). Ty zejména vyžadují, aby nebyly budovány nové bloky elektrárny, které nedosáhnou čisté tepelné účinnosti nejméně 42%. ČEZ se přitom pokusil požadavky zákona obejít, když svůj projekt s původně navrženou účinností 38% vydával za pouhou rekonstrukci, na kterou se vztahují požadavky mírnější.

Fakt, že se ze strany ČEZu jedná o účelovou manipulaci a projekt těmto zákonným kritériím nevyhovuje, byl v průběhu procesu EIA potvrzen několika nezávislými institucemi – např. agenturou CENIA, Evropskou komisí, norskou společností DNV i samotným ministerstvem životního prostředí. Viz TZ z 18.3.2010: Expertní zpráva DNV potvrdila hlavní námitky proti polovičaté „rekonstrukci“ Prunéřova.

Další informace o kauze je možné najít zde.

Podrobnější právní rozbor rizik projektu z hlediska české a evropské legislativy je možné najít zde.

(1) Viz příloha : Žádost o vysvětlení záležitostí, jejichž objasnění je potřebné k posouzení předmětu jednání valné hromady vznášené akcionářem, Ekologickým právním servisem, na valné hromadě společnosti ČEZ, a.s. dle §  180 zákona číslo 513/1991 Sb., obchodní zákoník.

(2) Viz vlastní zpráva ČEZ z 26. 11. 2007 zde.

(3) Viz vyjádření Jana Světlíka z managementu Vítkovic pro Hospodářské noviny, dostupné zde.  

(4) Porovnání investičních nákladů uhelných elektráren v ČR a zahraničí, které si EPS nechal zpracovat na základě veřejně dostupných zdrojů a renomované publikace Projected Costs of Generating Electricity 2010 vydávané agenturou International Energy Agency a Nuclear Energy Agency (IEA/NEA) ukazuje, že cena výstavby bloků elektráren s nižší účinností realizované ČEZem v ČR je o 52 % dražší než cena elektrárny s vyšší účinností stavěné v sousedním Německu. Viz příloha I, „Porovnání investičních nákladů uhelných elektráren v ČR a zahraničí“.

(5) ČEZem předložený projekt rozhodně nelze považovat za projekt již schválený. Přestože bylo vydáno souhlasné stanovisko EIA, soulad projektu s požadavky českých zákonů a evropských předpisů bude ještě přezkoumáván v několika navazujících řízeních. ČEZ tak bude muset prokázat, že používá nejlepší dostupnou technologii v rámci tzv. integrovaného řízení vedeného podle zákona č. 76/2002 Sb., o integrované prevenci, při němž je vydáváno povolení k provozu zařízení.

Platí přitom, že elektrárna, která kritérium BAT nesplní, nemůže povolení k provozu vůbec obdržet. Účelem zákona o integrované prevenci (č. 76/2002 Sb.) je „v souladu s právem Evropských společenství, dosáhnout vysoké úrovně ochrany životního prostředí jako celku uplatněním integrované prevence a omezování znečištění“. Vyššího stupně ochrany životního prostředí je dosahováno předcházením znečišťování použitím tzv. nejlepších dostupných technik.

Souhrn evropských nejlepších dostupných technik je uveden v referenčních dokumentech (BREF). (viz též Portál). Energetická účinnost, tj. efektivita s jakou se přeměňuje uhlí na energii, je podle BREF pro velká spalovací zařízení nejdůležitější kritériem projektu výstavby elektrárny. Jako nejlepší dostupné techniky (BAT) dokument BREF pro spalovací zařízení využívající hnědé uhlí požaduje čistou tepelnou účinnost 42 - 45 %. Viz tab. 4.66., str. 296 zde.

(6) Péče řádného hospodáře jak ji definuje § 194 odst. 5 zákona číslo 513/1991 Sb., obchodní zákoník.

(7) zde a zde. Reakce zahraničního tisku např. zde.