Cesta k energetické soběstačnosti obcí: Praktický návod ukáže, jak na to

Až 80 % spotřeby domácnostní může podle studie EGÚ Brno pokrýt komunitní energetika. Po dvou letech života s pandemií koronaviru a nynější energetickou krizí se ukazuje, že centrální řízení státu je pomalé. Samostatnost obcí a decentralizace energetiky tak může být cestou ke snižování dopadů energetické krize na české občany.

Vzhledem k tomu, že zavedení komunitní energetiky do energetického zákona ČR se pravděpodobně uskuteční do konce letošního roku, mohou obce už nyní začít řešit budování vlastních obnovitelných zdrojů tak, aby byly příští zimu už částečně energeticky soběstačné. K tomu jim pomůže návod Jak na solární elektrárny v obci, který zpracovala Unie komunitní energetiky (UKEN), jejímž spoluzakladatelem je expertní skupina Frank Bold.

Obecní energetika dávno není výsadou technologických nadšenců, ale kvůli energetické krizi prakticky nutnou oblastí, kterou starostové musí převzít na svá bedra. Zajistit si aspoň část spotřeby elektřiny z vlastních zdrojů je dnes to nejrozumnější, co starosta může pro svou obec udělat. Učinit první kroky k realizaci např. fotovoltaické elektrárny je přitom velmi snadné. Krok po kroku vysvětluje starostům jednotlivé body příprav až k realizaci výše zmíněný návod, který je po registraci volně ke stažení.

„Celý návod prostupují konkrétní a praktické tipy, co dělat a čemu se naopak vyhnout. S jeho vytvářením nám pomohli členové UKEN, starostové, kteří již vlastní energie vyrábí, i externí odborníci, kteří mají zkušenosti s instalacemi, plánováním a provozem,” říká David Blažek, koordinátor UKEN. 

První krok k energetické soběstačnosti obce představuje mapování spotřeby a potenciálu pro výrobu z obnovitelných zdrojů. Vzhledem k tomu, že nejjednodušší a investičně nejlevnější je fotovoltaická elektrárna na střeše budovy, je potřeba zjistit, jaká je celková plocha použitelných střech, kam lze panely umístit. Následuje zajištění potřebných povolení, např. vyřízení smlouvy o připojení do distribuční sítě a v některých případech i získání stavebního povolení a územního rozhodnutí. S financováním pomohou obcím banky, které na zelené investice poskytují zpravidla zvýhodněné úvěry či dotace. Až 75 % investic obce pokryje např. Modernizační fond. Posledním krokem je založení obecní energetické společnosti, která bude elektrárnu provozovat. 

Sdílení energie by mohlo v Česku začít fungovat už v příštím roce

Doba, kdy si budou moci obce v maximální možné míře řídit výrobu energie samy, by mohla nastat v průběhu příštího roku. Očekává se, že současná vláda, která má komunitní energetiku zakotvenou ve svém programovém prohlášení, ji projedná na podzim. Komunitní energetické hnutí má navíc podporu i v evropské legislativě, která nově dává právě komunitám a jednotlivcům právo vyrábět, skladovat, spotřebovávat a prodávat vlastní energii. Je však nutné, aby tato pravidla Česko a další členské státy dobře převedly do národní legislativy.

„Ze současné energetické krize vede několik cest. Jedna z nich je cesta efektivních energetických úspor – naučme se hospodařit s energií rozumně. To zatím neumíme. Další z cest se jmenuje zvýšení energetické soběstačnosti a týká se jak občanů, tak obcí. Zapomeňme na svět, kde za nás energetiku „někdo" vyřeší. Učme se vzájemně a budujme energetické komunity tak, abychom co nejdříve byli nezávislí nejen na dodávkách komodit ze zahraničí, ale i na národních centrálních zdrojích. Do budoucna by měla být energie "regionálním produktem," říká Michal Svoboda, konzultant komunitní energetiky SMS ČR a manažer programu OBEC 2030.

Komunitní energetika pomáhá snižovat riziko energetické chudoby

Díky tomu, že komunitní energetika přesouvá výrobu elektřiny a tepla do rukou lidí, decentralizuje ji a demokratizuje ji, pomáhá snižovat riziko energetické chudoby. Podporuje také lokální ekonomiku i formování komunitního života v obci. Obnovitelné zdroje navíc přispívají k řešení změny klimatu. Ve státech, kde je koncept komunitní energetiky plně rozvinutý, je navíc běžným standardem, že se na financování projektů kromě obce či případného soukromého investora podílí i sami občané. To ostatně zvyšuje veřejnou podporu a lokální přijatelnost projektu.

V komunitní energetice vidí přínos pro celý region například starosta obce Trojanovice Jiří Novotný: „Tři krize za sebou – covid, uprchlická vlna a drahé energie - nás naučili jednu důležitou věc. Nemá smysl stát s nataženou rukou a čekat na pomoc vlády. Ta je vždy pomalá, a nakonec se potřebné finance k obcím nedostanou, nebo jen po troškách. Díky komunitní energetice si s tím už na příští zimu poradíme. Ve skutečnosti mohou soláry, větrníky a další komunitní zdroje pokrýt 80 % spotřeby českých domácností. Mám jednu jedinou prosbu na vládu – aby nám nestála v cestě a co nejrychleji schválila energetický zákon. Ten umožní i malým zdrojům prodávat energii do sítě. Teprve tehdy se Česko stane opravdu energeticky soběstačné.”