Práva občanů obcí a krajů

Manuál se věnuje převážně právům občanů obcí a krajů v rámci samosprávy, tedy samostatné působnosti. V závěru manuálu osvětlujeme, co dělat, pokud orgány obce či kraje vaše práva nedodržují. V této části radíme i pro oblast působnosti přenesené, tedy situací, kdy obecní či krajské orgány fungují jako prodloužená ruka státu (př. když vedou stavební řízení nebo rozhodují o přestupcích).

Jaký je rozdíl mezi samostatnou a přenesenou působností obcí a krajů se dočtete v našem manuálu Samostatná a přenesená působnost.

Právo občanů podílet se na samosprávě má ústavní základ

Občané patří k základním pojmovým znakům obce či kraje – bez nich by obec ani kraj nemohly existovat. Zákon občanům svěřuje určitá oprávnění, která jim mají umožnit, aby se mohli podílet na územní samosprávě. Jde tak o garanci jednoho z ústavních práv, kterým je právo občanů podílet se na správě veřejných věcí, a to buď přímo (např. v referendu) nebo svobodnou volbou svých zástupců (např. volbou zastupitelů).[1]

Zákonná provedení a konkretizaci tohoto ústavního pravidla obsahují zákon o obcích a zákon o krajích.

Nutno dodat, že stejná práva náleží i občanům městských částí statutárních měst a hlavního města Prahy. Více naleznete v manuálu Jak se zapojit do fungování městské části?

Kdo může vykonávat práva občanů obcí a krajů?

Mezi občany obce nebo kraje se řadí ti lidé, kteří:

• jsou státními občany České republiky a
• jsou v obci přihlášeni k trvalému pobytu. Občanem kraje je ten, kdo je přihlášen k trvalému pobytu v některé obci nebo na území vojenského újezdu, které se nacházejí v územním obvodu tohoto kraje.[2]

Pokud tito občané dosáhli věku 18 let, mohou vykonávat všechna dále uvedená práva.[3] Česká republika je v tomto ohledu také vstřícná k jiným státům – umožnila totiž podílet se na samosprávě i lidem, kteří nemají české občanství. Stejná práva jako občané obcí a krajů tedy mohou vykonávat i občané cizího státu, kteří:

• dosáhli věku 18 let,
• jsou v obci přihlášeni k trvalému pobytu (v případě kraje k trvalému pobytu v obci nebo vojenském újezdu v územním obvodu kraje) a
• stanoví tak vyhlášená mezinárodní smlouva, která Českou republiku zavazuje.[4] Česká republika se při vstupu do Evropské unie ve Smlouvě o přistoupení ČR k Evropské unii zavázala dodržovat její normy – především dnešní Smlouvu o fungování EU, která zaručuje občanům EU právo volit a být volen do zastupitelstev obcí (nikoli krajů).[5] Podle zákona[6] musí tito občané cizích států požádat příslušný obecní úřad, aby je zapsal do dodatku stálého seznamu voličů.

Jediné omezení pro příslušníky cizích států představuje fakt, že se nemohou stát starostou ani místostarostou obce. Těmi mohou být pouze občané České republiky.[7]

Většinu práv mohou vykonávat i chalupáři

Většinu z níže uvedených práv mohou vykonávat i plnoletí lidé, kteří sice nejsou občany obce ani kraje, ale vlastní na území obce, resp. kraje nemovitost.

Zákon tím pamatuje např. na chalupáře a vlastníky dalších rekreačních objektů. Ti sice v obci či kraji nemají trvalé bydliště, přesto tam ale tráví i podstatnou část roku. Proto mají osobní zájem na kvalitě spravování této obce či tohoto kraje. Jediná práva, která tito vlastníci nemovitostí nemohou na rozdíl od občanů obce nebo kraje vykonávat, jsou práva volební. Nemohou:

• volit a být voleni do zastupitelstva a
• hlasovat v obecním, příp. krajském referendu.[8]

Jaká práva máte jako občané obcí i krajů?

Volit a být volen do zastupitelstva

Zvláštním zákonem, který konkretizuje toto právo,[9] je zákon o volbách do zastupitelstev obcí, resp. zákon o volbách do zastupitelstev krajů. Oba zákony stanoví, jaké jsou překážky výkonu volebního práva, kdo může být volen a další podrobnosti.

Hlasovat v místním, resp. krajském referendu

Podrobnosti, které se týkají výkonu práva hlasovat v místním referendu,[10] stanoví zákon o místním referendu. Krajské referendum upravuje zákon o krajském referendu.

Vyjadřovat na zasedání zastupitelstva v souladu s jednacím řádem svá stanoviska k projednávaným věcem

Jako občan obce či kraje máte právo vyjádřit se k záležitostem, které se na zasedání zastupitelstva projednávají, a to ještě předtím, než se o nich hlasuje. Můžete se vyjádřit ke všem projednávaným věcem. Není přitom důležité, jestli o nich zastupitelstvo bude přijímat usnesení nebo půjde jen o „informaci členům zastupitelstva“.

Více informací o právu vyjadřovat se na zasedání zastupitelstva se dozvíte v našem manuálu Jak se zapojit do zasedání zastupitelstva?.

Vyjadřovat se k návrhu rozpočtu a k závěrečnému účtu obce nebo kraje za uplynulý kalendářní rok

Vyjadřovat se můžete buď písemně ve stanovené lhůtě, anebo ústně na zasedání zastupitelstva.[11]

Zákon o krajích, na rozdíl od zákona o obcích, výslovně stanoví, že lhůtu pro písemné vyjádření má stanovit jednací řád. V případě obcí by o lhůtě podle komentářové literatury mohlo rozhodovat zastupitelstvo (například v jednacím řádu), ale i rada obce. Pokud se rada v obci nevolí (rada se nevolí v obcích, která mají méně než 15 zastupitelů[12]), mohl by rozhodnout i starosta. Pokud lhůtu nikdo neurčí, můžete se jako občané vyjádřit bez jakéhokoli omezení.

Povinnosti obce a kraje, které odpovídají tomuto právu občana (například do kdy a kde musí obce nebo kraje zveřejnit návrh rozpočtu), stanoví zákon o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů.

Nahlížet do uvedených dokumentů a pořizovat si z nich výpisy

Nahlížet můžete do:[13]

• Rozpočtu a závěrečného účtu (včetně zprávy o výsledku přezkoumání hospodaření za uplynulý kalendářní rok). Obec i kraj musí zveřejnit jejich návrhy na svých webových stránkách. Návrh musí být i na úřední desce, tam jej ale mohou uveřejnit v užším rozsahu. Již schválený rozpočet i závěrečný účet pak musí uveřejnit na internetových stránkách. Zároveň byste vždy měli na úřední desce najít, kde konkrétně na webu tyto schválené dokumenty najdete a kde do nich můžete fyzicky nahlédnout.[14]
• Usnesení a zápisů z jednání zastupitelstva. Do nich můžete nahlížet na obecním či krajském úřadě. Nic obci ani kraji nebrání, aby tyto dokumenty dobrovolně zveřejnily na svých webových stránkách.
• Usnesení rady, výborů zastupitelstva a komisí rady. Do těchto usnesení můžete nahlížet na obecním či krajském úřadě. Ze schůzí se pořizuje zápis. Zákon nestanoví, že by zápis obec nebo kraj musely zpřístupnit svým občanům. To ale nebrání tomu, abyste o zápis požádali pomocí informačního zákona (viz níže). Zasedání rady jsou sice neveřejná a zápisy z něj jsou běžně přístupné pouze zastupitelům, obec nebo kraj však dobrovolně mohou zveřejnit zápis na svém webu.

Ze všech těchto dokumentů si také můžete pořizovat výpisy.[15] V souladu s principem dobré správy chápeme pod pojmem „výpis“ i případ, kdy si pořídíte kopii vlastním záznamovým zařízením. Můžete si tedy dokument vyfotit fotoaparátem nebo mobilem.[16]

Více o tom, co všechno obec musí a může na svém webu zveřejňovat, se dočtete v našem manuálu Jaké informace můžete najít na webu obce?

Pokud se na úřad osobně nedostanete, abyste do dokumentů mohli nahlédnout, můžete si kopie dokumentů od úřadu vyžádat. Orgány musí tuto žádost posoudit jako žádost o informace. Vyřídí ji tedy podle informačního zákona. Vzhledem k tomu, že máte jako občan právo do dokumentů nahlížet (seznámit se s nimi v neanonymizované podobě), úřad vám je musí poskytnout zcela neupravené, vč. osobních údajů. [17]

Jak probíhá celý proces poskytování informací, se dočtete v manuálu Kompletní průvodce právem na informace. Využít můžete náš vzor Žádost o informace.

Požadovat, aby zastupitelstvo nebo rada projednaly určité záležitosti v oblasti samostatné působnosti obce nebo kraje

Do samostatné působnosti obecně patří záležitosti, které jsou v zájmu obce či kraje a jejich občanů (např. rozhodování o vyhlášení místního či krajského referenda, vydávání obecně závazných vyhlášek nebo schvalování rozpočtu). Které záležitosti patří do samostatné působnosti obce nebo kraje a jak se liší od přenesené působnosti, se dozvíte v našem manuálu Samostatná a přenesená působnost.

Projednání konkrétní záležitosti můžete požadovat ve dvou formách

Sami jako občané (nebo i více občanů) můžete podat „prostou“ žádost. Tu můžete uplatnit písemně nebo i ústně (ústní forma bude z logiky věci připadat v úvahu jen přímo na zasedání zastupitelstva). V případě prosté žádost ale záleží pouze na rozhodnutí zastupitelstva nebo rady, zda záležitost věcně projedná. Metodické doporučení Ministerstva vnitra ale například doporučuje, aby orgány věcně projednaly i „prosté“ žádosti. Odmítat by je měly jen v odůvodněných případech.

Využít můžete i „kvalifikovanou“ formu. Její podstatou je, že pokud sesbíráte dostatečný počet podpisů, zastupitelstvo nebo rada vaši žádost bude muset projednat.

	V obci	V kraji	V Praze
Kolik občanů musí kvalifikovanou žádost podepsat?	Nejméně 0,5 % občanů obce.	Nejméně 1 000 občanů kraje.	Nejméně 1 000 občanů Prahy.

Podpisy můžete sbírat buď fyzicky (na podpisové archy), nebo elektronicky. Pokud se podpisy rozhodnete sbírat fyzicky můžete využít náš interaktivní generátor Žádost o projednání záležitosti na obci. Elektronicky můžete podpisy sbírat přes Portál občana. Do něj se přihlásíte například prostřednictvím bankovní identity. Následně v něm vytvoříte ePetici, kterou mohou další občané přes tento portál podepsat. Podrobnější informace naleznete v našem manuálu Jak komunikovat s úřady elektronicky?

Žádost pak musí rada na svém zasedání projednat nejpozději do 60 dnů (u Prahy do 90 dnů). Pokud předmět žádosti spadá do působnosti zastupitelstva, k projednání musí dojít nejpozději do 90 dnů.[18]

Co se rozumí „projednáním“ záležitosti

Zákon přímo nevysvětluje, co rozumí „projednáním“ záležitosti. V každém případě by mělo dojít k tomu, že:

• Zastupitelstvo nebo rada tuto záležitost zařadí do programu zasedání – buď jako samostatný bod nebo v rámci „souhrnného bodu“ k projednání podnětů a žádostí.
• Při projednávání bodu se otevře diskuze, při které občané mohou vyjádřit své stanovisko.
• Zastupitelstva bod věcně projedná. Projedná tedy podstatu věci a nepřesune ji na jiné zasedání.[19]

Z toho vyplývá, že zastupitelstvo nesmí postupovat tak, že záležitost sice zařadí na program, ale na začátku projednání tento bod odloží. Odsunutí bodu na příští zasedání není projednání. Zastupitelstvo může bod přesunout jen v případě, že věcné projednání proběhne do 90 dnů od podání žádosti.

Podávat orgánům obce nebo kraje návrhy, připomínky a podněty

Orgány obce nebo kraje (nejčastěji zastupitelstvo a rada, ale i starosta, obecní úřad nebo obecní policie) musí návrhy, připomínky a podněty vyřídit bezodkladně, nejdéle do 60 dnů. Pokud má věc na starosti zastupitelstvo, musí ji projednat do 90 dnů.[20]

Co znamená „vyřízení“ podání, zákon přímo nevysvětluje. Ministerstvo vnitra vysvětluje, že tím rozumíme věcné vyřízení. Příslušný orgán obce nebo kraje tedy musí prověřit skutečnosti, které podání obsahuje, a zaujmout k němu stanovisko. Případně by měl rozhodnout o tom, jaké přijímá opatření nebo že žádná opatření nejsou nutná. Naopak by orgán nemusel podání vyřídit, pokud by například stejný občan podával připomínku, kterou již orgán v minulosti vyřídil.[21]

Na rozdíl od práva na projednání záležitosti na zastupitelstvu musí orgány podání vyřídit vždy. Nezáleží na tom, kolik lidí se pod něj podepíše.

Co můžete dělat, pokud obec nebo kraj vaše práva porušuje?

To, na koho se obrátit, závisí na tom, jestli se jedná o záležitost, která spadá do samostatné nebo do přenesené působnosti. V tomto manuálu jsme se dosud věnovali pouze působnosti samostatné. Nyní se krátce zastavíme i u působnosti přenesené.

Rozdíly mezi oběma druhy působnosti obce a kraje si můžete přečíst v manuálu Samostatná a přenesená působnost.

Práva v rámci samosprávy

Porušení, která souvisí s výkonem samostatné působnosti (tedy ta, kterými jsme se dosud v tomto manuálu zabývali), řeší v rámci své kontrolní pravomoci Ministerstvo vnitra. Orgány městských obvodů a městských částí kontroluje magistrát.[22]

Ministerstvo vnitra kontroluje především to, zda orgány obcí či krajů dodržují zákony a jiné právní předpisy. Pokud vám obec nebo kraj neumožnily realizovat některé z práv, která jako jejich občan máte, obraťte se na Ministerstvo vnitra s podnětem.

Využít můžete náš vzor Podnět k provedení kontroly obce. Jak při podání podnětu postupovat, se dočtete v našem manuálu Podávání podnětů správním orgánům.

Pokud by na základě podnětu k Ministerstvu vnitra nedošlo k nápravě, v úvahu přichází i podání správní žaloby k soudu. V žalobě byste museli prokázat, že obec svým jednáním nezákonným způsobem zasahuje do některého z vašich práv jako občana obce. V případě, že se rozhodnete podat správní žalobu, doporučujeme, abyste se nechali zastoupit advokátem. Vyhledat jej můžete v seznamu České advokátní komory.

Práva v rámci přenesené působnosti

Postup obcí v rámci přenesené působnosti obecně kontrolují krajské úřady. Dozor nad činností krajů v rámci přenesené působnosti má na starosti věcně příslušné ministerstvo nebo jiný ústřední správní úřad. I těmto orgánům můžete dát podnět ke kontrole. Na které ministerstvo nebo ústřední správní úřad se budete obracet, bude záležet na konkrétním druhu činnosti. Například se stížností na nařízení obce určující parkovací zóny byste se mohli obrátit na Ministerstvo dopravy.

Pokud orgány obcí a krajů postupují podle správního řádu nebo podle daňového řádu, je třeba respektovat pravidla pro obranu proti správním úkonům, která tyto předpisy obsahují.[23] Podle správního řádu postupují orgány, pokud vedou správní řízení, na jehož konci vydají správní rozhodnutí (například rozhodnutí o přestupku nebo stavební rozhodnutí). Správním řádem se úřady řídí také při pořizování územního plánu (a jiných opatření obecné povahy) nebo když vydávají nejrůznější vyjádření, osvědčení, souhlasy, stanoviska a doklady (například řidičský průkaz). Podle daňového řádu postupují finanční úřady a jiné orgány při vybírání daní a jiných poplatků.

O správním řízení se více dozvíte v naších manuálech Jak probíhá správní řízení?, Podávání podnětů správním orgánům, a 10 významných práv účastníka správního řízení.