Do you speak English? Switch to english version Ponechat českou verzi

ZpravodajZpět na hlavní stránku zpravodaje

Jak odstranit černou stavbu

Občan 2.0

Většina staveb a výraznějších úprav terénu musí být povolena v územním a stavebním řízení. Často se však stává, že stavebník úmyslně (aby mohl stavět dříve) nebo z nevědomosti postaví stavbu bez těchto povolení, tzv. černou stavbu.

V naší poradně se setkáváme jak s případy drobných černých staveb (přístavba patra rodinného domu), tak i se závažnými případy načerno zbudovaných zemědělských areálů obtěžujících zápachem, hlučných restauračních zařízení, která bývají v provozu i v nočních hodinách, nebo zbudování motokrosových a trailových tras v lese.

Podejte podnět

Proti černé stavbě se mohou občané bránit podnětem podaným na stavební úřad. Stavební úřad by pak měl na základě podnětu zahájit řízení o odstranění stavby. Stavba ale může být dodatečně povolena, pokud o to stavebník požádá. Dodatečné povolení pak nahrazuje územní rozhodnutí i stavební povolení současně.

Řízení o dodatečné povolení se mohou účastnit dotčení sousedé nebo spolky a mohou tak docílit například i toho, že úřad žádost o dodatečné povolení zamítne. Ten by přitom měl žádost zamítnout i v případech, kdy stavba z nějakého zákonného důvodu na daném místě stát nesmí, například proto, že je v rozporu s územním plánem.

Žádejte zamítnutí žádosti o dodatečné povolení

Stavební úřad je oprávněn také rozhodnout o tom, aby stavebník práce zastavil do doby, než bude rozhodnuto o dodatečném povolení nebo odstranění stavby. V praxi jej ale úřady příliš nevyužívají. Stavební úřad zpravidla stavebníkovi vyhoví a dodatečné povolení stavby vydá s ohledem na to, že stavebník již na stavbu vynaložil značné finanční prostředky. Lze se tedy domnívat, že s touto praxí stavebních úřadů mnozí stavebníci kalkulují a realizují černé stavby v přesvědčení, že tímto způsobem budou moci stavět dříve a úřad jim ji poté s velkou pravděpodobností dodatečně povolí. Dotčeným sousedům se někdy podaří podáváním námitek docílit stanovení podmínek dodatečného povolení tak, aby pro ně stavba byla přijatelnější. K zamítnutí žádosti o dodatečné povolení ale příliš často nedochází. 

Kromě samotného institutu dodatečného povolení, který bývá stavebníky zneužíván, je problematické také to, že zákon nestanoví maximální délku řízení o dodatečné povolení. Poškození sousedé tak mohou čekat na verdikt, zda stavba bude povolena nebo bude nařízeno její odstranění, poměrně dlouho (v praxi jsme se setkali s případem, kdy to trvalo 3 roky). Úřad zpravidla požaduje po stavebníkovi doplnění podkladů, lhůtu pro doplnění může však prodlužovat. Aby mohlo být nařízeno odstranění stavby, musí nejprve skončit řízení o dodatečné povolení. Jeho délka však do velké míry záleží na postoji úřadu a stavebníka.

Ochrana občanů je slabá

Jak lze vidět, aktuální právní úprava chrání práva osob dotčených černými stavbami jen málo. Ty se mohou účastnit řízení, nemají ale přímý vliv na jeho délku a většinou se nemohou domoci odstranění stavby. Podle některých zdrojů se však do budoucna chystá zrušení institutu dodatečného povolení stavby, které by problém jeho zneužívání vyřešilo.

Článek vyšel původně v deníku Rovnost 12. září.