Od boje se znečištěným ovzduším k prošlapávání cesty pro sdílení elektřiny

Příběh obnovitelné energie v Česku: tento text je součástí e-booku Frank Bold Upřímně a směle, který si můžete stáhnout zde.

Léto 2024 připomínalo všechno jen ne okurkovou sezonu. Ve stejnou dobu došlo ke dvěma přímo nesouvisejícím, ale symbolicky propojeným událostem. Od 1. srpna začalo v Česku díky novému zákonu o komunitní energetice fungovat sdílení elektřiny, které podpoří rozvoj obnovitelných zdrojů energie. A jen několik dní nato přišla jedna z nejšpinavějších českých uhelných elektráren v Počeradech na základě rozhodnutí soudu o výjimku na vypouštění rtuti.

Oba milníky ukazují, že Česko v boji za lepší ovzduší a zmírňování změny klimatu konečně vyrazilo správným směrem. A oba nesou stopu dlouhodobé práce Frank Bold. Naše úvaha byla před lety vcelku prostá. Data jednoznačně ukazovala, že spalování uhlí v elektrárnách a teplárnách poškozuje ovzduší, klima, životní prostředí a zdraví lidí. Vláda dlouhodobě nedokázala předložit uspokojivá řešení, neplnila imisní limity a neměla strategii, jak zajistit útlum spalování uhlí. Úřady přitom udělovaly provozovatelům uhelných elektráren štědré výjimky z emisních limitů jako na běžícím páse

Proti výjimkám z emisních limitů

Co s tím? Naše první myšlenka byla zaměřit se na boj s uhlím a znečištěným vzduchem. Jako právní experti jsme se ujali role zástupců veřejného zájmu na ochraně životního prostředí a lidského zdraví v řízeních o výjimkách z emisních limitů. Jen od roku 2018 do roku 2022 jsme se zúčastnili všech 17 řízení týkajících se uhelných elektráren. Díky naší aktivní účasti české úřady nakonec ve většině případů přistoupily ke zpřísnění požadovaných výjimek oproti variantám, které požadovali provozovatelé. Životní prostředí jsme tak uchránili před 1 671 kilogramy rtuti.

V nejzávažnějších případech o zrušení nezákonných výjimek z emisních limitů soudní cestou stále usilujeme. Týká se to největších znečišťovatelů, elektráren Počerady a Chvaletice, které za rok 2023 vypustily přes 500 kilogramů rtuti. V obou případech po dlouhá léta vedeme se střídavými úspěchy soudní spory s cílem omezit jejich nezákonné negativní dopady na životní prostředí a lidské zdraví.

Boj s uhlím v číslech

Česko potřebuje probudit ve výstavbě obnovitelných zdrojů

Uvědomovali jsme si však, že jen soudit se s uhelnými elektrárnami našemu životnímu prostředí nepomůže. Jakkoliv analýzy ukazují, že případné současné odstavení Počerad i Chvaletic by českou elektrizační soustavu ani dodávky tepla neohrozilo, odchod od fosilních zdrojů energie byl dlouho pohádkou, o které si Česko mohlo nechat jen zdát. Zajímalo nás, proč se v Česku obnovitelné zdroje nestaví podobně jako u našich sousedů v Rakousku či Německu. Mají přece podobné geografické podmínky pro výrobu větrné i solární elektřiny. Problém musí být někde jinde a jeho řešením bychom odblokovali obrovský potenciál, který by dokázal pokrýt více než polovinu spotřeby Česka do roku 2030 levnou a obnovitelnou energií. Ve výstavbě obnovitelných zdrojů Česko zkrátka trestuhodně zaostalo. Kolem roku 2020 jsme se proto začali soustředit na systémové kroky, které vedou k dalekosáhlým a dlouhodobým změnám. 

Pohled za hranice k našim sousedům v Rakousku či Německu ukazuje, že ve výstavbě obnovitelných zdrojů energie trestuhodně zaostáváme.

Došlo nám, že potenciál obnovitelných zdrojů v Česku naplníme pouze, pokud se zasadíme i o vytvoření a prosazení vhodných podmínek pro rozvoj solární a větrné energie. Naším cílem bylo nastartovat transformaci energetického odvětví a podpořit vznik stabilního systému s výhodami pro každého, ne jen pro několik málo velkých firem. Zapojení malých producentů energie z obnovitelných zdrojů (OZE) může pomoci v boji s energetickou chudobou i zvýšit přijatelnost obnovitelných zdrojů energie u veřejnosti. 

Od začátku přitom nešlo „pouze" o dopady na životní prostředí, ale o celkovou modernizaci směrem k větší udržitelnosti, bezpečnosti a odolnosti tuzemské energetiky. Tak, aby nebyla závislá na fosilních palivech, jejichž zásoby se v Evropě dost tenčí. A to jsme ještě samozřejmě vůbec nemohli tušit, k jakým geopolitickým změnám v následujících letech dojde.

Komunitní energetika má obrovský potenciál

Zkušenosti ze zahraničí i evropská legislativa nám postupně ukázaly možnou cestu. Komunitní energetiku a sdílení elektřiny považujeme za klíčové pro přechod na obnovitelné zdroje. Umožňuje totiž občanům, samosprávám i firmám přímo benefitovat na společné výrobě a spotřebě z obnovitelných zdrojů. Sdílení elektřiny pak umožňuje propojovat odběratele s jednotlivými výrobci. Studie potenciálu komunitní energetiky, kterou jsme nechali zpracovat, ukázala, že takto vyrobená obnovitelná elektřina by mohla pokrýt až osminu spotřeby elektřiny v Česku, nebo 79 % spotřeby domácností. 

K zavedení komunitní energetiky se však česká vláda moc neměla. Přitom Česku za opožděné převedení evropské legislativy do českého energetického zákona hrozila vysoká pokuta od Evropské komise. I proto jsme téma přijali za své a v roce 2022 spoluzaložili Unii komunitní energetiky s cílem prosadit energetická společenství a sdílení elektřiny v zákoně i v praxi. 

Když Rusko napadlo Ukrajinu, navždy to změnilo pohled na naši i celosvětovou budoucnost. Nebezpečná závislost evropské energetické soustavy na fosilních palivech z Ruska nebyla ani do té doby žádným tajemstvím, teprve otevřený útok této mocnosti na Ukrajinu ale evropské i české lídry probudil a přiměl je k tomu, aby začali urychleně posilovat energetickou bezpečnost i prostřednictvím modernizace a výstavby lokálních obnovitelných zdrojů. 

Frank Bold a Unie komunitní energetiky, do které se postupně podařilo přilákat desítky vlivných stakeholderů, se v letech 2020 až 2024 intenzivně zapojili do připomínkování legislativy i dotačních programů.

Ministerstvo průmyslu a obchodu za jedno volební období vyprodukovalo dokonce tři novely energetického zákona. Z médií je možná znáte pod názvy Lex OZE 1, 2 a 3 a jak jejich název napovídá, měly za cíl odbrzdit výstavbu obnovitelných zdrojů energie a konečně zavést i komunitní energetiku a sdílení elektřiny. Bez financování se žádné nové odvětví neobejde a vlastní zdroje znamenají větší stabilitu a bezpečnost. Zejména z Modernizačního fondu pak začalo do modernizace a ozelenění energetiky proudit bezprecedentní množství financí.

Nejlepší zákon o sdílení elektřiny v Evropě 

Kde jsme dnes, ve druhé polovině roku 2024? O pořádný kus dál, než bychom si na začátku vůbec troufali odhadovat. Na začátku srpna v praxi odstartovalo dlouho očekávané sdílení elektřiny. Domácnosti, firmy nebo třeba veřejné budovy v rámci obce si teď mohou vlastní vyrobenou elektřinu posílat do jiných odběrných míst prostřednictvím veřejné distribuční soustavy. I díky vytrvalému tlaku a expertíze Frank Bold a Unie komunitní energetiky má Česko v celoevropském kontextu jeden z nejlepších zákonů ke komunitní energetice. Novela Lex OZE 2 se zcela oprávněně stala Zákonem roku. 

Novela energetického zákona Lex OZE 2 se i díky úsilí Frank Bold stala jedním z nejlepších zákonů ke komunitní energetice a sdílení elektřiny v Evropě. 

„Zákazníci se konečně stanou aktivními hráči na energetickém trhu, už nebudou pouhými pasivními spotřebiteli. To podpoří lokální produkci i spotřebu energie a zvýší energetickou soběstačnost a bezpečnost regionů. Moderní energetika s sebou spotřebitelům přináší možnost, aby upravili svoje chování, získali za to finanční odměnu a zároveň ulehčili síti. Do roku 2026 vzniknou díky podpoře Ministerstva životního prostředí desítky pilotních projektů energetických společenství, které ostatním ukážou cestu, jak se stát více soběstačnými a odolnými vůči výkyvům na trhu," komentovala pro média situaci Laura Otýpková, právnička a expertka na energetické právo Frank Bold. 

Sdílení elektřiny je jen jednou z celé řady změn, které postupně proměňují českou energetiku. Naše snahy tím ale nekončí, aktivně sledujeme přípravu dalších nezbytných předpisů. V parlamentu se projednává novela Lex OZE 3, která podpoří rozvoj baterií a sdružování flexibility. Následovat bude transpozice nového designu trhu s elektřinou (Electricity Market Design), který schválila Evropská unie v dubnu 2024. 

Díky všem dosavadním i budoucím změnám bude česká energetika skutečně moderní, protože dokáže efektivně využívat data o výrobě a spotřebě i dostupnou kapacitu sítí. Užitek z obnovitelných zdrojů navíc budou mít všichni účastníci trhu: firmy, domácnosti i obce. 

A co bude dál s uhlím?

Jak to s Počerady a Chvaleticemi dopadne? Těžko říct. Počerady nyní nemají výjimku, ani neplní evropský emisní limit, uhlí však dále spalují. Chvaletice mají výjimku z emisních limitů pravomocnou, byť napadnutou před Ústavním soudem. Jejich provozovatel Pavel Tykač aktuálně usiluje o to, aby mu výrobu elektřiny z uhlí kompenzoval stát, protože se brzy přestane ekonomicky vyplácet.