Nizozemsko: nové centrální zásobování jako nástroj pro transformaci teplárenství

Nizozemské teplárenství je od toho českého v lecčem velmi odlišné. Přesto se od něj můžeme naučit cennou lekci v plánování energetické transformace. Na systém dálkového vytápění je v Nizozemsku napojeno pouze 400 tisíc domácností, tedy zhruba jen 5,5 % populace, zatímco v Česku je to přes 40 %. Vybudování nového systému CZT je tu jedním z nástrojů pro úspěšnou dekarbonizaci teplárenského sektoru. Podíl obnovitelných zdrojů energie v nizozemském CZT se nyní pohybuje na úrovni 30 %, z čehož velkou většinu tvoří biomasa.

Systémy CZT se v Nizozemsku dělí na velké a malé sítě. Velké sítě se dají přirovnat k systému CZT v Česku, malé pak spíše zásobují několik budov (např. sídliště). Vlastnická struktura je v současnosti z velké většiny založená na privátním sektoru, ke třem největším společnostem je připojeno 85 % zákazníků.

Klimatická dohoda: skoncovat se zemním plynem do roku 2030

Nizozemsko si ve své Národní klimatické dohodě (Klimaatakkoord, 2019) stanovilo konec zemního plynu coby hlavního paliva pro vytápění v 7 milionech holandských domácností. Do roku 2030 by pak mělo být 1,5 milionů holandských spotřebitelů připojeno na “nový” systém dálkového vytápění kompletně bez zemního plynu.

Dohoda také zavedla povinnost obcí vypracovat vizi přechodu na udržitelný systém vytápění. Stát ale obce v tomto ohledu nenechává na holičkách. Právě pro jejich potřeby Nizozemsko zřídilo Expertní centrum ECW pro teplo poskytující poradenství a konzultace k přechodu na udržitelný systém vytápění. ECW spustilo i tzv. “Tepelný atlas” - digitální mapu Nizozemska, která ukazuje plánované i realizované teplárenské projekty (včetně údajů o spotřebě tepla). Poskytuje tak potenciálním investorům dostatek informací pro jejich investiční záměry.

Tepelný atlas

Díky požadavku na vypracování tranzičních plánů obcí nizozemská vláda získává cenné informace o potřebách měst a obcí, zejména co se týče výstavby nové infrastruktury pro dálkové vytápění. Na základě těchto informací pak vláda přiděluje investice tak, aby co nejlépe pokryla potřeby nejzranitelnějších obcí. Právě tento ‘bottom-up’ strategický přístup dokáže zajistit, aby se finance investovaly tam, kde jsou nejvíce potřeba.

Systém kolektivního vlastnictví ve formě družstevnictví je v Nizozemsku také poměrně rozšířený a v energetice se ujal již v 80. letech u větrných elektráren. V roce 2022 se v Nizozemsku nacházelo celkem 705 energetických komunit sdružující 120 tisíc členů, se zastoupením v 86 % všech nizozemských obcí. V oblasti tepla pak bylo k roku 2022 evidováno v Nizozemsku 78 energetických společenství, která připravují či aktivně realizují a provozují vlastní zdroje a infrastrukturu.

S ohledem na vládní orientaci na vybudování systémů dálkového vytápění nyní energetická společenství v Nizozemsku čeká nelehký úkol, a sice najít v probíhající transformaci svou roli. Nizozemská vláda k tomu přijala novou legislativu, tzv. “Collective Heat Supply Act”. Jde o zákon, který má reformovat současný systém vlastnictví a přesunout jej do rukou veřejnosti. Problém v současném nastavení zákona ale je, že nepočítá s účastí energetických společenství jako možných podílníků. Zákon je nicméně teprve v přípravě a tak je nejasné, jaké změny ho čekají v legislativním procesu. Už nyní ale najdeme v Nizozemsku hned několik projektů v teplárenství, za nimiž stojí místní energetické komunity.

Grunneger Power: participace ve středu transformace

Grunneger Powerje energetické družstvo sdružující přes 2500 členů. Působí od roku 2011 ve městě Groningen. Od svého založení družstvo realizovalo několik sdílených projektů a dnes působí i jako dodavatel čisté elektřiny. Navíc nabízí pro své členy i veřejnost konzultace projektových záměrů v energetice.

V rámci evropského projektu SCCALE203050 družstvo ve spolupráci s národní koalicí Energie Samen přípravuje pilotní projekt tepelného energetického družstva s názvem Buurtwamrte právě v Groningenu. Ambicí je nahradit současný systém vytápění zemním plynem a vytvořit udržitelný systém dálkového vytápění pro čtvrť s více než 3000 obyvatel. Jedná se o jeden z nejpokročilejších projektů v Nizozemsku, který podpořilo i samotné město Groningen grantem ve výši 500 000 EUR.

Právě spojení energetického družstva a obce je unikátní. Ve městě se dokonce realizuje vícero ambiciózních energetických projektů a v současné chvíli se v Groningenu chystá vytvoření 2 energeticky pozitivních čtvrtí.

Největší výzvou pro projekt Burrtwarmte v tuto chvíli zůstává otázka participace. V současnosti totiž většina místních domů k vytápění používá vlastní plynový bojler. Prvním a zásadním krokem pro úspěšný start projektu bude souhlas místních občanů s nahrazením systému dodávek tepla. Participace je také naprosto zásadní pro ekonomiku celého projektu. Předběžné finanční odhady ukazují nutnou míru účasti na úrovni 70 % místních obyvatel, aby byl projekt ekonomicky životaschopný.

Komunikace tak probíhá na více frontách: s vlastníky rodinných domů, s obcí, s bytovými družstvy a SVJ i s nájemníky. Pro efektivní zapojení stakeholderů připravila Energie Samen čtyřfázový plán zaměřený na podporu účasti občanů ve velkých energetických projektech a první majitelé rodinných domů již obdrželi nabídku zapojit se do energetické komunity, včetně vyčíslení ekonomických dopadů a přínosů pro jejich domácnosti. Výstavba sítě v první sousedské čtvrti potrvá 2-3 roky, práce však již probíhají. Pro projekt byla vytvořena tzv. roadmapa do roku 2030 definující jednotlivé fáze a milníky projektu.