Development a soukromé financování energetických společenství

Úvodní slovem zahájil Stanislav Kutáček z Frank Bold čtvrtý díl cyklu BOLD FUTURE o energetických společenstvích, který se konal 2. listopadu, tentokrát s tématem developmentu udržitelných budov a zeleného financování. Optimisticky poznamenal, že z jeho zkušeností už na 97 % developerů a investorů uvažuje novou výstavbu v pasivním standardu. Je mimo jiné přesvědčený, že budoucnost tkví ve sdílených projektech, včetně těch energetických.

Energetická soběstačnost budov a čtvrtí - realita nebo mýtus?

Brněnský investor Tomáš Kaláb má zkušenosti s developmentem i výstavbou. Hlavní plus úsporných budov vidí v tom, že představují investici do budoucnosti a to jak s ohledem na životní prostředí, tak i v ekonomických úsporách. Energetická společenství jsou sice zatím z jeho perspektivy “malého” developera hůře uchopitelná, ale vzhledem k tomu, že poptávka po šetrných budovách stále roste, spatřuje v nich příležitost.

Jak v praxi probíhá spolupráce obcí a soukromých developerů přiblížila advokátka a partnerka ve Frank Bold Advokáti Anna Francová v příspěvku o zeleném zadávání veřejných zakázek. Představila řadu příkladů, kde již zelené zadávání využívají a přiblížila, proč je pro město výhodné vytvořit zásady spolupráce s investory. 

Petr Wolf z UCEEB se zaměřil na technické aspekty energetické komunity, vzhledem možnostem sdílení elektřiny a limitům současného energetického zákona. Představil velmi zajímavou případovou studii bytového domu, kde se vypořádali s vysokou mírou nesoudobosti výroby a spotřeby. Při implementaci doporučení této studie by se spotřeba vlastní elektřiny z 35 kWp FVE vyšplhala až na 50 % potřeb domu. Projekt přitom doplnili baterií o kapacitě pouhých 20 kWh, která je dostačující z důvodu vysoké míry využití energie v domě, což celkově snižuje nákladnost projektu, protože právě baterie představují nejdražší položku.

Dalším zástupcem UCEEB, který se ale pro změnu zaměřil především na tepelnou energii, byl Tomáš Matuška. Jeho příspěvek se věnoval celým čtvrtím, upozornil, že na vysokých budovách existuje relativně malá plocha pro instalaci FVE a v našich podmínkách budeme stále více potřebovat zásobování teplem z obnovitelných zdrojů. Příležitost pro komunitní energetiku poté vidí především v kombinaci různých typů budov, kde existují dobré předpoklady pro vyrovnávání profilů produkce a spotřeby.

Nezávislost na tržní ceně elektřiny je dlouhodobá investice

Miroslav Calda z Atlantis Management poskytuje službu s názvem EPC (Energy Performance Contracting), kdy realizuje elektrárny na klíč ve spolupráci s vlastníky firem, kde jim, jednoduše řečeno, postaví na střechách budov a továren FVE a spravuje ji. Na kontě už má ale také PPA kontrakt pro Jarošovský pivovar a o těchto Power Purchase Agreements se rozpovídal více mj. na příkladu Francie, kde tento model funguje velmi propracovaně. 

Odpověděl také otázku, proč někteří jejich klienti nechtějí při výstavbě OZE využít dotace. Kromě toho, že mají např. vyčerpán limit, jim často nevyhovují podmínky dotačních titulů (OPPIK), které za hlavní kritérium považují nízkou cenu. Podle pana Caldy ale podnikatelé chtějí rychle a kvalitně odvedenou práci, protože vlastní elektrárnu považují za investici do budoucnosti, která je navíc učiní nezávislými na tržní ceně elektřiny.

První opravdu velký PPA kontrakt v Česku představil Jaromír Vorel ze ŠKO-ENERGO. V Mělči vyrostou 4 větrné turbíny a automobilce ŠKODA bude po 20 let ročně dodávat 28 GWh, což představuje 10 % její spotřeby. Poznamenal, že dojednat tuto PPA trvalo poměrně dlouho, ale s tím se u takového projektu musí počítat - důkladně prověřovali kredit a rizikový management všech aktérů a snažili se, aby byl výsledek výhodný pro všechny a hlavně - vydržel celých 20 let.

Druhý blok uzavřel David Petr, ředitel podnikatelské lokalizace Czech Invest, představil téma zelených investic z pohledu partnerství veřejného a soukromého sektoru (tzv. PPP projekty). Kriticky poznamenal, že české prostředí tomu není příliš otevřené a v kontextu střední Evropy pro zahraniční investory nevypadáme atraktivně. Schází nám ze strany české vlády např. systémová podpora investic, která byla původně zařazena v komponentě 4.1 NPO. Czech Invest ale přichází i s konstruktivním řešením situace, poskytuje poradenství municipalitám, jak revitalizovat brownfieldy, pomáhají jim s PPP projekty nebo je propojují s odborníky. 

Připomeňte si proběhlé webináře:

• Energetické komunity - společenství ve středu zájmu energetické transformace
• Jak vytvořit efektivní energetická společenství?
• Energetické komunity - společenství ve středu zájmu energetické transformace