Energetické komunity mohou síti pomáhat. Musí se jen dobře nastavit, říkají odborníci

Na přelomu jara a léta tohoto roku vydala Evropská komise (platforma ETIP SNET) studii k vlivu energetických komunit na síť. Na analýzu navázala v srpnu významná celoevropská konference CIGRE, kde autoři studie její výsledky rozebrali s energetickými experty z řad vědců ale například i provozovatelů sítí. Shodli se, že správně nastavené energetické komunity mohou být pro síť přínosné, pokud jim to právní rámec a ostatní aktéři na trhu umožní.

Nová studie: Vliv komunit na síť

Samotná studie se zaměřila na to, jak by mohly tyto komunity v současném energetickém systému fungovat co nejlépe a naplnit svůj potenciál, pokud jde o jejich dopad na distribuční a přenosovou soustavu.

A výsledek? Další směřování by mělo vést ke vzniku takzvaných “plně integrovaných energetických komunit”. Takové energetické komunity si lze představit jako pomyslné "přátele sítě", které nejen sdílí elektřinu mezi svými členy, ale dokážou také poskytovat flexibilitu provozovatelům sítí. 

To znamená, že mohou koordinovaně měnit svou výrobu či spotřebu elektřiny v čase, kdy je síť v nerovnováze a pomáhat tak provozovateli sítě vyrovnávat výkyvy v soustavě. Energetické komunity v sobě totiž agregují více obnovitelných zdrojů, bateriových úložišť nebo spotřebičů, jako jsou například elektromobily tepelná čerpadla či bojlery. Takto sdružené zdroje se lépe ovládají a účinněji poskytují provozovatelům sítí svou flexibilitu.

Energetické komunity se řeší v celé Evropě. Co o jejich fungování zatím víme? 

Dopadu komunitní energetiky na síť se věnovali také v Belgii. Bruselský regulátor Brugel zjistil, že pokud se více než 20 % obyvatel v dané části soustavy zapojí do lokálního sdílení elektřiny, dokážou významně pomoci vyrovnávat výkyvy v síti. Přesunutím své spotřeby energie do času, kdy síť není tak zatížena vysokou poptávkou po elektřině, získavají spotřebitelé nejen lepší ceny, ale i pomáhají odlehčit zátěž sítě. Dokonce tím oddalují a snižují nároky na investice do posílení síťové infrastruktury.

V Norsku vznikly během posledních dvou let další studie, které se přímo věnují vlivu energetických komunit na síť. Autoři té první mimo jiné zkoumali komunity v Norsku a Španělsku a jejich dopad na toky elektřiny mezi sítěmi různých hladin napětí. Komunity si přitom rozdělili na tři typy podle průběhu spotřeby a složení členů: rezidenční, komerční, smíšené. Nejlépe dopadly komunity komerční (ve Španělsku), respektive smíšené (v Norsku), díky tomu že měly největší průnik výroby a spotřeby, tedy elektřinu spotřebovávaly v časech, kdy ji vyráběly. 

Druhá studie potvrdila výše zmíněnou domněnku Evropské komise, tedy že energetická společenství jsou dobrým zdrojem flexibility pro provozovatele sítí. Autoři skrze analýzu nákladů na rozvoj sítí tvrdí, že spolupráce s komunitami je jedna z možností jak snížit investice do posilování sítě a doporučují jejím provozovatelům spolupráci s komunitami a využívání jejich flexibility.

Když to budeme s energetickými komunitami myslet vážně, prospěje to síti i spotřebitelům

Energetické komunity mají potenciál významně přispět k stabilizaci a efektivnímu fungování energetické sítě, potvrzují to jak studie Evropské komise, tak analýzy v Belgii a Norsku. Ukazuje se, že dobře nastavená spolupráce mezi provozovateli sítí a komunitami poskytujícími flexibilitu, může nejen vyrovnávat výkyvy spotřeby a výroby, ale také snížit a oddálit nutnost investic do posílení infrastruktury a snížit domácnostem účty za elektřinu. 

Pro dosažení plně integrovaných komunit je klíčové vytvořit vhodné právní a tržní podmínky, které umožní komunitám fungovat jako spolehliví partneři v přechodu na obnovitelné zdroje.

Jak jsme na tom v Česku? Přečtěte si ve druhém díle nazvaném Flexibilita a komunitní energetika: Nový směr pro český trh s elektřinou.