Povolování obnovitelných zdrojů trvá v Evropě i roky. Evropská komise doporučuje, jak proces zrychlit

Podle zjištění Evropské komise trvá v Evropě povolování pozemních fotovoltaických elektráren (FVE) 1 až 4,5 roku a u větrných elektráren umístěných na pevnině dokonce 3 až 9 let. Pro splnění celoevropských cílů pro obnovitelné zdroje energie (OZE) je potřeba zajistit jejich rychlejší a snadnější výstavbu. Evropská komise proto letos v květnu vydala doporučení, jak zrychlit proces povolování OZE. Inspiraci čerpá hlavně z příkladů dobré praxe napříč Evropou.

Doporučení Komise se soustředí na několik oblastí, které by členské státy mohly z hlediska povolování obnovitelných zdrojů zlepšit. Jedná se zejména o následující body:

• rychlejší a kratší povolovací postupy

• usnadnění účasti občanů na projektech OZE a podpora energetických společenství

• zlepšení koordinace mezi orgány, které OZE povolují

• jasné, transparentní a digitalizované povolovací postupy

• dostatečné lidské zdroje a kapacity (úředníků)

• lepší identifikace a plánování lokalit pro projekty OZE

• snazší připojení k síti a účinné využívání sítí

• umožnění vzniku inovativních projektů

Zatímco samotné doporučení Komise je spíše obecnějším apelem, praktické informace a tipy přináší navazující soubor rad a doporučení (guidance). Ten může být pro členské státy včetně ČR pomyslnou studnicí nápadů, jak povolování OZE zrychlit a která opatření zavést. Obsahuje konkrétní příklady legislativních, technických a dalších řešení zavedených v jiných evropských státech s cílem zjednodušit povolovací procesy. Přitom i tento soubor se věnuje stejným tématům jako doporučení Komise.

Vzhledem k množství doporučení a zahraničních zkušeností vybíráme 3 inspirativní příklady.

Audit povolovacích procesů pro OZE

Státy často nemají zmapovaný povolovací proces na úrovni jeho jednotlivých kroků a nejčastějších bariér (zpracovaný audit). Tento přehled je nezbytný, aby stát věděl, které části je potřeba zjednodušit či zrychlit jako první.

Dobrým příkladem je zde Švédsko, které téměř 2 roky mapovalo povolovací procesy. Audit vyústil v návrh 90 různých zlepšení. Tyto zlepšovací návrhy byly testovány na 5 běžících projektech OZE, z čehož následně vyplynuly konkrétní nápady pro úpravu národní legislativy. Podobně k tomuto úkolu přistoupilo i Estonsko – audit povolovacích procesů pro OZE měl za následek přípravu legislativního balíčku pro urychlení jejich výstavby. 

Česká republika má možnost pro vyhotovení takového auditu využít podporu EU skrze Nástroj pro technickou podporu (TSI). Jedná se o program EU, který členským státům poskytuje na míru šité odborné znalosti v oblasti strukturálních reforem – a to od přípravy reforem až po jejich realizaci. Podporu při urychlování povolování OZE v minulosti využilo už 6 členských států.

Sdílené připojení k síti pro OZE, které se dobře doplňují

Kapacita sítě je pro OZE častým problémem, který bude postupem času stále významnějším. Jednou z variant, jak usnadnit instalaci nových OZE, je možnost, aby zdroje na jednom místě sdílely připojení k síti (rezervovanou kapacitu).

Typickým příkladem jsou právě fotovoltaické a větrné elektrárny, jejichž křivky výroby se během roku vhodně doplňují (zejména pokud jsou také doplněny bateriovým úložištěm). Není tak nutné, aby si každá elektrárna rezervovala kapacitu v síti samostatně, ale naopak využila možnosti sdíleného připojení, které ve výsledku vede k racionálnějšímu využití kapacity elektrizační soustavy.

Dobrým příkladem tohoto přístupu jsou země jako Portugalsko, Španělsko a Litva, které umožnily vznik těchto hybridních projektů. Vzhledem k přínosům tohoto řešení pro síť dokonce první dva zmíněné státy přikročily k tomu, že zvýhodňují tyto projekty v rámci žádostí o připojení (dávají jim prioritu). Litva zase vytvořila zjednodušený povolovací proces pro tento typ projektů, který nyní trvá pouze 5 měsíců oproti původním 11.

Legislativa ČR v současnosti toto sdílené připojení k síti neumožňuje. Pro přijetí změny by byla nutná zejména úprava vyhlášky o podmínkách připojení k elektrizační soustavě a pravidel provozování přenosové (distribuční) soustavy.

Digitalizace a sjednocení povolovacího procesu

Legislativa EU, konkrétně směrnice označovaná jako RED III, vyžaduje od členských států vytvoření tzv. „one-stop-shopů”, tedy jednotných kontaktních míst, které provedou investory povolováním projektů OZE. Zároveň by také povolovací procesy měly být nejpozději koncem roku 2025 vyřizovány elektronicky. Tyto požadavky mají za cíl zpřehlednit povolovací proces pro žadatele a výrazně ho zjednodušit.

Hezkým příkladem průkopníka v tomto směru může být Kypr. Prostředky ze svého Národního plánu obnovy se rozhodl využít také k vybudování digitálního one-stop shopu pro povolování OZE. Jen za prvních 6 měsíců fungování této platformy obdržel 300 žádostí o povolení. Se všemi úřady, které se povolování účastní, je tak možné komunikovat elektronicky.

V ČR již byly s Evropskou komisí dohodnuty reformy v této oblasti, a to skrze využití prostředků z Národního plánu obnovy. V budoucnu má být v ČR zřízeno jednotné digitální kontaktní místo pro projekty OZE. Důležité je nyní podpořit jeho přípravy, aby ke sjednocení a digitalizaci povolování došlo co nejdříve.

Soubor rad a příkladů dobré praxe z pera Evropské komise může být skvělým vodítkem i pro Českou republiku. Zejména pak pro zástupce ministerstev a dalších orgánů, do jejichž agendy energetika spadá. Nemusíme proto nutně znovu vymýšlet kolo, pokud již disponujeme funkčními řešeními od našich evropských sousedů.