Víc elektromobilů, míň emisí. Pár dobrých zpráv o ovzduší

Elektromobily, kam se podíváš

Elektromobilům všichni věští zářnou budoucnost - tak zářnou, že se tomu skoro nedá uvěřit. Po ulicích jich jezdí už přes 2 miliony a analytici z Bloomberg dokonce tvrdí, že víc než polovina aut prodaných v roce 2040 bude elektrických, a to hlavně zásluhou strmě klesajících cen ion-lithiových baterií. Světová spotřeba elektřiny by přitom měla vzrůst o 5 %. To není moc. Uvidíme za 23 let, jestli měli analytici pravdu.

Zprávy v podobném smyslu přicházejí i od samotných automobilek. Například všechna nová Volva po roce 2019 by měla být elektrická nebo hybridní. VW už dříve oznámil úmysl přeskočit Teslu a do osmi let ovládnout trh. Škoda by v té samé době měla mít na trhu čtyři modely elektromobilů.

Z pohledu kvality vzduchu v našich městech jsou to dobré zprávy. I kdyby byly přehnané, je zřejmé, že vytvářejí tlak i na automobilky vyrábějící tradiční spalovací motory, aby držely krok s dobou a snižovaly emise. Dobře to ilustruje nedávná společná výzva premiérů pěti německých spolkových zemí směrem k automobilkám. Požadují, aby výrobci aut majitelům starších vozů zdarma nabídli výměnu starého motoru za nový, nízkoemisní. Zajímavé na tom je, že tento apel vzešel od premiérů zemí, kde sídlí významné automobilky - Bavorsko (BMW, Audi), Badensko-Würtembersko (Porsche, Deimler), Hessensko (Opel), Severní Porýní - Vestfálsko (Ford) a Dolní Sasko (VW). Je i v jejich zájmu, aby automobilový průmysl držel krok s dobou. V situaci, kdy řada měst oznamuje nebo zvažuje nízkoemisní zóny, by mohla výrazně klesnout poptávka po klasických vozech a to by ekonomiky všech pěti zemí bolestně pocítily.

Německý nátlak na automobilky kvůli emisím 

Německá vláda oznámila, že zakládá odborné fórum pro spalovací motory, které má navrhnout opatření pro snížení emisí z aut. Jde zejména o emise oxidů dusíku, jejichž kontcentrace na většině měřících míst v Německu překračuje zákonné normy. Na situaci upozorňuje mimo jiné organizace Deutsche Umwelthilfe, která se také soudní cestou pokouší přimět města s nejsilněji znečištěným ovzduším, aby proti nezákonnému stavu něco podnikla. Mnohde se to daří, například Mnichov nebo Stuttgart už oznámily výrazné omezení vjezdu vysokoemisních aut do centra.

Co doposud chybí, je realistické měření emisí aut ne v laboratorních, ale v silničních podmínkách. Také to se teď německá vláda snaží změnit tím, že kromě výše zmíněného fóra zakládá ještě měřící institut. Ten by měl měřit spotřebu paliva a emise a výsledky svých měření publikovat na internetu. Teď jde jen o to, aby byl skutečně nezávislý a nepodléhal tlaku automobilek na svou práci. Zmíněná Deutsche Umwelthilfe například upozorňuje na to, že projekt by rozhodně neměl finančně spoléhat na pomoc samotných automobilek.

Poslední benzínové auto se ve Francii prodá v roce 2040

Prezident Macron a jeho ministr pro energetiku Nicolas Hulot mají smělé plány. Přejme jim, ať s nimi uspějí. Do roku 2022 chtějí zavřít všechny uhelné elektrárny a zároveň posilovat obnovitelné zdroje, v souladu se směrem nastoupeným už předchozí vládou. V dopravě chtějí financovat výstavbu infrastruktury pro elektrické a vodíkové motory a do roku 2040 ve Francii zcela ukončit prodej nových naftových a benzínových aut!

Ambiciózní plány byly oznámeny právě v době, kdy ve Francii vrcholí kauza podobná našim žalobám na PZKO (Programy zlepšování kvality ovzduší). Podobně jako v našich velkých městech ani ve Francii se mnohde nedaří udržet kvalitu ovzduší v zákonných limitech. Jde zejména o oxidy dusíku a prachové částice z dopravy. Nyní francouzský nejvyšší soud nařídil vládě, aby nejpozději do devíti měsíců přepracovala svoje plány zlepšování kvality ovzduší. O takový výsledek se snažíme i my na Ostravsku, v Praze, v Brně a na Ústecku. 

Projekt Právo na čistý vzduch je financován programem Life.